Kniha: Vyšetřování ztráty třídní knihy
Autor: Ladislav Smoljak
Přidal(a): Don
1. Obecná charakteristika textu:
a) literární žánr = divadelní hra, komedie
komedie = Humorná divadelní hra, která ukazuje život z veselejší stránky, děj vede ke smírnému konci. Používán mystifikační humor.
b) zařazení ke směru = české drama 60. let (premiéra v roce 1967 v Malostranské besedě v Praze)
2. Hlavní myšlenka díla:
Odlehčenou formou apeluje na vlastenecké cítění a snaží se duševně podpořit zbídačenou českou společnost trpící pod údělem komunistické nadvlády.
3. Tematická výstavba:
téma: Čtyři postavy, kterými jsou třídní učitel, ředitel školy, školní inspektor a zemský školní rada, se zde postupně pokoušejí přesvědčit školní třídu k navrácení třídní knihy údajně zcizené před sedmi lety.
postavy:
Ředitel – snaživý, přesvědčuje žáky k navrácení knihy
Inspektor – dobrák
Učitel – plachý, bojácný
Zemský školní rada – zamlklý, přísný
Třída – žáky lhostejná autorita představuje obecenstvo
doba: 2. polovina 20. století
prostředí: česká škola, třída žáků osmé třídy
děj: Vlastní divadelní hra pojednává o snaze donutit žáky sedmé třídy k navrácení třídní knihy, k jejímuž pravděpodobnému zcizení došlo před sedmi lety. V této snaze se během hry postupně vystřídají všechny čtyři účinkující postavy (třídní učitel, ředitel školy, inspektor a zemský školní rada). Když už se vyzkoušely všechny pedagogické metody (zkoušeli to po zlém i po dobrém), přichází strach z autorit. V žádném případě to ale nebyl strach žáků, ale naopak vyučujících. A z celé hry dojdeme k tomu, že z učitele se vyklube tzv.“slaboch“. který se bojí pana ředitele, pan ředitel zas pana inspektora a dobrácký pan inspektor zas zemského školního rady. A všechna tato marná snaha k ničemu nevede, protože třídní kniha se ani po sedmi letech nenajde.
4. Kompoziční výstavba:
– hra se skládá ze dvou částí
1.) referát přednášený ve vysokém stylu, parodie na pseudovědu a laické osvětářství v podobě semináře
– série odborných referátů, týkajících se života a díla Járy Cimrmana
– v semináři herci účinkují pod svými jmény
– Druhý liptávkovský nález
– Osobní vzpomínka dr. Svěráka
– Cesta ho Haliče
– Hodina fyziky
– Teorie poznání
2.) ilustrační dramatická akce, záměrně ochotnická podoba Cimrmanovy hry
5. Jazyková výstavba:
– semináře: monology, spisovná čeština, občas prvky obecné češtiny
– spisovný jazyk. archaismy a historismy, časté germanismy
– používají i nadávky, které však nejsou nijak hrubé a v dialogu sedí
6. Literárně historický kontext:
a) charakteristika doby vzniku díla:
– 60. léta: vlna uvolnění, Pražské jaro
– okupace státu (tzv. internacionální pomoc bratrských armád)
– 1969: normalizace, čistky (Jan Palach, Jan Zajíc)
– 1977: Charta 77
– 1989: pád komunistického režimu, vznik pluralitního systému
– v divadelním životě se od poloviny 50. let výrazně projevilo postupné uvolňování cenzury.
– díky liberální legislativě vznikla v 1. polovině 60. let řada menších divadel a do vedení stávajících se začaly vracet umělecké osobnosti, které během posledního desetiletí musely z politických důvodů divadelní činnost opustit
– v roce 1968 mnoho divadelníků otevřeně vystoupilo na podporu demokratizačního a obrodného procesu
– s nástupem normalizace v 70. letech postihly většinu divadel personální čistky, zejména na vedoucích pozicí
– určité uvolnění poměrů ve 2. polovině 80. let, k němuž došlo v souvislosti s událostmi ve východním bloku, vyvrcholilo sametovou revolucí v listopadu 1989
b) umělecké směry období:
v 60. letech zahájily svou činnost malé scény – Divadlo Rokoko, Divadlo Járy Cimrmana
Divadlo Járy Cimrmana
– pražské divadlo
– hrají pouze muži
– první představení pro veřejnost 4. 10. 1967 hrou Akt
– kvůli problémům s režimem se divadlo muselo častokrát stěhovat, divadlo mělo základnu v malostranské besedě, divadle Retuda, divadle Slidarita
– dnes je základnou Žižkovské divadlo Járy Cimrmana
styl: černý humor, humor, mystifikace, pro pochopení děl nutná znalost historie, každé dílo se skládá
ze 2 částí : seminář přibližující děj hry, původ a část života mistra Cimrmana,poté sleduje samotné představení
Jára Cimrman
– vědec, spisovatel, vynálezce, skladatel a vůbec „všeuměl“
– stal se fenoménem konce 60. let a jeho popularita přetrvává do současnosti
– tato imaginární postava českého vlastence bojujícího proti rakouskému mocnářství se stala v průběhu let téměř kultovní
– v kontextu normalizace pak jeho odpor vůči monarchii nabýval na aktuálnosti, stačilo si jen za císařskou vládu dosadit současnou vládnoucí komunistickou stranu
– autoři Zdeněk Svěrák a Ladislav Smoljak
– postavili na ně repertoár divadla, které jeho jméno nese i v názvu
– postava Járy Cimrmana zlidověla natolik, že se začaly stavět skutečné pomníky a jeho jménem byly pojmenovány ulice v českých městech
– kvůli
c) další autoři doby, směru:
– v průběhu 60. let se zrodila dvojice groteskně absurdních písničkářů Jan Vodňanský a Petr Skoumal
– roku 1967 vzniká Divadlo na provázku
7. Autor:
a) vlivy na tvorbu a vývoj:
Zdeněk Svěrák (1936)
– je populární český humorista, dramatik, scenárista, textař a herec
– úzce spolupracoval s Ladislavem Smolakem, se svým synem Janem a s hudebním skladatelem Jaroslavem Uhlířem
– držitel dvou cen Český lev za scénář k filmům Kolja a Vratné lahve
– vystudoval Vysokou školu pedagogickou, obor český jazyk, literature
– nejprve učitelem v základní škole a poté na gymnáziu na Žatecku
– potom redaktorem Československého rozhlasu
– následně scenárista ve FS Barrandov
– 25. v anketě největší Čech
– spolu se Smoljakem vymysleli fiktivní osobu Járy Cimrmana, který bývá uváděn jako spoluautor her
– společně s Ladislavem Smoljakem a Jiřím Šebánkem vymyslel postavu fiktivního českého génia Járy Cimrmana
– s Ladislavem Smoljakem napsali pro Divadlo Járy Cimrmana řadu divadelních her, jako jejichž fiktivní (spolu)autor je uváděn právě Jára Cimrman. Ten je také hlavním hrdinou jejich společného celovečerního filmu Jára Cimrman ležící, spící.
– jako scenárista se Zdeněk Svěrák podílel na řadě celovečerních filmů, často režírovaných Smoljakem
– je úspěšný také jako herec, ztvárnil hlavní roli mj. ve filmu Kolja (natočeném podle jeho vlastního scénáře), jejž režíroval jeho syn Jan Svěrák
– tento film získal nejen sedm Českých lvů, ale i dvě prestižní světová ocenění Oscar a Zlatý glóbus
– kromě toho byly na Oscara nominovány i jeho filmy Obecná škola (1991, režie Jan Svěrák) a Vesničko má středisková (1985, režie Jiří Menzel), ve kterých hrál vedlejší role
– kromě písniček pro děti na hudbu Jaroslava Uhlíře psal v 70. letech pod pseudonymem Emil Synek i texty k populárním písním; nejznámější je Holubí dům Jiřího Schelingera (rovněž na Uhlířovu hudbu)
– pro Schelingera napsal i hity Jabloňový list a Šípková Růženka
– písničky pro Ivana Mládka s Mládkem později shromáždili a nazpívali na CD.
– od roku 1988 připravuje spolu s Jaroslavem Uhlířem pořad pro děti Hodina zpěvu, který je vysílán Českou televizí
Scénáře
– Vrchní, prchni!
– Tři veteráni
– Vesničko má středisková
– Obecná škola
– Kolja
– Tmavomodrý svět
– Vratné lahve
Společné scénáře s Ladislavem Smoljakem
– Jáchyme, hoď ho do stroje!
– Na samotě u lesa
– Marečku, podejte mi pero!
– Jára Cimrman ležící, spící
– Rozpuštěný a vypuštěný
– Nejistá sezóna
Ladislav Smoljak (1931 – 2010)
– filmový, divadelní režisér, scenárista a herec
– po maturitě nepřijat na DAMU (divadelní režie) a tak vystudoval pedagogickou školu (matika, fyzika)
– yl asistentem na technické fakultě jaderné fyziky UK, potom učitel na gymnáziu Brandýs nad Labem
– Stal se redaktorem Mladého světa (podílel se na založení Zlatého slavíka)sRedaktor Mladé fronty a scénárista v Barrandově
– známý z celovečerních filmů
– působil ve Studiu Láďa napsal několik her Hymna aneb Urfidlovačka
b) další díla:
– Domácí zabíjačka- 1. Napsaná hra Šebánek + Smoljak
– Akt, 1967
– Domácí zabijačka, 1968
– Hospoda Na mýtince, 1969
– Vražda v salonním coupé, 1970
– Němý Bobeš, 1971
– Cimrman v říši hudby, 1973
– Dlouhý, Široký a Krátkozraký, 1974
– Posel z Liptákova, 1977
– Lijavec, 1982
– Dobytí severního pólu, 1985
– Blaník, 1990
– Záskok, 1994
– Švestka, 1997
– Afrika, 2002
– České nebe, 2008
8. Inspirace literárním dílem:
– natočena filmová komedie Zdeňkem Svěrákem a Ladislavem Smoljakem Jára Cimrman ležící, spící (o životě Járy Cimrmana) v roce 1983
– zhotovena plaketa na Cimrmanovu počest v obci Míšov
– zhotovena Cimrmanova mohyla v dnešní železniční zastávce Kaproun, která byla zřízena na počest Mistrova vyloučení z přepravy
– vytvořen Pramen Járy Cimrmana v oblasti Kokořínska – pramen bez vody
– v roce 1969 byl natočen pseudodokument Stopa vede do Liptákova, na něm se ještě podíleli Jiří Šebánek a Karel Velebný
– Nejistá sezóna z roku 1987 je pohledem do zákulisí divadelního souboru, který připravuje premiéru nové hry a zároveň se musí vypořádat se zásahy komunistických orgánů
– divadelní hry o Cimrmanovi hraje také polské divadlo Teatr Tradycyjny
– Cimrman získal rekordně největší počet hlasů v celonárodní anketě Největší Čech, ale byl z konečného pořadí vyřazen a byla mu udělena jen čestná cena
– po Cimrmanovi byla pojmenována planetka Jára Cimrman, která byla ztracená a znovuobjevená podobně jako podle legendy dříve zapomenutý Jára Cimrman
– je po něm pojmenováno několik ulic: ulice Járy da Cimrmana v Olomouci, ulice Járy da Cimrmana v Roztokách, ulice Járy Cimrmana v Brně, ulička zvaná „Chodníček Járy Cimrmana” v Tišnově, ulice Járy Cimrmana ve Staré Huti, ulice Járy Cimrmana v obci Homole, ulice Járy Cimrmana v Horšovském Týně a kuriózní nábřeží Járy Cimrmana v Lipníku nad Bečvou, které vůbec není u vody
– dne 17. června 2007 byla v Březové nad Svitavou za přítomnosti Zdeňka Svěráka, Jaroslava Weigela a Miloně Čepelky slavnostně otevřena Dobře ukrytá rozhledna Járy Cimrmana
– v červnu 2010 došlo ke slavnostnímu odhalení sochy s názvem „Jára Cimrman v mlze“ na balkóně kina Jas v Tanvaldu, při této příležitosti bylo také kino přejmenováno na Kino Jas Járy Cimrmana
