Jméno: Božena Němcová
Zařazení: Spisovatelé
Přidal(a): HaničkaS, ***
Tvář povědomá, zvěčněná na 500 korunové bankovce. Řeč je o Boženě Němcové, jedné z našich nejznámějších českých spisovatelek. Zaměřovala se na venkovskou prózu a popisovala osudy běžných lidí, možná proto ji máme stále ve svém hledáčku.
Život:
Jméno Barbora Novotná nebo Barbara Pankel vám zřejmě příliš nepoví. Když však řeknu Božena Němcová, hned budete vědět. Božena Němcová se narodila 4. února 1820 (ve Vídni) jako Barbora Novotná. Když se její rodiče vzali, přijmula jméno Pankel, tedy Barbara Pankel. Společně žili všichni v Ratibořicích u České Skalice, kde také Božena studovala. Nejvíce ji však ovlivnila její babička, Magdalena Novotná, což se projevilo i v jejích dílech. V pouhých 17 letech pro ni byl vybrán patřičný ženich a hned téhož roku se stal jejím manželem. Společně vychovali 4 děti, 3 syny a 1 dceru. Josef Němec dělal komisaře finanční stráže a byl nucen často měnit pole pracovní působnosti. To však znamenalo stěhování celé rodiny. Že se opravdu často stěhovali se dá odvodit také z toho, že se každé jejich dítě narodilo na jiném místě. Jejich manželství údajně už od začátku nebylo příliš šťastné. Poté, co se přestěhovali do Prahy se zdá, že se začalo schylovat na lepší časy. Božena se začíná scházet s vlivnými osobnostmi české literatury (např. K. J. Erben) a začíná veřejně psát do časopisů. O pár let později se opět stěhují, tentokráte na Chodsko, Němcová však nezaostává a věnuje se sběratelské činnosti, ze které záhy vznikají pohádky. V roce 1850 je Josef Němec poslán do Uher a Božena se vrací zpět do Prahy. Nastávají časy bídy, protože otec na domácnost odmítá přispívat a matka jako spisovatelka příliš peněz do rodiny nepřináší a manžela opouští. Později také onemocní a ztratí jedno ze svých synů. Vzhledem k finanční situaci je Božena nucena vrátit se zpět k manželovi. V tomto období začalo vznikat její pravděpodobně nejznámější dílo – Babička. Božena Němcová umírá 21. ledna 1862 v pouhých jednačtyřiceti letech. Zemřela v domě U Tří líp, dnes je zde ulice Na Příkopě). Její pohádky však neumírají a česká literatura se s nimi může pyšnit dodnes.
Období, do kterého spadá:
Božena Němcová je představitelkou poslední (IV.) fáze národního obrození společně s Karlem Havlíčkem Borovským. Toto období spadá do 50. let 19. století. Pozvolna se dovršuje proces národního obrození v hospodářském, politickém, i kulturním životě. Literatura směřuje od romantismu k realismu. Autoři se snaží zobrazit svět reálně (věnují se problematice venkova, chudině a sociálním rozdílům), vyjadřují se kriticky k nedostatkům společnosti a zároveň podávají nový obraz národního života.
Díla:
Ženám českým (1843) – první báseň; otisknuta v Květech
Babička (s podtitulem Obrazy z venkovského života) 1855 – próza; inspirováno šťastným dětstvím Boženy Němcové, které strávila v ratibořickém údolí; zde se velmi projevuje vřelý vztah k babičce; většina postav má historický podtext. Rozsáhlá povídka, ve které tráví babička poslední léta svého života na Starém bělidle a stará se v rodině své dcery o vnoučata (Jana, Vilímka, Barunku a Adélku). Kniha zachycuje jeden rok venkovského života se všemi povinnostmi a radostmi, všedními i svátečními událostmi. Děj nemá souvislou linii, jde spíše o zachycení jednotlivých obrazů, jak zní i podtitul (Obrazy venkovského života). Babička je zidealizovanou postavou.
Divá Bára (1856) – povídka; téma odcizenosti a rozdílnosti; Bára je jiná než ostatní dívky, přesto má dobré srdce
V zámku a v podzámčí (1856) – próza; Božena zde popisuje dva zcela odlišné světy – zbohatlíků, kteří neví, co s penězi a prostých lidí, kteří oplývají dobrými vlastnostmi
Čert a Káča (1862) – pohádka; čert si zamění hříšnici a místo paní kněžny dopraví do pekla venkovanku Káču
Národní báchorky a pověsti – sběratelské soubory pohádek, které proměnila dle vlastních představ – (Vyjadřují její ideální představy o venkovském životě → uplatňuje zásadu spravedlnosti, rovnosti mezi lidmi, právě v pohádkách může nechat zvítězit chudého nad bohatým a zlem.). – Ke známým pohádkám patří např.: O princezně se zlatou hvězdou na čele, O hloupém Honzovi, O Smolíčkovi, Čert a Káča.
Slovenské pohádky a pověsti – naopak zpracovává více dokumentárně a snaží se je zachytit v původní formě.
Pohorská vesnice – sociálně-utopické dílo o lidumilné šlechtě. Děj této venkovské povídky se odehrává v Ratibořicích, na Domažlicku a na Slovensku.
V zámku a v podzámčí – konfrontace prostého upřímného vesnického života s pokryteckým prostředím zámecké šlechty.
Chyže pod horami – idealizace československých vztahů. Touto povídkou se Božena Němcová přihlásila k nastupující mladé generaci v almanachu Máj.
Karla – venkovská povídka, ve které matka vydává svého syna za dívku, aby nemusel na vojnu.
Dobrý člověk – povídka o ideální lidskosti a dobrotě.
Obrazy z okolí domažlického – cestopisné a folkloristické črty zaznamenávající život chodského lidu, jeho kultury, zvyků a tradic.
Řada autorů napsala mnoho děl inspirovaných životem, dílem Boženy Němcové – například:
- Jaroslav Seifert – Vějíř Boženy Němcové (básnická sbírka)
- František Halas – Naše paní Božena Němcová (básnická sbírka)
