František Adolf Šubert – životopis

František Adolf Šubert (1849 – 1915) byl významný český divadelní ředitel, dramatik, prozaik a novinář druhé poloviny devatenáctého století. Stal se klíčovou postavou při budování a řízení naší první scény, Národního divadla, které vedl v jeho nejslavnějším období. Ve své literární tvorbě se proslavil především jako autor realistických sociálních a historických dramat. Kromě psaní her se věnoval také žurnalistice a sepsal rozsáhlé paměti mapující vývoj českého divadelnictví. Svým organizačním talentem a uměleckým citem ovlivnil celou generaci herců i diváků.

 

Život a kariéra

• Narodil se v podorlické Dobrušce, kde získal základní vzdělání.
• Později odešel studovat filozofii do Prahy, avšak svá vysokoškolská studia nedokončil.
• Brzy se prosadil jako schopný novinář v politických denících a humoristických časopisech, kde prokazoval svůj bystrý úsudek.
• Jeho zájem o veřejné dění a kulturu jej přivedl do centra společenského života, kde se profiloval jako znalec umění.
• Vrcholem jeho kariéry bylo jmenování prvním ředitelem Národního divadla po jeho znovuotevření v roce 1883.
• Tuto náročnou a prestižní funkci zastával neuvěřitelných sedmnáct let.
• Během své éry vybudoval stabilní soubor, zavedl pevný řád a uvedl na scénu řadu významných děl českého realismu i světové klasiky.
• Jeho působení je dodnes historiky považováno za jednu z nejúspěšnějších epoch v dějinách naší první scény.
• Po odchodu z Národního divadla, který byl částečně vynucen intrikami a únavou z neustálých bojů, přijal novou výzvu.
• Stal se ředitelem nově vzniklého Městského divadla na Královských Vinohradech.
• Zde pokračoval ve své záslužné divadelní práci až do své smrti.
• Neustále se věnoval i vlastní literární tvorbě a sepisování dějin českého divadelnictví.
• Zemřel v Praze uprostřed první světové války a zanechal po sobě dílo trvalé kulturní hodnoty.

 

Literární styl a témata

• Jeho styl se vyznačuje silným příklonem k realismu a snahou o pravdivé zobrazení skutečnosti.
• Ve svých dílech se zaměřoval na detailní vykreslení prostředí, ve kterém se děj odehrává.
• Často a rád zachycoval sociální konflikty a problémy tehdejší společnosti.
• V historických hrách kladl mimořádný důraz na faktografickou věrnost a přesnost.
• Významnou roli v jeho tvorbě hrála propracovaná psychologie postav a jejich vnitřní motivace.

 

Významná díla

Divadelní hry a dramata

• Jan Výrava (1886) – Historické drama zobrazující selské povstání a boj poddaných za svobodu ve východních Čechách v roce 1781.
• Drama čtyř chudých stěn (1893) – Sociálně laděná hra o tragickém osudu chudého hudebního skladatele, jenž marně bojuje o uznání.
• Petr Vok Rožmberk (1892) – Populární historická veselohra zachycující životní osudy a milostné peripetie posledního člena významného šlechtického rodu.

 
Próza a odborná literatura

• Probuzenci (1893) – Románová kronika a později zdramatizované dílo mapující atmosféru, nadšení i problémy v dobách českého národního obrození.
• Dějiny Národního divadla v Praze (1881) – Rozsáhlá odborná publikace a literatura faktu dokumentující vznik a vývoj nejvýznamnější české divadelní instituce.

 

Literární kontext a vliv na české divadlo

• Tento autor je neodmyslitelně spjat s obdobím českého realismu, konkrétně s generací, která formovala podobu českého dramatu v poslední čtvrtině devatenáctého století.
• Literárně se řadí k proudu realistické dramatiky, která reagovala na doznívající romantismus snahou o pravdivé zobrazení skutečnosti, sociálních problémů a historických událostí bez zbytečné idealizace.
• Jako ředitel Národního divadla měl zásadní vliv na prosazování realistických tendencí na jevišti.
• Tímto přístupem otevřel dveře novým talentovaným autorům a pomohl definovat tzv. české realistické drama.
• Jeho tvorba stojí na pomezí mezi historismem, který byl typický pro ruchovskou generaci, a nastupujícím kritickým realismem, jenž se zaměřoval na život obyčejných lidí a venkova.
• V kontextu dějin literatury je vnímán nejen jako tvůrce, ale především jako organizátor literárního a divadelního života.
• Vytvořil nezbytné podmínky pro rozkvět moderního českého dramatu a profesionalizaci divadelního provozu u nás.

 

Související autoři

Český realismus
 
Ladislav Stroupežnický

• Významný český dramatik a dramaturg Národního divadla.
• Spolupracoval na prosazování realismu na české divadelní scéně.

 
Gabriela Preissová

• Představitelka českého kritického realismu a autorka venkovských dramat.
• Její stěžejní hry byly uváděny v Národním divadle právě v době jeho největšího rozkvětu.

 
Alois Jirásek

• Přední český prozaik a dramatik historické literatury.
• Jeho historická dramata tvořila důležitou součást repertoáru naší první scény.

 
Alois a Vilém Mrštíkové

• Bratrská autorská dvojice, představitelé českého realismu a naturalismu.
• Jejich dramatická tvorba zásadně obohatila vývoj českého divadla na přelomu 19. a 20. století.

 

Citáty a myšlenky

O směřování divadla

Divadlo musí reagovat na doznívající romantismus snahou o pravdivé zobrazení skutečnosti, sociálních problémů a historických událostí bez zbytečné idealizace.

 

Časté otázky k autorovi

Kdy byl František Adolf Šubert ředitelem Národního divadla?
Stal se prvním ředitelem po jeho znovuotevření v roce 1883 a tuto náročnou funkci zastával celých sedmnáct let.
 
Jaké literární směry nejvíce ovlivnily jeho tvorbu?
Jeho tvorba stojí na pomezí historismu, typického pro ruchovskou generaci, a nastupujícího kritického realismu.
 
Které divadlo vedl po svém odchodu z Národního divadla?
Stal se ředitelem nově vzniklého Městského divadla na Královských Vinohradech, kde působil až do své smrti.