Jméno: Romain Rolland
Zařazení: Spisovatelé
Přidal(a): Pavla
Romain Rolland (1866 – 1944)
Francouzský spisovatel Romain Rolland se stal ve své době jedním z nejvýraznějších hlasatelů myšlenky pacifismu. Otevřeně vystupoval proti fašismu. Věnoval se dramatické tvorbě, próze i esejím na aktuální společenská témata. Byl též uznávaným hudebním kritikem. V roce 1915 se stal nositelem Nobelovy ceny za literaturu.
Narodil se 29. ledna 1866 v Burgundsku. Když mu bylo čtrnáct let, přestěhovala se jeho rodina z Burgundska do Paříže. Díky tomu mohl mladý Rolland po náležité přípravě absolvovat studia historie na zdejší prestižní škole École normale supérieure, kde své vzdělání získalo i mnoho dalších budoucích význačných osobností Francie, včetně několika pozdějších nositelů Nobelovy ceny. Tehdy sotva ještě někdo tušil, že se Romain Rolland za pár let stane jedním z nich. Nadaný Rolland zde od roku 1893 přednášel dějiny umění. Na jeho literární činnost mělo vliv dvouleté stipendijní studium v Římě – právě v italské metropoli začal psát.
Rolland byl autorem řady divadelních her, které pro něj představovaly efektivní prostředek pro prezentaci těch nejvyšších morálních principů širokým lidovým vrstvám. Svou hru „Orsino“ napsal již v roce 1890. Napsal i několik monografií zaměřených na kulturní velikány, kteří ho nejvíce oslovili – Tolstoj, Michelangelo, Beethoven. Zejména Beethovena hluboce obdivoval. Jeho biografii dokončil v roce 1903. Rolland vášnivě miloval hudbu, což se nesmazatelně odrazilo i v jeho literární tvorbě. Dějiny hudby ostatně přednášel několik let na Sorbonně, kde v roce 1904 obhájil v tomto oboru docenturu.
Mezinárodní uznání i nejvyšší ocenění v podobě Nobelovy ceny za literaturu mu přinesl obsáhlý cyklický román „Jan Kryštof“, na kterém Rolland pracoval několik let. Monumentální literární dílo sestávalo původně z deseti svazků, později bylo rozděleno do tří, následně do čtyř dílů, po vzoru symfonického členění na čtyři věty. Propojení s hudebním vyjádřením je zde zcela zřejmé. Hlavním hrdinou románu je mimořádně nadaný hudební skladatel Krafft, jehož předlohou se stal pravděpodobně Beethoven a částečně i Rolland sám. Autor sleduje jeho celoživotní osudy na pozadí pestrého společenského dění v období trvání Pařížské komuny až první světové války.
V následujících letech vznikla dvě Rollandova méně obsáhlá, nicméně dlouhodobě čtenářsky nejúspěšnější díla. V roce 1919 byl publikován historický román „Colas Breugnon“, v českém překladu známější jako „Dobrý člověk ještě žije“. Děj knihy je oslavou životního optimismu a nádhernou oslavou lásky k životu neutuchající ani navzdory všemožným protivenstvím. Breugnonův příběh se odehrává v Rollandově rodném Burgundsku v 17. století za vlády Ludvíka XIII. O rok později Rolland dokončil milostnou novelu „Petr a Lucie“. Křehký příběh nevinné lásky mladých milenců v Paříži je v ostrém kontrastu s neúprosnou válečnou vřavou, která je obklopuje, a nakonec i nemilosrdně pohltí.
V letech 1922-1933 pracoval Rolland na románovém cyklu „Okouzlená duše“,v němž je život hlavní hrdinky bezprostředně ovlivněn vývojem evropské společnosti v období počátku 20. století a sílícím fašistickým hnutím v Itálii. Zároveň už od dvacátých let sílil Rollandův zájem o Asii a indickou filosofii, jež mu byla svými ideály blízká. Napsal biografii Mahátmy Gándhího, se kterým ho pojilo osobní přátelství. Čilou korespondenci udržoval také například s Albertem Einsteinem, Sigmundem Freudem, Albertem Schweitzerem či Bertrandem Russellem.
Romain Rolland byl dvakrát ženatý a zůstal bezdětný. Po celý svůj život byl přesvědčeným humanistou s neochvějnou vírou v lidstvo, vegetariánem, angažoval se aktivně v Červeném kříži. Moudro obsažené v jeho knihách a geniálních citátech patrně nikdy nezestárne. Svou životní pouť Rolland ukončil ve Vézelay v rodném Burgundsku, kde 30. prosince 1944 zemřel na tuberkulózu. Na Rollandovu počest bylo v jeho rodném domě v městečku Clamecy zřízeno muzeum, ve kterém se lze dozvědět více o jeho životě i umělecké tvorbě.
