Bylo nás pět – rozbor díla k maturitě [15]

 

Kniha: Bylo nás pět

Autor: Karel Poláček

Přidal(a): Sally

 

 

 

 

 

 

Poláček byl český spisovatel, humorista a novinář, jeden z nejvýznamnějších autorů české meziválečné prózy.

– narozen r. 1982 v Rychnově nad Kněžnou

– v rodině židovském ho obchodníka s koloniálním zbožím

– od 15 let žil v Praze, kde dokončoval studium na gymnáziu

– po gymnáziu studoval práva na Karlově univerzitě, ale od studia zasáhla nečekaně 1. světová válka-do Prahy se vrátil až po ní

­ Během svého života vystřídal mnoho zaměstnání. Úředník, spisovatel, novinář a také byl četařem na ruské frontě.

– kvůli zákl. potřebám (uživit se) začíná místo místo právnických znalostí uplatňovat v žurnalistice svůj literární talent

– v novinářské činnosti přetrvává až do roku 1939 – činnost přerušena v pádem fašistů do země

– byl žid, proto v roce 1943 odvlečen do Terezína a pak transportován do koncentačního tábora v Glewitz, . Zde již neprošel selekcí a byl nacisty popraven (1945).

Karel Poláček se řadil k tzv. Pátečníkům. Roku 1995 mu byl in memoriam udělen Řád T. G. Masaryka II. třídy.

 

Díla:

Dům na předměstí – román, hrdina policie si zakoupí ve městě dům a tam terorizuje své nájemníky

Židovské anekoty – jedná se o vtipy, které sesbíral

Muži v ofsajdu – humoristická próza, děj tohoto románu se odehrává v prostředí fotbalových klubů Viktorie Žižkov a Slavie Praha

Hostinec u kamenného stolu – humoristický románek,  jehož vydání muselo být „kryto“ jménem malíře Vlastimila Rady.

 

 

Poláček chtěl napsat pentalogii, ve formě fresky ze života maloměsta. Vydány byly čtyři díly, z pátého byly nalezeny jen fragmenty.[4]

  • Okresní město – 1936, jedná se nejrozsáhlejší Poláčkův román, který se odehrává v malém českém městě těsně před první světovou válkou. Charakterizuje zde jednotlivé společenské vrstvy, upozorňuje na přetvářku, podlézavost a faleš. Charakteristika je ironická až zesměšňující, především u vyšších vrstev.
  • Hrdinové táhnou do boje – 1936
  • Podzemní město – 1937
  • Vyprodáno – 1939

Pro děti:

Bylo nás pět

Edudant a Francimor

 

Bylo nás pět

Obecná charakteristika díla:
Literární druh: epika
Literární směr: meziválečná literatura
Literární žánr: humoristický román

 

román napsal krátce před svým odchodem do Terezína v roce 1943, poprvé vyšel rok po válce

Doba a místo děje

– 20. století, protektorát Čechy a Morava
– okresní město Rychnov nad Kněžnou (škola, Bajzův koloniál, město a okolí- rybníky, cirkus, Indie (ve snu))

 

Společensko-historické pozadí:
Doba první světové války, následná krize a druhá světová válka. Atmosféra strachu a značná chudoba lidí po celé Evropě.

 

Jazykové prostředky:

Spisovný (pročež, ježto, avšak, jest, pravit) se střídá s nespisovným a hovorovým, komika -> odpozorovaná řeč dospělých, jako úsměvný prvek dětské osobnosti.

– archaismy – milostpaní

– zkomolená slova – milistruje (ministruje),kládynet (klarinet),  chvilánka, holčičí, pabouk

–   Špatné tvoření slov  – maminka je ještě nejhodnější než tatínek, kdybysem,

– slova citově zabarvená – děsně, parchanti, nedolejzal

– germanismy – šamstr, kvebl, fodel (křeslo), méblák (stěhovací  vůz)

-nářečí – prauda, kořauka, nýcka, svarba

–   Nesprávný slovosled – „Kolik myslíš, tatínku, bude si pan Jirsák čítat za tu čepičku?“

–  Dlouhá souvětí, častá přímá řeč

 

Tematická výstavba:
Kniha je psána chronologicky (epizodyj sou řazené od jara do zimy následujícího roku)kapitoly bez názvu těsně navazují, v Ich formě, kdy vypravěčem je i hlavní postava, Petr Bajza. Celý příběh pojednává o dětství, které je částečně autobiografické, Petra Bajzy, jeho přátel a rodiny. Vypráví nám o svých vztazích s rodiči nebo služebnou, pro něj skoro sestrou, Kristýnou. O problémech ve škole a o chlapeckých dětských starostech a bojích. Dozvídáme se například o jejich odpoledních činnostech, jimiž si krátí dlouhou chvíli, nebo o boji proti bandě chlapců z jiné vesnice. V poslední části knihy je hlavní hrdina nemocen, a my se dočítáme o jeho blouznivých snech. Během těchto se podívá do jedné z exotických zemí, odkud jeho otec bere do krámu některé zboží. Je zde i se svými kamarády a zažívají podobná (ale mnohem větší dobrodružství) jako doma, na vesnici.

– autor vzpomíná na své dětství v Rychnově na Kněžnou (autobiografické prvky)

– zobrazení světa dospělých na malém městě, které je viděno dětskýma očima -> komičnost (především když se Petr snaží vyjadřovat „korektně“)
– vyhraněné typy dospělých, „figurky“ , maloměšťáci, často charakterizovaní jen jednou vlastností (lakomý strýček Vařeka, pomlouvačný pan Fajst)
– kontrasty: konfrontace exotiky ve snu a maloměstské reality chudoba Zilvara a bohatství Oťáska (Zilvar je hubený, Oťásek tlustý, zajímavá je i jejich role v pohádkovém snu – Oťásek je sultánem, zatímco Zilvar je stále chudý, ale je mazaný a chytrý) smrt pana Fajsta a narození Mančinky, hodná, milá, obyčejná, čestná Evička a zlodějská lhářka cirkusařka (Petrovi se líbily obě) chování Čendy Jirsáka – ministrant, ale koná hříchy, Petrovo chování k Rampepurdě – zlobí ji, ale když od nich odejde, onemocní, má ji rád
– do děje nahlíží čtenář skrze dětské myšlenky
– groteskní situace
– hlavní hrdinové: Petr Bajza, Čenda Jirsák, Pepa Zilvar, Eda Kemlink, Tonda Bejval

 

 

Postavy:        
Petr Bajza – hlavní postava, vypravěč příběhu; je to veselý rošťák, inteligentní, má velkou představivost; syn majitele koloniálu
Tonda Bejval – Péťův spolužák „vynálezce“, má bláznivé nápady, hodně si o sobě myslí, je lakomý; syn majitele povoznictví a obchodu s uhlím
Čenda Jirsák – kamarád Péti, je nábožný, jeho koníčkem je však sbírání hříchů ke svaté zpovědi, které si zaznamenává do zápisníčku, chce „ulovit“ co nejoriginálnější hřích, rovněž je velice ješitný
Eda Kemlink – další z kamarádů; syn úředníka z berního úřadu; velmi chytrý, má dvě sestry (Rafaelu a Viktorku) a psa Pajdu, který s jiným psem Amorem krade v řeznictví buřty
Pepa Zilvar – z chudobince, je starší než ostatní kamarádi, několikrát propadl, kouří, vede dospělácké řeči, je statečný, semtam se spustí s Habrováky, syn válečného invalidy a „vrchního“ žebrák

 

Vedlejší postavy:
tatínek Bajza – majitel obchodu se smíšeným zbožím, přísný, ale zároveň laskavý, občas poněkud opatrný na peníze
maminka Bajzová – hodná, rozumná, často zmírňuje tatínkovu přísnost
Kristýna – služka, pochází z horské vesnice Rampuše (odtud přezdívka Rampepurda), bláznivá holka, všemu se směje, ale má velký strach z myší
Eva Svobodová – dcera cukráře, do níž je Petr dětsky zamilován (a ona do něj), nosí Petrovi z cukrářství sladkosti z cukrárny

pan Fajst – místní občan, starý mládenec, zapšklý moralista, milovník starých mravů
Vařekovi – příbuzní Bajzů, lakomci a závistivci, kteří nikomu nic nepřejí, vlastní obchod s galanterií
pan Zilvar – otec Pepy Zilvara, bojoval ve válce a přišel o nohu, žije v chudobinci, vrchní městský žebrák
Otakárek Soumar – syn továrníka, osamělý, má zálibu ve čtení mayovek, verneovek a podobné literatury, obézní chlapec, který má francouzskou vychovatelku
– další: fotograf pan Potůček, artista Alfons Kasalický, šprt Karel Páta, starší bratr Péti Láďa Bajza (učí se na kupce), Péťova mladší sestřička Mančinka

 

Obsah díla:
Petr Bajza je malý chlapec, bydlící na vesnici, syn obchodníka Bajzy. Petr chodí do školy, kde má partu svých kamarádů. S těmi zažívá běžné Bukovské příhody, jako koupání v odlehlém rybníce, při němž se jeden mladší chlapec málem utopí, hádky a pošťuchování se kvůli klukovským hloupostem nebo vážné okamžiky jako bitvu, bok po boku, proti chlapcům ze sousední, nepřátelské vesnice.

Petr je mezi chlapci naprosto normální rošťák. Před rodiči a ve škole se však snaží chovat co nejlépe. To proto, aby neměl žádné problémy, rodiče se tak nezlobili a aby ho tatínek nechal dívat se, když otevírá bedny, které přijíždí z dalekých, exotických zemí.

Dozvídáme se také o Petrově bratrovi, který je ve městě na studiích, o děvečce na výpomoc Kristýně, které říká Rampepurda a která je pro něj jako starší sestra a která u nich pracuje jako na zkušenou před svatbou. Bajza nám vypráví i o dalších postavách vesnice, jako je Evička Svobodová, holčička, do níž je dětským způsobem zamilován, otec Pepy Zelvara, který je městský opilec a žebrák nebo pan učitel, který se snaží děti inspirovat ke vzdělání.

Petr spokojeně vyvádí s kamarády neplechu, chodí do kina a do školy, až do doby, než dostane těžký zápal plic. Během toho leží v posteli a díky vysokým horečkám blouzní. Občas se z blouznění probere, aby zahlédl maminku, tatínka, Kristýnku nebo pana Doktora ale brzy vždy usne a vrací se do dalekého světa snů. Po celou dobu nemoci se mu zdá jeden dlouhý sen, ve kterém je i se svými kumpány a s Evičkou Svobodovou v jedné z dalekých exotických zemí, z nichž tatínkovi chodily ony tajemné krabice. Podobně jako v malé vesnici, i v této cizí zemi zažívá s přáteli dobrodružství a vyvádí různé nezbednosti.

Nakonec se však Petr z těžké nemoci uzdraví a vše dobře dopadá. Začne opět chodit do školy a celý jeho i rodinný život se vrátí do starých kolejí.

 

Hlavní myšlenka: 
Havlíček chtěl napsat úsměvný román, odlehčené dílo pro děti i dospělé. Kniha odvádí myšlenky od těžkých a smutných časů jeho života a vrací čtenáře do krásných, naivních dětských let.

 

Kritika a aktuálnost:
Román byl roku 1995 zfilmován jako stejnojmenný šestidílný televizní seriál -> režie Krel Smyczek

 

Rozdíly knihy a filmu

–          Jiné řazení epizod

–          Rybníky ve filmu nemají názvy

–          Kristýna ve filmu chodí s Pivodou, co prodává sodovku

–          V knize říkají Jirsákovi Krakonoš

–          Mančinka se ve filmu narodí až na konci

–          Ve filmu říkají Otakárkově vychovatelce Andělíček policajt





Další podobné materiály na webu: