Jméno: Karel IV.
Zařazení: Spisovatelé
Přidal(a): David Hampl
Karel IV. patří bezpochyby mezi nejvýznamnější české osobnosti. Tento král, císař a hrabě byl velmi vzdělaný. Pocházel z dynastie Lucemburků po otci a z dynastie Přemyslovců po matce.
Život
Karel IV. se narodil 14. května 1316 v Praze a zemřel 29. listopadu 1378. Jeho matkou byla Eliška Přemyslovna a otcem Jan Lucemburský. Původně byl pokřtěn jako Václav. Své dětství prožil v Praze. Nenarodil se na pražském hradě, protože ten byl toho času po rozsáhlém požáru a byl neobyvatelný. Dům, ve kterém se Karel IV. narodil, byl Dům u Štupartů a je nedaleko kostela svatého Jakuba. Vzhledem k tomu, že královskému miminku hrozilo nebezpečí, trávilo svou první zimu na hradě Křivoklát pod ochranou osobního strážce Elišky Přemyslovny. V té době se totiž Eliška Rejčka a Jindřich z Lipé snažili chopit se českého trůnu. Místo úkrytu tak Karel IV. musel měnit ještě několikrát. Na jaře roku 1323 byl společně se svou matkou převezen do Francie.
Kmotrem mu byl Karle IV. Sličný, ke kterému byl poslán na výchovu. Tato výchova probíhala ve Francii, a právě zde a po tomto muži přijal Karel IV. své jméno, pod kterým ho nyní známe. Karel IV. patřil mezi velmi vzdělané muže, o čemž svědčí fakt, že plynně hovořil pěti jazyky.
Ve Francii byl Karel IV. zasnouben a oženěn se svou sestřenicí. Jak víme, jeho první ženou se stala Blanka z Valois.
Karel IV. studoval na pařížské univerzitě, kde se jeho opatrovníkem a učitelem stal muž, jež byl později známý jako papež Kliment VI. Život na francouzském dvoře ovlivní Karla IV. v mnoha směrech, například se mu velmi líbí myšlenka centralizované monarchie po francouzském vzoru.
Roku 1333 se Karel IV. vrátil do Čech. Zde dostal od svého otce titul markrabě moravský. Roku 1346 je v Bonnu korunován římským králem. O rok později je potvrzen jeho titul českého krále. Karel IV. ustanovil jako hlavní město české říše Prahu a zasloužil se o její rozvoj (Karlův most, Karlova univerzita atd.).
Karel IV. umírá 29.11.1378 na zápal plic poté, co si při pádu z koně zlomil stehenní kost. Jeho tělo leží v hrobce katedrály sv. Víta.
Dílo
Vita Caroli
Karel IV. napsal životopisnou knihu, kterou nazval Vita Caroli, tedy Život Karlův. Píše v ní o svém narození i dětství, a také o tom, jaké bylo jeho přijetí v české zemi. Kniha byla napsána latinsky – ačkoli byl Karel IV. jazykově velmi nadaný, svůj rodný jazyk – češtinu – zapomněl. Musel se ji znovu učit. Z toho, jak píše ale vyplývá, že o českou zemi i český jazyk má zájem.
Maiestas Carolinas
Tento spis vznikal v letech 1350-1355. Mělo jít o zákoník českého královského práva. Název díla není z pera Karla IV., poprvé byl doložen až k roku 1617. Je v něm zahrnuto právo tak, jak jej znali předchozí lucemburští i přemyslovští králové, ale také – a to především – je v něm zahrnut vlastní názor a zkušenosti Karla IV. Tento zákoník sestával ze 109 článků a účelem jeho napsání bylo upevnění moci krále. Karel IV. se například poučil ze špatné politiky svého otce a do spisu začlenil královské sňatky jako nástroj udržení a posílení královské moci. Další z chyb Jana Lucemburského – rozprodávání královského majetku a půjčování si od šlechty – bylo dalším bodem tohoto spisu. Dále se v něm zabýval korunovací královny či hospodaření v královských lesích a dalšími záležitostmi. Avšak ani Karel IV. neměl natolik vlivu, aby spis prosadil. Šlechta totiž byla zásadně proti již při sestavování Maiestas Carolinas. Karel IV. tedy nakonec prohlásil, že celý spis shořel nešťastnou náhodou v krbu. To, že to není pravda dokazuje několik opisů tohoto díla. Spis však nebyl napsán zbytečně – stal se předlohou pro budoucí právo.
Zlatá bula
Jedná se o jakýsi zásadní ústavní zákon Svaté Říše římské. Skládá se ze 30 článků, z nichž prvních 23 bylo přijato říšským sněmem v Norimberku v lednu roku 1356. Zbylých 7 článků bylo schváleno v Metách na konci roku 1356. Tento zákon platil od svého schválení až do skončení Svaté Říše římské v roce 1806!
