Farma zvířat – rozbor díla k maturitě

 

Kniha: Farma zvířat

Autor: George Orwell

Přidal(a): Dom

 

Literární forma – próza

Literární druh – epika

 

Literární žánr

antiutopický román – (Antiutopie je opak utopie, myšlenka fiktivní společnosti, která se vyvinula špatným směrem, má zásadní nedostatky (totalitní forma vlády, omezování osobní svobody) vzniklé přehnáním jednoho nebo více ideologických principů. Občané antiutopického světa jsou obvykle neskrývaně utlačováni politickým systémem.

–  alegorická bajka – příběh kratšího rozsahu, zvířata zde vystupují jako lidé

alegorická novela

 

Literární směr

světová literatura 20. Století – tvorba s prvky sci-fi (neskutečné světy, mimozemské civilizace, fiktivní vize budoucnosti a vědy, stinné stránky technického pokroku; otřesné vize totalitní společnosti, utopie (ideální svět) a antiutopie (svět, kde je všechno špatně)

 

Jazyk

spisovný, použity i odborné termíny (animalismus, komplexní myšlení, apatie)

– mnoho slov se socialistickým zabarvením (Liga mládeže, Sportovní výbor)

– vyprávěno v er – formě (3.osoba)

– vyskytují se – metafory – psi jako tajná policie, kůň jako dříč, ovce jako nepřemýšlející maso, prasata jako nejchytřejší zvířat

– archaismy (př. senoseč, báchorky)

– slohový postup – vyprávěcí a popisný

– personifikace v celém díle

– přímá i nepřímá řeč

 

Hlavní téma

– V díle jde o to, že i když je na začátku dobrá myšlenka, je zničena, pokud se někteří dostanou k moci. Dělají totiž vše jen ve svůj prospěch. Svého štěstí a majetku se snaží nabýt i “přes mrtvoly”. Tím pádem si mění pravidla podle svého. => kritika komunismu a Sovětského svazu

 

Děj

– Dílo vypráví o docela normální farmě, zvířata na ní netrpí zimou ani hladem (Oprava: ve skutečnosti zvířata hladem trpěla. Pan Jones propíjel peníze a svůj část trávil v hospodě – nestaral se o ně dobře a často neměla dost jídla).  Začne je štvát, že musí sloužit lidem, chtějí pracovat jen sami pro sebe. Vzbudí se revoluce, která je úspěšná. Po vyhnání lidí se farma přejmenuje na “Zvířecí farmu” a jsou ustanovena pravidla (Sedm přikázání), která nesmí být překročena. Zvířata začnou znovu pracovat, ale díky pocitu svobody tentokrát mnohem výkonněji. V čele jsou dvě prasata (Kuliš a Napoleon), která se pořád hádají. Když jedno podá návrh, druhé ho zamítne, v lepším případě podá jiný návrh. Napoleon vyhnal chudáka Kuliše a poslal na něj divoké psy, které si sám vychoval. Postupně vraždí i ostatní zvířata. Napovídal jim totiž, že za tu dobu zapomněla Sedm přikázání. Nejpracovitější zvířátko je Boxer, který se ale předře a je odvezen na jatka. Napoleon si vychoval další prasata k obrazu svému a ty začínají vládnout celé farmě. Začnou spolupracovat zpátky s lidmi a přejmenují farmu zpět na Panskou. S lidmi popíjejí a hrají karty. Ostatní zvířata je od sebe nedokážou rozeznat. Prasata totiž vypadají jako lidé.

 

Kompozice – chronologická, rozděleno do kapitol

 

Postavy

  • Napoleon- prase, nejchytřejší, ale podvodník a pokrytec
  • Kuliš– chytré prase s dobrými nápady, je čestný
  • Pan Jones– původní majitel farmy, velký alkoholik
  • Boxer– kůň, pracovitý, čestný, největší dříč
  • Pištík- prase, lhář, přítel Napoleona
  • Major– inteligentní kanec
  • Molina- klisna, “madam” mezi zvířaty, ráda se parádí mašlemi

 

Doba – kniha vznikla během 2.světové války, v roce 1945

Politická situace – stalinismus

r. 1945 – u nás – moci se pomalu ujímají komunisté, nastupuje politický tlak, proto bylo jeho dílo Farma zvířat hned po vydávání zakázáno a začalo se opět vydávat až později

 

Život autora (1903 – 1950)

Eric Arthur Blair (25. června 1903 Motihari, Bengálsko – 21. ledna 1950 v Londýně), známější spíše pod svým literárním pseudonymem George Orwell, byl britským novinářem, esejistou a spisovatelem.

Narodil se v Indii. S matkou se přestěhoval do Anglie. Mladý Orwell vystudoval soukromou střední školu a prestižní Eton College. Po roce 1936 se Orwell jako dobrovolník zapojil do španělské občanské války. Ačkoliv psal knihy o diktaturách komunistického typu, sám se cítil být socialistou, což dokazuje jeho citát: „Každou řádku, kterou jsem od roku 1936 napsal a která stojí za zmínku, jsem přímo či nepřímo psal proti totalitarismu a pro demokratický socialismus, jak jej chápu.“

Orwellovy knihy a eseje se netýkají jen politiky, ale komentují život své doby a zabývají se sociálními tématy.

V komunistickém Československu byl na seznamu zakázaných autorů, jeho knihy nemohly oficiálně vycházet. Orwellovy knihy v češtině tou dobou vycházely v exilových nakladatelstvích.

 

Další autorova díla – 1984, Na dně v Paříži a Londýně, Nadechnout se

 

Vliv na jeho dílo

– Orwell  se během pobytu seznamuje s ruským novinářem Zamjatinem, inspiruje se jeho tvorbou. Poznává poměry v totalitním Rusku, na které reaguje svou tvorbou. Jeho tvorba je kritikou totalitních systémů (komunismus, fašismus).

 

Inspirace

– inspiroval se dobou stalinistického režimu a v knize skrytě naznačuje, jak funguje

 

Kritika a její proměny

– V době vydání nebyla kniha příliš oblíbená a své docenění získala až o pár let později.

 

Další autoři doby a jejich díla

Světoví autoři sci-fi – 20. století

Isaac Asimov – Já, robot

Arthur C. Clarke – Vesmírná odysea

Robert A. Heinlein – Hvězdná pěchota

Ray Bradbury – sb. Marťanská kronika

 

Čeští autoři sci-fi – 20. století

Ludvík Souček – Cesta slepých ptáků

Karel Čapek – R.U.R., Ze života hmyzu (podobné téma)





Další podobné materiály na webu: