Kytice – rozbor díla k maturitě [13]

Proč nejde kopírovat? 💾 Stáhnout materiálVIP členstvíNahlásit chybu/nízkou kvalitu

 

Kniha: Kytice

Autor: Karel Jaromír Erben

Přidal(a): Baunka

 

 

 

 

ŽÁNR: jedná se o soubor 13 balad – velmi pesimistických lyricko-epických básní s pochmurným dějem a tragickým koncem. Některé nám mohou připomínat také pohádku (Zlatý kolovrat, Vrba) či se svým obsahem blíží legendě (Záhořovo lože).

 

MOTIVY:

  • vina a trest – trest je nevyhnutelný a krutý
  • mezilidské vztahy – hlavně mateřská láska
  • motiv osudovosti
  • marný boj proti nadpřirozeným silám a přírodě

 

VERŠ (základní jednotka poezie, většinou jeden řádek, 2 verše tvoří jeden rým)

RÝM (zvuková shoda jedné nebo více slabik na konci veršů)

  • sdružený – rýmují se dva po sobě jdoucí verše

– Svatební košile, Zlatý kolovrat, Vodník, Vrba, Lilie                                       

  • Střídavý – sudý verš se sudým, lichý s lichým

– Kytice, Poklad, Polednice, Štědrý den, Věštkyně

  • Obkročný – první verš se čtvrtým a druhý se třetím
  • Přerývaný – rýmují se pouze sudé verše, liché bez rýmu

– Holoubek

 

VÝZNAM A AKTUÁLNOST:

  • s Kyticí přináší Erben do literatury dva nové principy:

1) komponovanost – rozmyšlené rozvržení básníàzrcadlově protilehlé básně – první a poslední (Kytice, Věštkyně), druhá a předposlední (Poklad, Dceřina kletba), třetí a třetí od konce (Svatební košile a Vrba), čtvrtá a čtvrtá od konce (Polednice, Vodník), pátá a pátá odzadu (Zlatý kolovrat, Záhořovo lože), prostřední balady (Štědrý den, Holoubek)

2) etičnost – (etika – nauka o morálce, jak by se měl člověk správně chovat)

– porušení morálkyàkrutý trest

  • zakladatel moderní české balady
  • balady bez sociálního podtextu (až Bezruč, Wolker, Neruda)
  • inspirace v mýtech, strašidelnost, zázračnost
  • čerpá z lidové slovesnosti
  • rozpor s Máchou à polemika s ním v díle Záhořovo lože (symbol poutníka, sugestivní obraz noční krajiny, Erben nesouhlasí s odporem jedince proti vyšší vůli, ale pokora a pokání jsou cestou k spáse)àErben se na rozdíl od Máchy od svého hrdiny distancuje
  • v 70. letech parodicky přepracována divadlem Semafor (Jiří Suchý)àU lavice dítě stálo, z plna hrdla zpívalo!
  • zfilmováno animovaně i hraně (režisér Brabec)

 

JAZYKOVÉ PROSTŘEDKY:

– dějová zkratka

– zkratka v popisech přírody

– úsporný jazyk (neslovesné věty, chybí spojky, místo sloves citoslovce)

– stručné dialogy

– dokonalá zvukomalba (onomatopoie) – ve Vodníkovi (vyvalily se vlny zdola, na topole podle skal, zelený mužík zatleskal)

 

AUTOROVA TVORBA:

  • čerpání z lidové slovesnosti, mýtů
  • hrdina se vymyká romantismu
  • nijak rozsáhlé popisy přírody
  • neobjevují se typické protiklady
  • vše se odehraje ve velmi krátkou dobuàbaladická zkratka
  • čas se zastavil, je neměnný a absolutní
  • prostředí je romantické (jezera, hřbitovy, lesy)
  • výskyt nadpřirozených bytostí
  • zvláštní chápání vinyàErben ji spojuje s těmi, kteří se jí chtě nechtě dopustili à hrdinové se proti trestu nebouří (jako u Máchy)

 

Další tvorba: pohádky (pohádkové bytosti pro něj byly alegoriemi dějů v přírodě) – Tři zlaté vlasy děda Vševěda, Dlouhý, široký a bystrozraký (vítr, voda, země)

 

OKOLNOSTI VZNIKU DÍLA:

– Kytice vydána roku 1853 a obsahovala 12 balad, Lilie dodána až později roku 1861

– psána přes 20 let

– první báseň Kytice vyšla již dříve v časopisech a byla velmi kladně přijata (později ovlivnila i jiné autory)

– Kytice celkově přijata velmi kladně, lidé v ní viděli ztvárněnou lidovou moudrost a tradice

 

SOUČASNÁ LITERATURA:

– Erben se řadí k romantikům českých zemí

  • 30. léta 19. století
  • myšlenky slovanské vzájemnosti
  • vytlačení učeneckého rázu literatury
  • díla slouží k účelům výchovným a zábavným

 

Další autoři: Karel Hynek Mácha (Máj – lyrickoepická báseň)

  Josef Kajetán Tyl (časopis Květy české, Strakonický dudák aneb Hody divých žen, Fidlovačka aneb Žádná hněv a žádná rvačka)

 

Znaky romantismu:

  • autobiografičnost (hrdina totožný s autorem)
  • hrdina je vně velmi ošklivý, ale vnitřně krásný („v ošklivosti je krása“)
  • hrdinovi nikdo nerozumí, cítí se osamělým (individualista), touží po lásce, ale miluje nešťastně
  • většinou končí život tragicky, jeho původ je opředen záhadou
  • výjimečný člověk ve výjimečné situaci
  • není schopen se přizpůsobit společnosti, často znuděný životem, vnitřně rozerván

 

Romantické prostředí:

– výjimečné, tajemné až hrůzné

– hrady, katedrály, sklepení, temné lesy a jezera

 

Kytice

atmosféra: velmi smutná a pochmurná na začátkuàsmrt milované matky, místy i radostnáàděti poznaly svou matku v květině, na závěr velmi vlastenecká

téma: smrt matky, která po sobě zanechala mnoho dětí, sirotků, ty nyní truchlí, obrovské vlastenectví (matka = vlast)

motiv: mezilidské vztahyàmateřská láska, motiv smrti, motiv vlasti

hlavní myšlenka: – matka = symbol národa a vlasti

  – báseň ukazuje jak krásu jazyka (mateří – douška), tak i krásu naší vlasti

  – květy mateřídoušky jsou vlastně i prosté pověsti naší země

hlavní postavy: zemřelá matka, siroty

básnické prostředky: epiteton – konstans (drobnolistý kvítek, vlasti milé), inverze (vlasti naší milé), apostrofa (vy prosté naše pověsti!), personifikace (duše její se vrátila), anafora (poznaly dítky..poznaly ji..), celá báseň je jakási alegorie

rým: střídavý

 Poklad

atmosféra: slavnostní (Velký pátek), plná tajemství, později velmi tragická, kouzelná

téma: matka na velký pátek spěchá na mši, když narazí na vchod do jeskyně plné zlata, stříbra a jiného bohatství, je tím tam okouzlena, že chce víc a víc, zapomene na své dítě, a stále ho přemlouvá, aby ještě chvíli počkalo, nakonec se vchod zavře i s dítětem. Až za rok se vchod znovu otevře a matka se shledá se svým dítětem, bohatství už ji dál nezajímá

motiv: mateřská láska (zde narušena touhou po bohatství), vina a trest (matka musela celý rok čekat na své dítě, myslela, že už je mrtvé, skoro se zbláznila), motiv čekání, pochopení

hlavní myšlenka: často se necháme odradit od důležitých věcí kvůli slávě a bohatství, až příliš pozdě přijdeme na to, že jsme to dobré propásli a připravili se o to vlastní hloupostí

hlavní postavy: matka a její dítě

básnické prostředky:

rým: střídavý, později se mění

Svatební košile

atmosféra: milostná, hrůzyplná, tajemná

téma: rouhající se dívka, která neujde trestu (typické pro Erbena)àpříliš pozdě si uvědomuje, že to není ten chlapec, kterého kdysi měla ráda, milý si ji odvede na hřbitov, a tam si ji chce vzít, zachrání se jen díky motlitbám

motiv: hlavní motiv viny a trestuàdívka se rouhala („milého z ciziny mi vrať, aneb život můj náhle zkrať“), smrti, utrpení

hlavní myšlenka: neměli bychom se tak rouhat a nehodně prosit, velký důraz kladen na víru (kdyby se dívka nemodlilaàzemřela by)

hlavní postavy: mladá dívka –  prosí Panenku Marii, aby jí vrátila jejího milého z ciziny

dívčin milý – mrtvý, vrací se pro svou dívku na svět, aby se stala jeho ženou

básnické prostředky: anafora (a lampa ještě svítila, a lampa ještě hořela; Hoj má panenko tu jsem již! Hoj má panenko co děláš?..), eufemismus (žel bohu! kde můj tatíček? Již na něm roste trávníček!), apostrofa (Maria, panno přemocná!), epanastrofa (..skoč a pojď, skoč a pojď a mě doprovoď..), synekdocha (ve dne mé oči tlačí sen, oko boží nade mnou), epiteton, hyperboly (byli skokem 20 mil), ornans i konstans, přirovnání

rým: sdružený

Polednice

atmosféra: napjatá, planá nervozity, hrůzyplná

téma: matka v návalu rozčilení přivolá na své ukřičené dítě Polednici, jakousi tajemnou bytost, ta opravdu přijde a požaduje na matce dítě, matka je k smrti vyděšená, dítě k sobě tiskne takovou silou, že jej udusí             

motiv: mateřská láska, vina a trestàmatka je potrestaná tím, že udusí vlastní dítě, motiv poledne

hlavní myšlenka: kvůli naprostým maličkostem se člověk rozzlobí na svého bližního, a až příliš pozdě si uvědomuje, že to nebylo třeba, že dítě mělo matku jen rádo a chtělo, aby se mu více věnovala, matka si to však uvědomila až příliš pozdě, sama se vlastně potrestá

hlavní postavy: matka, dítě, Polednice, otecàa spolu s ním a polednem přichází jakési uvolnění

básnické prostředky: anafora (Pojď si proň…pojď, vem si ho zlostníka..), onomatopoie (ke stolu se plíží tiše, Polednice jako stín), epizeuxis (běda, běda dítěti!)

rým: střídavý

Zlatý kolovrat

atmosféra: pohádková, ponurá (strašidelný les)

téma: mladý pán (šlechtic) se zamiluje do dívky, kterou náhodně potká při lovu. Její matce nařídí, aby ji dovedla na zámek, babice a její druhá dcera však Dorničce štěstí závidí a tak ji v lese zabijí, a usekají končetiny a vypíchnou oči. Vše je prozrazeno poté, co ji najde dědeček, za zlatý kolovrat, kužel a přeslici vymění Dořiny údy a ji oživí. Její zlá sestra je prozrazena když začne na zlatém kolovratu příst.

motiv: mateřská láska (k druhé dceři, kterou měla radši a jí přála bohatého ženicha), trest (za vraždu nebohé dívky), láska, závist, osudovost (ty dvě byly stejně potrestány)

hlavní myšlenka: autor poukazuje na lidskou závist, její následné potrestání (Boží mlýny melou), každý je po zásluze potrestán („Kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá!“)

hlavní postavy: matka – babice a její dvě dcery, mladý šlechtic

básnické prostředky: metafory, personifikace, epiteton, epizeuxis,

rým: sdružený, na závěr jeden verš jako nějaký dodatek

Štědrý den

atmosféra: mladistvá, rozverná, bezstarostná, osudová, později velmi tragická a pesimistická

téma: dvě mladé dívky Hana a Marie se na Štědrý den vydaly prosekat ledy na jezeře, aby zjistily, jaká je čeká budoucnost, Hana se viděla se švarným Václavem, Marie spatřila jen rakev a kostel, do roka se vše vyplnilo, Hana se vdala, Marie zemřela

motiv: motiv lidových zvyklostí, lásky, osudovosti, smrti

hlavní myšlenka: slovy autora: „je lépe v mylné naději sníti, nežli budoucnost odhaliti a strašlivou poznat jistotu“àtedy jakési ponaučení na závěr balady

hlavní postavy: dvě mladé dívky Marie a Hana

básnické prostředky: epitetony, přirovnání, metafory (sníh na šedé hlavě, panenská lilie), perifráze (svatební šije košile), apostrofa (hoj ty štědrý večere), personifikace (vítr laškuje)

rým: střídavý

Holoubek

atmosféra: zpočátku velmi smutná a tragická, milostná, plná hrůzy,

téma: mladé ženě zemře muž, ona však velmi brzy přestane truchlit a vezme si jiného muže. Holoubek, který sedává na dubu nad nebožtíkovým hrobem, vrká tak žalostně, že ženě vinu připomene (důvod výčitek je ten, že svého prvního manžela otrávila) a ta spáchá sebevraždu, utopí se v řece.

motiv: viny a trestu (za to, že na nebožtíka manžela tak brzy zapomněla), osudovosti (osud si ji stejně našel), motiv výčitek svědomí, pobláznění

hlavní myšlenka: holoubek symbolizuje svědomíàto právě ženu dohnalo až k sebevraždě

hlavní postavy: mladá vdova, její nový manžel

básnické prostředky: přirovnání, metafory, personifikace (žel její zahynul, běží časy, běží), epitetony, epizeuxis (beží časy, běží)

rým: střídavý

Záhořovo lože

atmosféra: atmosféra je prosycena vírou v Boha, velmi smutná, kajícná, na závěr radostná

téma: mladý poutník potká na své cestě do pekla zlosyna Záhoře, který zabil mnoho lidí. Záhoř jej nechá projít jen díky tomu, že mu poutník slíbí, že mu přijde říct, co v pekle viděl a slyšel. Po roce se poutník vrací a vypravuje, že ďábel, který sepsal smlouvu s jeho otcem a tím poskvrnil duše i všech svých potomků, odmítal vydat tuto smlouvu a tak jej musel Satan (vládce pekel) mučit. Nejprve v pekelné koupeli, pak s pekelnou děvou a nakonec ho rozkázal dát na Záhořovo lože. Záhoře to vyděsí, prosí za odpuštění a ptá se poutníka, jak odčinit své hříchy. Ten vezme jeho kyj z jabloně, zarazí jej do skály a přikáže mu, aby u něj klečel a prosil za odpuštění, má na něj počkat. Poutník se až jako starý muž vrací po 90 letech, aby oba se Záhořem konečně dosáhli klidu a jako dvě bílé holubičky se vznesou na nebesa

motiv: hlavním motivem je vina a trest, motiv odpuštění, pokory, motiv víry

hlavní myšlenka: víra v Boha vede k vykoupení

rozpor s Máchou à symbol poutníka, sugestivní obraz noční krajiny, Erben nesouhlasí s odporem jedince proti vyšší vůli, ale pokora a pokání jsou cestou k spáseàErben se na rozdíl od Máchy od svého hrdiny distancuje

– symboly holubiceàočištění duše, osvobození, odpuštění

– spojení s přírodouàZáhoř tak dlouho klečel, až obrostl mechem

hlavní postavy: poutník, jehož duši otec zaprodal ďáblu a který se pro ni vydává

                               Záhoř, zločinec, který svou duši pokáním osvobodí

básnické prostředky: nejmetaforičtější báseň celé sbírky, plno metafor, personifikace, anafory, hyperboly, epifory, metonymie, synekdocha

rým: střídavý, sdružený, obkročný

Vodník

atmosféra: zpočátku mladistvá, radostná, plná optimismu, prostředí jezera je naopak velmi truchlivé a pesimistické, přímo to na nás z básně dýchá (àtypické romantické prostředí)

téma: mladé děvče neuposlechne svou matku, a je vtažena do vodního světa. Následně se stává Vodníkovou ženou, a narodí se jí dítě.

motiv: převažující motiv mateřské lásky (matka nechce pustit dceru k jezeru, dcera nechce poslechnout matku, aby se za vodníkem nevracela, slyší jen křik svého dítěte), viny a trestu (za to, že se k Vodníkovi nevrátilaàzabil její dítě, za to, že na počátku neuposlechla svou matkuàVodník ji vtáhl do hlubin)

hlavní myšlenka: mateřská láska, lidová slovesnostàpověsti o vodnících

hlavní postavy: matka, dcera, vodník, vodníkovo dítě

básnické prostředky: personifikace, epiteton (o i k), inverze, přirovnání, onomatopoie (vyvalily se vlny zdola), ironie (tam na zemi za kostelem u černého kříže, aby má matička zlatá měla ke mně blíže), hyperbola (stokrát jsem tě prosila), anafora (vari od našeho prahu, vari pryč ty lstivý vrahu)

rým: sdružený

Vrba

téma: sepětí mladé ženy s vrbou, když vrbu její manžel pokácí, žena umírá, muž dá z jejího dřeva vyrobit kolébku, aby bylo jejich dítě stále s matkou

rým: sdružený

Lilie

téma: mladá dívka zemře a na jejím hrobě vyroste překrásná lilie, jistý šlechtic ji v lese najde a nechá si ji přesadit k domu, je jí okouzlen, v noci dívka ožívá a chodí po sadě, muž se do ní zamiluje. Po svatbě mu dívka dokonce porodí dítě, ale muž musí nachvíli odjet, pověří svou matku, aby se o lilii starala, ta jich však naschvál zahubí

rým: sdružený

Dceřina kletba

atmosféra: ponurá, velmi tragická a smutná

téma: mladá dívka prokleje svou matku, za to, že ji podporovala v jejím lehkomyslném životě. Dívka otěhotněla a zabila své dítě, teď se chystá oběsit

motiv: vina a trest, mateřská láska, osudovost

Věštkyně

téma: věštkyně promlouvá o českém národu, o věštbě kněžny Libuše, o Přemyslu Oráčovi

hlavní myšlenka: vlastenectví, víra v budoucnost národa, snaha probudit vlastenectví v čtenáři