451 stupňů Fahrenheita – rozbor díla k maturitě (5)

 

Kniha: 451 stupňů Fahrenheita

Autor: Ray Bradbury

Přidal(a): David Neuman

 

Ray Bradbury (22. 8. 1920, Illinois)

• americký spisovatel, autor vědecko – fantastických povídek s jedinečnou poetickou atmosférou
• narozen ve Waukeganu v Illinois, americký Středozápad, idylické dětství à náměty po celý život
• ve 14 letech do Los Angeles
• 1938 – dokončuje gymnázium -> zde fanoušci science – fiction, Bradbury fanoušek tvůrce Tarzana, Edgar Rice Burroughs
• 1941 – 1. povídka Kyvadlo napsanou s Henry Hassem – časopis Super Science Stories
  • redakce -> seznámení se ženou Margueritou a mladými autory (Henry Kuttner, Leigh Brackettová)
  • vlastní časopis Futuria Fantasia
• 40. léta – publikace ve známějším periodiku Weird Tales -> pronikání díla na veřejnost -> jedinečný poetický styl s nostalgickými motivy a prvky hororu

Díla

• Temný karneval – 1947, soubor povídek inspirovaný dílem A. E. Poea. Autorův literární debut.
• Řada povídkových souborů science – fiction:
• Marťanská kronika – 1950, o fiktivní kolonizaci Marsu na přelomu druhého a třetího tisíciletí. Začíná objevitelskými výpravami na Mars, pokračuje osidlováním planety a setkáním s původními obyvateli. Budování lidské civilizace nakonec skončí postupným vylidňováním.Poutavé dobrodružné vyprávění obsahuje i etické poselství: varuje před nebezpečím dobyvatelského přístupu k odlišné civilizaci a nabádá k lidskosti.
• Ilustrovaný muž – 1951
  Slunce a stín – 1953
  Ilustrovaná žena – 1964

Humorně laděné povídkové knihy:

• Říjnový kraj – 1955
  Lék na melanchonii – 1959

Romány:

• 451 stupňů Fahrenheita – 1954, psychologický román science – fiction. Vypráví o společnosti, která je postavena jen na materiálním základě a bezduché zábavě. Nechá s sebou ochotně manipulovat, postrádá lidský cit.
• Pampeliškové víno – 1957, kniha vzpomínek
  Smrt je vždycky osamělá – 1985, detektivní román
  Hřbitov bláznů – 1990, autorův poslední román
• Zen a umění psát – 1989, eseje o tvořivosti na téma radost z psaní
• Bradbury psal také texty a scénáře pro divadlo film a televizi. V roce 1964 založil vlastní divadlo Pandemonium Theatre, kde uvedl své hry:
  Svět Raye Bradburyho
  Pád vzhúru – komedie inspirovaná ročním pobytem v Irsku. Zde psal zároveň scénář Bílé velryby pro J. Hustona.

 

Science fiction

• Vědeckofantastický žánr nebo též sci-fi a SF (zkratky anglického science fiction)
• umělecký žánr, vymezený výskytem spekulativních technologií a přírodních jevů anebo dosud neznámých forem života v díle
• děj často zasazen do vesmíru, budoucnosti či alternativní historie
• Sci-fi je žánr blízký fantasy, kde je ale místo technologií hlavní rekvizitou většinou magie a fyzická síla (tzv. příběhy „meče a magie“)
• masová/populární literatura
• neprávem označovaná za brakovou Často
• fenomén 20. století s největším počtem fanoušků na literárním poli
• zejména v USA

 

Někdy se sci – fi dělí na:

• 1) Vlastní sci – fi (Ondřej Neff- Dvorana zvrhlosti, Wells – Válka světů)
• 2) Fantasy (E. Paolini – Eragon, J. R. R. Tolkien – trilogie Pán Prstenů)
• 3) Antiutopie (Bradbury, Orwell, Zamjatin)

 

TERMÍN

• byl poprvé použit v roce 1929 v SF časopisu Wonder stories
• do češtiny se překládá jako vědecká beletrie
• v polovině 20. století se začal používat i zkrácený výraz SCI-FI (čti saj faj) či SF
• v českých zemích nebyl termín science fiction do roku 1989 oficiálně uznávaný, používal se výraz převzatý z ruštiny – vědeckofantastická literatura.

 

DEFINICE

• přesná a všeobecně uznávaná definice science fiction neexistuje
• literatura tématicky bez omezení v prostoru, čase, technice a ideologii.
• „Science fiction je realistická část fantastické literatury, která užívá v reálném, ať budoucím, současném, či minulém čase znalostí a vynálezů, které v době vzniku díla nebyly všeobecně známy, skutečností, které nenastaly a teorií, které nebyly uplatněny v praxi.“ (Ivo Železný, „Stvořitelé nových světů“).
• science-fiction je spolu s fantasy, hororem, utopií, fantastickými cestopisy a mytologickými příběhy součástí fantastické literaturySF musí být založeno na reálném, vědeckém a fyzikálním základěDěj SF příběhů se může odehrávat v daleké budoucnosti (Star Wars, Star Trek), ale i v současnosti (M.Crichton – Jurský park, Kmen Andromeda, S.King – Tommyknockeři, Svědectví), nebo i v minulosti jako alternativní historie (H.Turtledove – Světoválka, R.Harris – Otčina)
• pro přiřazení do SF z hlediska technické fantazie je důležitá doba vzniku díla, ne rok vydání

• každá vývojová etapa lidstva něco přináší – odráží se to v kulturním projevu
• vědeckotechnická revoluce v průběhu 19. a 20. století se odráží v literatuře
• 2 stránky: technika slouží; techniku lze zneužít
• mnozí autoři uvažovali, jak se bude technika vyvíjet
• význačné objevy – parní stroj, turbína, paní lokomotiva, parní automobil, elektrárna
• čeští autoři poměrně brzo

 

ZÁSTUPCI

• Mary Shelleyová
  • první se zabývá sci-fi
  • Frankenstain – román
    • vytvoření umělého člověka z mrtvol a jeho oživení elektrickým proudem

• Edgar Allan Poe
  • Američan vychovávaný v Anglii
  • Předčasný pohřeb
  • Muž, který se rozpadl
  • Zlatý skarabeus – detektivní povídky
• Jules Verne
  • dodnes čtený, oblíbený u mládeže
  • rozvoj techniky by měl být využit ku prospěchu lidstva
  • klade si výchovně-vzdělávací, získávací cíl: přiblížit mládeži objevy vědy a získat pro techniku čtenáře
  • něco z jeho díla zfilmováno; např. Ocelové město režisérem Kalem Zemanem (mistr triků)
• Sanislav Lem
  • Polák, otázka lidských vztahů v době přetechnizované civilizace
  • Návrat z hvězd
  • Futurologický kongres
  • Příběhy pilota Prixe
  • Astronauti
• Hrbert George
  • Angličan, romány se sociálním zaměřením
  • Když procitne spáč
  • První lidé na Měsíci
  • Válka světů – poprvé se zde objevují Marťané
• Walter Tevis
  • Američan
  • Zpěv drozda – román o robotech
• Jakub Arbes
  • neobyčejně svérázné pojetí literatury, zakladatel moderní literatury sci-fi
  • romaneta – povídka naplněná napínavým dějem plným rozporů a nepochopitelných jevů, které odporují rozumovému chápání – přírodní zázraky) – proslavil se jimi
  • Ďábel na skřipci, Sivooký démon, Zázračná madona, Poslední dnové lidstva, Newtonův mozek, Svatý Xaverius
• Karel Čapek
  • zaobírá se otázkou: „Co by se stalo, kdyby …“
    • se podařilo vytvořit umělého člověka (RUR)
    • se člověk napil nápoje nesmrtelnosti (Věc Makropulos)
    • se člověk sám stal stvořitelem
    • se podařilo bezezbytku spálit hmotu (Továrna na absolutno)
    • se podařilo uvolnit z hmoty veškerou energii (Krakatit)
  • trilogie – vyjadřuje obavu, aby technika nepřerostla člověka
    • RUR – rossum’s universal robots

• • • svět ovládli rozumní roboti (tento termín vymyslel Čapek)
    • lidstvu hrozí zkáza – záchrana: roboti poznají cit, lásku
  • Krakatit
  • Továrna na absolutno
  • Válka s mloky – román
    • ukazuje na nenápadný, ale o to nebezpečnější vznik a nárůst fašistické ideologie
    • celým románem provází pan Povondra, který se za to všechno cítí být odpovědný (z novin si o tom vystřihuje články)
    • na konci – Povondra rybaří na Vltavě a vidí mloka (alegorie: Němci i fašismus u nás); říká: „Co bude dál? Nevím“
    • varuje před nebezpečím
• Josef Nesvadba
  • * v Praze, vystudoval psychiatrii
  • překládá, píše, cestuje, jeden z nejvýznamnějších autorů české sci-fi
  • povídky, romány
  • Tarzanova smrt
  • Einsteinův mozek
  • Výprava opačným směrem
• Ondřej Neff
  • * v Praze, KU – publicistika a sociální vědy
  • propagační centrum Kotvy; různé noviny, překládá sci-fi z jiných jazyků
  • Jádro pudla první jeho román
    • putování mladého divocha po Marsu
  • romány na sebe volně navazující:
    • Čarodějův učeň
    • Šídlo v pytli
  • Měsíc mého života – román
    • příběh z měsíční těžební základny
• Ludvík Souček
  • * v Praze, vojenský lékař – 2 roky v Koreji
  • plodný spisovatel – desítky populárních vědecko-fantastických knih
  • velký fotograf – možnosti, principy přibližoval dětem
    • Jak se světlo naučilo kreslit
  • danikenovská tématika (minulost planety; možnost návštěvy mimozemšťanů; záhadné věci na povrchu planety – kruhy, …) – navazuje na ni
    • trilogie:
      • Tušení stínů
      • Tušení souvislostí
      • Tušení světa
  • navzauje na Ericha Danikena a jeho Vzpomínky na budoucnost
  • Cesta slepých ptáků
    • úspěšné dílo
    • zavádí nás na Island
    • doktor Kameník a jeho přátelé se pokouší odhalit tajemství, která připisují mimozemšťanům
  • Sluneční jezero – román
    • o výpravě na Mars – potkávají se zde s potomky Vikingů
• Vladimír Páral – chemik
  • řada pupilárních románů ze současnosti
  • Pokušení A-ZZ – román
    • o náhodně vybraných lidech, kteří jsou testováni mimozemšťany
  • Romeo a Julie 2300
    • milostný příběh budoucnosti
  • Válka s mnohozvířetem
    • boj lidí s agresivní formou polointeligentního smogu
  • Země žen
    • o světě, kde vládu násilím převzaly ženy
    • muži drženy v obdobách koncentračních táborů

 

Antiutopie (též dystopie či kakotopie)

• opak utopie, myšlenka fiktivní společnosti, vývoj špatným směrem, zásadní nedostatky (totalitní forma vlády, omezování osobní svobody) díky vyhrocené formě ideologie
• utlačování občanů utopickým systémem
• Zástupci a jejich díla
• • Karin Boyeová: Kallocain
  • Ray Bradbury: 451 stupňů Fahrenheita (Fahrenheit 451)
  • Anthony Burgess: Mechanický pomeranč (Clockwork Orange)
  • Simon Clark: Noc trifidů – část společnosti Manhattanu žije v dystopii, části společnosti je prezentována jako utopie
  • Cory Doctorow: Little brother
  • Aldous Huxley: Konec civilizace (Brave New World)
  • Amélie Nothombová: Kyselina sírová (Acide sulfurique)
  • George Orwell: 1984 (1949)
  • George Orwell: Farma zvířat (1945)
  • Robert Sheckley: Omega, planeta zla
  • Jules Verne: Paříž ve dvacátém století, (napsáno 1863, vydáno až v roce 1994)
  • Kurt Vonnegut: Mechanické piano
  • Herbert George Wells: Stroj času, a další
  • Jevgenij Zamjatin: My (1920)
  • Karel Čapek – Továrna na absolutno (1922), Válka s mloky (1935)
  • Joseph Heller: Hlava 22

 

O díle 451 stupňů Fahrenheita

• vydáno roku 1953 v New Yorku, překlad Jarmila Emmerová či Josef Škvorecký
• antiutopický román, 140 stran
• upozorňuje na degeneraci a lenost společnost, jmenovitý tyran zde nenalezen
• text členěn na odstavce, přímá řeč, 3 části s jednotlivými jmény (I. Ohniště a Salamandr, II. Síto a písek III. Oheň se rozhoří)
• román s výsadním postavením na poli sci – fi literatury, pronikl do vážné, uznání kritiky
• zájem o mezní situace v životě lidí v nereálném prostředí
• lidé jsou morálně nepřipraveni na užívání věcí, které věda přinesla
• humánní přístup autora, víra v hodnoty (Clarissa), prvky horroru
• nezaměnitelný literární rukopis – neobvyklá imaginace, originální zpodobnění citových vjemů (rytmické užití citoslovcí), lyričnost textu, přímočará víra v duchovní hodnoty
• obsahová vrstevnatost, moralista s duší básníka
• název dle teploty, cca 123 stupňů Celsia, kdy hoří papír
• chronologická kompozice, děj ve velkém městě, Chicagu?
• lyrický popis skutečností (Její tvář byla zasněžený ostrov, na který se mohl snést déšť…)
• nečekané zvraty, zejména v dialozích, intuitivita (Cítí, že tu někdo byl – Clarrisa, Ohař, Ohař tuší, že Montan pochybuje, proto na něj vrčí)
• smyslové vjemy popsány citoslovci, rytmizace (Kapka deště. Clarissa. Druhá kapka. Mildred. Třetí. Strýček., Zvuk, Blesk, Zrak, Mžik, Čas, Blik, Tu, Tam, Krok, Tip, Top)
• rozpor město vs. volná krajina
• apel na přírodu (skrze Clarissu, profesoři z Harvardu poutníky v divočině)
• ne katastrofická vize současnosti, ale výpověď současnosti
• zrychlený způsob života, konzumace zjednodušených informací à konzumace času
• na rozdíl od jiných antiutopií (Farma zvířat, 1984) ne jasný tyran, ale pouze zvůle a degenerace společnosti (děti – spíše nežádoucí, růst agresivity (zabíjení v tryskových automobilech, zábava před telestěnou), která zvolila prostředky likvidace (Salamandry, tryskové letouny, jednodenní války, Ohař) à „cirkusové představení“
• USA v blahobytu, okolní země v bídě, Američané udržováni v nevědomosti neustálým proudem zábavy à tzv. telestěnami, plošnými obrazovkami, které neustále vysílají pořady s tzv. rodinkou – zábavnými pořady a diskuzemi, které k vám zdánlivě promlouvají přes mušličku, malé rádio v uchu
• kondenzace informací à oklešťování významů, shrnutí informací na minimálním prostoru („…i Kristus patří k rodince – poznal by dnes Bůh svého syna takhle naparáděného?“)
• oheň ničí následky a odpovědnost („Neřešte problémy, spalte je“)
• vědění à nebezpečné, přinášející smutek, kniha = rezervoár, je jedno, zdali je to kniha, člověk (prof. z Harvardu a kol. – živoucí knihy, Montag nositel Kazatele a kousku knihy Zjevení)
• Faber Montagovi: „Vy intuitivně chápete pravdu“ (je teřba říkat detaily, navrátit se skutečnosti, mít čas o věcech přemýšlet, dát jim více významů)
• Montag: lidský subjekt s kolísajícím názorem ovlivňován dvěma rozporuplnými zástupci ideologie (Faber – apel přes otofon – obousměrná komunikace, Beatty – šéf, bázeň)
• požárníci – hoření věcí
• Slunce – hoření času

 

Děj

„Dají li vám nalinkovaný papír, pište napříč,“ který nastiňuje poselství knihy.

Děj se odehrává v neupřesněné budoucnosti, kdy pokrok dosáhl vysokého stupně a lidé žijí ve svých ohnivzdorných domech obklopeni civilizací tryskových aut, raketových letadel, mechanické hudby a telestěn. Ale také pod dohledem policejních helikoptér, nadzvukových bombardérů a jiných prostředků, které mají vzájemně odcizenou americkou populaci vělkoměst udržet ve stavu, kdy nepociťují starosti, pouze pracují a baví se. Hlavně aby nemysleli. Ve společnosti té doby je myšlení potlačováno, protože názory mohou vyvolávat nepokoje a nespokojenost. Ruku v ruce s tímto jsou zakázány téměř veškeré knihy a jsou po oznámení či udání veřejně páleny. Majitelé knih jsou pak zatýkáni. K udržování pořádku slouží požárníci, kteří už nesplňují svoji původní funkci, už nehasí požáry, ale zakládají je a přitom pálí knihy petrolejovými plamenomety. Věří, že jejich zkázonosná funkce je stará jako řemeslo samo. K pronásledování ,zločinců‘ používají Mechanické ohaře – jakési pavoukovité roboty s velmi jemným čichovým systémem naprogramovaným na přesné složení aminokyselin pronásledovaného jedince a s prokainovou jehlou v čelistech s jejíž pomocí jsou schopni bleskově usmrtit svou oběť.

Hlavním hrdinou je Guy Montag, jeden z mnoha lidí sdílících globalizované názory. Pracuje jako požárník/Salamandr a žije s manželkou Mildred, neustále sledující telestěny – jakousi mnohem podmanivější formu televize a poslouchající mušličku, a připadá mu že je vše v nejlepším pořádku. Tento pocit trvá do doby, kdy potká Clarissu, sedmnáctiletou dívku ostatními považovanou za blázna, kvůli jejímu chování, které se zcela vymyká chápání unifikovaného okolí. Všímá si svého okolí, ctí přírodu, pokládá otázky o minulosti. Zasadí v Montagovi pochybnosti, které ještě zesílí při další požárnické akci, kdy je nucen spálit rozsáhlou ilegální knihovnu i s její majitelkou, která se nehodlá od svých knih vzdálit. Říká si, že přece v těch knihách musí něco být, když jsou pro ně někteří lidé ochotni i zemřít. Po zmizení Clarissy, údajně přejeté automobilem a odstěhování celé její rodiny se Montagův vnitřní rozpor začne projevovat i navenek. Zatímco den předem musel nechat přepumpovat krev nevědoucí manželce Mildred, která se předávkovala prášky na spaní, sám nyní dostává horečku. Při nejbližší příležitosti sežene knihy, které doma ukrývá v šachtě a začne v nich číst. O jeho pracovním pochybení ví i šéf Beatty, který blahosklonně dovolí Montagovi přečíst nějaké knihy pod podmínkou, že je zase vrátí a nesejde z cesty, sám je totiž plný citátů z jednotlivých děl, ačkoliv s nimi zachází jen jako s důkazy o jejich nesmyslnosti. V Montagovi narůstá pochybení, a proto vyhledá před rokem v parku přistiženého bývalého profesora angličtiny Fabera, který mu vypráví o knihách, jejich smyslu a jejich autorech. Faber pochybuje, že společnost může být obrozena, schovává se za své stáří, nakonec však Montagovi podá otofon, miniaturní vysílačku, s jejíž pomocí budou společně realizovat plán na záchranu společnosti. Ačkoli to neví, Montag je udán svou vlastní ženou a jejími sousedkami po tom, co jim nerozvážně cituje verše z knihy a jednu z nich, paní Phelpsovou,  rozbrečí. V následné akci je nucen spálit svůj dům, čemuž přihlíží i jeho nadřízený Beatty. V návalu vzteku plamenometem upálí i svého nadřízeného, Beattyho a mechanického ohaře, který byl poslán na jeho stopu. Je rozpoutána honička vysílána v přímém přenosu v televizi a Montag se snaží utéct z města. Navštíví Fabera, ten se také zachrání a poradí Montagovi únikovou cestu po kolejích k Los Angeles. Nakonec se mu to podaří, pro TV zábavu je položen za oběť jiný Montan a pravý, politý alkoholem,  se dostane se na venkov k tulákům – starým učitelům, profesorům, knihovníkům – kteří si uměle udržují fotografickou paměť, aby mohli knihy přečíst a pak zničit a zbavit se tak podezření. Toho dne večer vypukne válka a rozmetá celé město na prach, a to včetně jeho manželky Mildred. Skupinka tuláků společně s Montagem se vydávají zpět k troskám města s nadějí, že jednou budou knihy, zatím uchované v jejich hlavách, znovu napsány a zachová se tak odkaz z minulosti.

 

Postavy

• Guy Montag – původně nositel cenzury prozře, vnitřní rozpor se projevuje i fyzicky (horečka, pláč), odhodlání, citové návaly (osočení na Mildrediny kamarádky, vzpomínky na Clarissu, zabití Beattyho)
• Mildred Montagová – uvězněna poměry a názory doby, nezajímá se o mezilidské vztahy, trpí nespavostí z neustálého sledování telestěny a poslechu  mušličky, nevědomky se předávkovává prášky na spaní, manžel je zdrojem výdělku pro nákup dalších telestěn
• Clarissa McClellanová – mladá sedmnáctiletá dívka, která pod vlivem strýčka a rodiny ví, jak mysleli lidé v minulosti (přemýšleli, stýkali se s ostatními, diskutovali, vyměňovali si názory, polemizovali nad životem a bytím), pozoruje Montaga a seznámí ho se světem z jiného pohledu, řekne mu, že nemiluje („nemáte na nose pampeliščí pyl) àzasadí do Montaga pochybnosti, poté nečekaně zmizí a s ní i celá její rodina, prý zřejmě obětí autonehody
• velitel Beatty – oddaný svému povolání; pomatený příkazy a poměry své doby, sám zná citáty z jednotlivých děl, studuje je, pak s nimi zachází jako s negativními příklady, zabit v Montagově návalu vzteku, chtěl být zabit, Montaga vyprovokoval, ačkoliv je vzdělán, slouží systému (podobnost s Orwellovým O´Brienem)
  profesor Faber – starý, vystrašený, studovaný; chce něco změnit, ale neví jak, prostředníkem Montan
• Granger – autor zakázaného spisu Prsty v rukavici – správný vztah mezi jednotlivcem a společností, profesor – psanec, který na Motaga čeká se svými druhy v lese, aby ho zasvětil do jejich smělého plánu a navrátil se s ním k ránu jako prorok nové doby do zničeného města