Kniha: Cirkus Humberto
Autor ukázky: Eduard Bass
Přidal(a): Saxtex
Úryvek číslo 1
(Bass Eduard: Cirkus Humberto, Československý spisovatel, Praha 1955, str. 145)
„Ale všecko, Anton, všecko, jak ho láme, jak ho svírá, jak ho prohýbá, jak ho vykrucuje, natahuje, jestli ho sváže do kozelce, jestli ho kope, oni prý také kopají…“
„Pro boha živého,“ vyděsil se Karas.
„Ano. Tedy kdyby ho kopal, to nám také řekni, kam, do které části, kolikrát. Domnívám se, že na jisté věci je kopnutí ohromně prospěšná věc…“
„A hlavně, jestli kope špičkou nohy nebo plochým chodidlem. Já myslím, že chodidlem.“
„A až budou dávat facky… no, to on už nám Vašku ukáže sám, jak Achmed učí sázet facky…“
Duo Bellini bylo najednou plno ohně a mlsně toužilo po kdejakém mučení, na které si dovedli vzpomenout. Karasovi, který si přišel pro útěchu, bylo z toho až zle.
„Pane Alberte, pro smilování boží… vydrží to ten chlapec? Smím ho v tom nechat?“
Oba rozjaření akrobaté se na něho zadívali zprvu nechápavě.
……………..
Karas měl trapný pocit, že nepochodil, že se spletl, když hledal radu u těchto dvou. Vtom procházel kolem něj kapitán Gambier. Karas ho pozdravil bonžúr.
„Bonjour… oh, c’est Anton… já vidět Vašku u Achmed… gratuluji… famos, famos… il est vraiment magnifique, ce petit gars… Vašku je bravo, moc bravo…“
- Fialová = Hovorová čeština
- Červená = přímá řeč
- Zelená = cizí jazyk
Úryvek číslo 2
(Bass Eduard: Cirkus Humberto, Československý spisovatel, Praha 1955, str. 261)
„Nú, mušeli ti ňák na to kápnout, můridije, sami si to nevymyšleli, dyž to byla pravda. Dyk my tu celou zimu vo tom mluvilái, kerak je zednický dílo v hajzlu a kerak si se chlapácky zavopatřil. Nú, a dyž mrklo jaro, klucí se zvedli a místo na stavbu marš za cirgusem…“
„Co to povidáte, děrku?“ vykřikl Karas a chytil Krčmáříka za ruku.
„Nú, co bych povidal, toa to povidám, můrdije, kerak to bylo, parta se rozešla po cirgusech, protože žádnej tak velkej nenašli, aby tam mohli jít šicí. Nú a tak tam zvostali od jara do zimy, taghle začátkem listopádu se to zas tady ecko slezlo a můrdije, to bylo vyprávění, co hde a jak, jaký hde byly cirgusačky a tentononc, dyk můrdije vod nich já to šecko vo těch cirgusačkách vim, hdepá bych já na to přišel, jaký sou to žencký k tělu, nú napovidali toho, že bys to na volovo kůži nesepsal, a šicí jako jedna litanie, ten Karasovo Anton, to je hlava, ten měl fištróny, můrdije, tomu prej by měla vobec postavit pamětní sloup…“
„Můrdije, děrku, copá to drmolíte?“
„Šak je to jednou istotná věc, Anton, dyk ty siš jako zachránce celý vsi, dobroděj ve hladu, ináč tu vo tobě nejčko neni řeč, než že tys vokázal lidem, kerak najít živobytí…“
„A oni šli potom k cirkusu?“
Legenda:
- Oranžová = Nespisovná čeština
- Modrá = Nářečí
Úryvek číslo 3
(Bass Eduard: Cirkus Humberto, Československý spisovatel, Praha 1955, str. 196)
„Oh, wie herzig!“ vzdychala paní Hammerschmidtová, „so putzig!“
„Trés ercik, trés ercik,“ přikyvoval jí kapitán Gambier.
„Sluší jim to,“ řekla Anežka Petrovi, „od podzimku dáme Helenku v Hamburku do taneční školy.“
„Je to dobré entrée,“ přikývl polohlasně Petr, „a ten kluk, ten Vašku, kdo by to do něho řekl, koukej na tu jeho bravuru!“
Bingo ještě nikdy nebyl uvítán takovou salvou potlesku jako teď při figuře, kterou vymyslil Hans. Bylo to všechno veskrze šťastné a Petr Berwitz si spokojeně mnul ruce, jak se zbavilo předražených liliputů a oč dokonalejší náhradu nalezl. A ještě než se program skončil, poslal Selnickému slíbenou láhev.
Nejblaženější vedle Vaška byl dobrácký Hans. Jenže po představení přišla na něj chmurka. Byl zrovna den gáže – v cirkuse se všem mzdovým platům říká gáže. A jsou čtyři dny gáže do měsíce, aby lidé na cestách lépe s penězi vyšli: prvního, osmého, šestnáctého a čtyřiadvacátého. Placmistr Kerholec vyplácel gáže stavěčů, kočí a sluhů. Přivlekl ji vždy v těžkém pytli, protože příjmy cirkusu se u pokladny sbíhaly většinou v samých drobných a v drobných se musely zase vydat. Placmistr Kerholec tedy po představení a po úklidu vyvolával jednotlivé zaměstnance, ale kočí Hans se neobjevil. zalezl raději, aby neslyšel o té pokutě. Nicméně Kerholec ho dal vyhledat; a když se konečně objevil, četl mu z výplatní listiny: „…sráží se pokuta 5 marek, vyplácí se odměna za nacvičení závěru s poníky 10 marek, činí příplatek 5 marek…“
Legenda:
- Červená = přímá řeč
- Zelená = cizí jazyk
- Hnědá = Cirkusový slang
Úryvek číslo 4
Berwitz šel ze stanu opravdu zle rozvztekán. Takové vpadnutí do zkoušky, jakého se dopustil ten starý trulant Hans, porušovalo všecku disciplínu. Jak by vypadal cirkus, kdyby v něm zanikla kázeň?
(Bass Eduard: Cirkus Humberto, Československý spisovatel, Praha 1955, str. 191)
Legenda:
- Šedá = Archaismus
Úryvek číslo 5
Jeho chytré oči na první pohled postřehly postavení Vaškovo, a odtud ta jeho vytrvalá úslušnost a horlivost.
(Bass Eduard: Cirkus Humberto, Československý spisovatel, Praha 1955, str. 168)
Legenda:
- Tmavě modrá = Personifikace
