Avraham B. Jehošua (1936 – 2022) byl jedním z nejvýznamnějších izraelských spisovatelů, esejistů a dramatiků moderní doby, který se proslavil svým hlubokým psychologickým vhledem a formálními experimenty v próze. Byl klíčovou postavou literární generace, jež se odklonila od kolektivistických témat k individualismu a existenciálním otázkám jedince v kontextu dějin. Ve svých dílech často zkoumal složitost židovské identity, napětí mezi Izraelem a diasporou i izraelsko-palestinský konflikt skrze alegorické příběhy. Za svou celoživotní tvorbu obdržel řadu prestižních ocenění, včetně Izraelské ceny za literaturu, a stal se mezinárodně uznávaným hlasem volajícím po mírovém řešení na Blízkém východě. Kromě psaní beletrie působil jako vysokoškolský pedagog a veřejný intelektuál, jehož eseje často vyvolávaly celospolečenské debaty.
Životopis
- Narodil se v Jeruzalémě do staré sefardské rodiny, jejíž kořeny v tomto městě sahaly až do poloviny devatenáctého století, což mu poskytlo unikátní perspektivu odlišnou od tehdy dominující aškenázské elity.
- Jeho otec byl znalcem historie Jeruzaléma a matka pocházela z bohaté marocké rodiny, což silně ovlivnilo jeho vnímání východní a západní kultury i pozdější literární témata.
- Po službě v izraelské armádě u výsadkářů vystudoval literaturu a filozofii na Hebrejské univerzitě, kde začal publikovat své první povídky plné symbolismu.
- Dlouhá léta žil v Haifě a působil jako profesor srovnávací literatury a hebrejské literatury na tamní univerzitě.
- Učil také na zahraničních školách v Paříži či Spojených státech, kde čerpal inspiraci pro svá srovnání diaspory a života v Izraeli.
- Během svého života se stal jedním z nejhlasitějších zastánců dvoustátního řešení izraelsko-palestinského konfliktu a angažoval se v levicových iniciativách, ačkoliv jeho názory na židovskou identitu se postupem času vyvíjely a stávaly se předmětem mnoha veřejných i politických debat.
- Jeho literární kariéra trvala více než šest desetiletí, během nichž napsal dvanáct románů, sbírky povídek, divadelní hry a knihy esejů, které byly přeloženy do desítek jazyků po celém světě.
- Získal si přezdívku „izraelský Faulkner“ a zajistil si pověst jednoho ze „tří tenorů“ izraelské literatury. Zemřel v Tel Avivu ve věku 85 let, přičemž zanechal nesmazatelnou stopu v hebrejské kultuře.
Literární styl
- Pro jeho styl je typické střídání vypravěčských perspektiv, často označované jako rašomonovský efekt.
- Ve svých dílech se silně inspiroval psychoanalýzou a mistrně využíval techniku proudu vědomí.
- Vytvářel plastický obraz postav i společenských konfliktů prostřednictvím složitých psychologických portrétů.
- Často pracoval s prvky alegorie, symbolismu a snové logiky, které zasazoval do realistických kulis izraelského života.
- Do izraelské literatury vnesl výraznou sefardskou perspektivu, která do té doby stála spíše na okraji zájmu dominující aškenázské kultury.
Významná díla
Romány
- Milenec (1977) – Psychologický román z období jomkipurské války, v němž šest vypravěčů pátrá po zmizelém milenci a odkrývá své vnitřní konflikty i společenské napětí.
- Molcho (1987) – Román o stárnoucím sefardském muži, který se po smrti své dominantní manželky snaží znovu najít sám sebe, svou sexualitu a navázat nové vztahy v Jeruzalémě.
- Pan Mani (1990) – Unikátní generační sága vyprávěná formou pěti jednostranných dialogů, které mapují osudy rodiny Mani v různých historických obdobích od 19. století po současnost.
- Poslání pro personalistu (2004) – Tragikomický příběh o vedoucím lidských zdrojů, jenž musí identifikovat a doprovázet tělo oběti atentátu do její domoviny, což se mění v duchovní cestu.
- Přátelská palba (2007) – Příběh zkoumající napětí mezi životem v Izraeli a v diaspoře skrze osud truchlící matky, která odjíždí za příbuznými do Afriky, a jejího manžela zůstávajícího v Tel Avivu.
Literární kontext a Nová vlna
- Jehošua je klíčovým představitelem takzvané „nové vlny“ v hebrejské literatuře, často označované také jako „Generace státu“ (Dor ha-Medina), která nastoupila na scénu v 60. letech 20. století a redefinovala izraelskou prózu.
- Tato skupina autorů se radikálně vymezila vůči předchozí „Generaci Palmachu“ či „Generaci 1948“, která ve svých dílech primárně zdůrazňovala sociální realismus, kolektivní ideály sionismu, budování státu a obětování se pro národní celek.
- Autoři nové vlny se naopak obrátili k hlubokému individualismu, existencialismu a zkoumání vnitřního psychologického světa jedince.
- Národní a politická témata nahlíželi mnohem kritičtějším, skeptičtějším a méně heroickým pohledem.
- Jehošua mistrně propojil realistické zobrazení izraelské každodennosti s hlubokými symbolickými a alegorickými významy.
Související autoři
Nová vlna (Generace státu)
Amos Oz
- Společně s Jehošuou a Grossmanem tvořil trojici nejvýznamnějších izraelských spisovatelů své generace.
- Ve svém díle se rovněž věnoval psychologii postav a izraelsko-palestinskému konfliktu.
David Grossman
- Další z klíčových představitelů moderní izraelské prózy a aktivní zastánce mírového řešení na Blízkém východě.
- Jeho díla se vyznačují hlubokou empatií a zkoumáním traumat izraelské společnosti.
Aharon Appelfeld
- Významný izraelský spisovatel, který se ve svém díle věnoval především tématu holokaustu a osudům přeživších.
- Patřil k předním hlasům izraelské literatury druhé poloviny 20. století.
Amalia Kahana-Carmon
- Významná izraelská spisovatelka, jejíž dílo se vyznačuje lyrickým stylem a zaměřením na vnitřní svět ženských hrdinek.
- Byla důležitou součástí literární generace Nové vlny.
Jicchak Orpaz
- Izraelský prozaik a esejista, který do hebrejské literatury vnesl prvky existencialismu a absurdna.
- Jeho tvorba sdílí s Jehošuou odklon od kolektivismu k individualismu.
Citáty
O literatuře a identitě
Literatura je způsob, jakým národ mluví sám se sebou o svých nejhlubších traumatech a nadějích.
Být Židem v Izraeli znamená žít svou identitu v naprosté úplnosti, zatímco v diaspoře je to vždy jen částečná existence.
Časté otázky k autorovi
Kdo byl Avraham B. Jehošua?
Byl to jeden z nejvýznamnějších izraelských spisovatelů, esejistů a dramatiků, klíčový představitel tzv. Nové vlny v hebrejské literatuře, který se proslavil psychologickou prózou.
Jaká jsou jeho nejznámější díla?
Mezi jeho nejvýznamnější romány patří Milenec, Pan Mani, Poslání pro personalistu nebo Molcho.
Jaký byl jeho politický postoj?
Byl hlasitým zastáncem dvoustátního řešení izraelsko-palestinského konfliktu a aktivně se angažoval v levicových mírových iniciativách.
