Jméno: Realismus a jeho podoby v literatuře 20. století
Zařazení: Literatura, Literární období
Přidal(a): Nikola V.
Neorealismus
- rozvoj v italské literatuře a filmové tvorbě po pádu fašismu
- kritický postoj ke střední vrstvě (profitující z fašismu)
- zachycení sociálních problémů doby (nezaměstnanost, chudoba, nevzdělanost, prostituce, úpadek morálky) – hrdinové hlavně z venkova a nižších lidových vrstev
- rysy: návrat k realismu → pravdivé zachycení poválečné Itálie a každodenního života prostých lidí, dokumentárnost
Alberto Moravia
- introspektivní romány – hrdinové analyzují sami sebe a svou situaci → dospívají k pocitu bezmoci a neschopnosti ovlivnit svůj osud, postrádají smysl života
- Římanka
- italská společnost 30. let – matka Adriany si přeje, aby se stala modelkou → Adriana se podvolí (radši by se však vdala za Gina) → dozvídá se, že Gino je ženatý a jen ji využíval → zkouší se živit prostitucí (matka její chování tiše schvaluje, protože je tím finančně zabezpečena)
- Horalka
- obchodnice Cesira popisuje úpadek společnosti během války → Cesira utíká se svou dcerou Rossetou do hor → setkává se s ostatními uprchlíky → její dcera je znásilněna vojáky, jeden z uprchlíků zabit; autor zúročuje své životní zkušenosti s ukrýváním se v horách
Carlo Levi
- účastnil se odboje → vězněn → odsouzen k nucenému pobytu na jihu Itálie → emigrace
- tématem děl je zaostalý italský jih
- Kristus se zastavil v Eboli – beletrie, reportážní ráz
- Slova jsou kameny
- Hodinky – román o Římě v prvních poválečných letech
Magický realismus
- literární směr vzniklý v Americe
- propojuje reálné prvky s nadpřirozenými a iluzivními jevy (sny, halucinace, mýty, …)
- znaky:
- magické, mýtické prvky, pověsti, vliv folklóru – tyto prvky působí přirozeně, nejsou nijak objasněny, ale čtenář v nich nehledá logiku
- fantaskní a reálný svět se prolínají
- detailní smyslové vjemy
- odlišné plynutí času (např. dlouhověké postavy)
- obrácení příčiny a následku (utrpení před tragédií)
Gabriel García Marquez
- získal Nobelovu cenu za literaturu
- Sto roků samoty
- v městečku Maconda, osudy 6 generací rodiny Buendíů na pozadí vývoje Latinské Ameriky (realistický čas), mytologický čas odkazuje na biblické motivy (prvotní hřích rodu – incest – způsobí pád rodu o sto let později)
- Láska za časů cholery
- na pomezí pokleslé literatury, vášnivá láska Florentina Ariza a Ferminy Dazové
- Fermina se provdá za bohatého lékaře, předurčená láska se naplňuje až ve stáří – plují společně na lodi pod vlajkou cholery
- Mistr a Markétka
- vychází až v pol. 60. let, alegorie stalinského Ruska, narušení tradičního pojetí dobra a zla (v románu je ďábel tím, kdo zlo trestá); kompozičně se v románu prolíná více časových rovin
- děj – profesor historie zvaný Mistr napíše román o setkání Ježíše s Pilátem Pontským – je za to pronásledován a zničen režimem
- v Moskvě se objevuje profesor černé magie Woland se svou družinou, mistra hledá jeho milenka Markétka – zaprodá svou duši ďáblu (Wolandovi), aby mohla Mistra spatřit
- Markétka získává nadpřirozené schopnosti, mstí se na lidech, co zničili jejího milence – nakonec se s Mistrem setkává – v reálném světě nemohou být spolu – napijí se v astrálním světě z poháru vína, který je usmrtí
- Alchymista
- pasáčkovi Santiagovi se dvakrát zdá stejný sen o pokladu zakopaném u pyramid, proto se do Egypta vydá, několikrát to málem vzdá, ale nakonec tam dorazí a zjistí, že poklad je zakopaný tam, kde se mu zdál sen – pod starým stromem v rodném Španělsku
- Haruki Murakami
- japonský autor
- Kavka na pobřeží
Socialistický realismus
- umělecké hnutí a metoda vycházející z ideologie marxismu-leninismu
- prosazuje se v SSSR od 30. let
- nástrojem kulturního útlaku, funkcí byla politická, morální a estetická výchova
- hrdinou politicky uvědomělý člověk, z lidového prostředí – dělník, manuální pracovník
- používání ustálených symbolů – klišé – ozubená kola, kladiva, kosy, siluety továren
- esteticky popisné, nehodnotné, neosobní
- díla popisující boj dělnické třídy a úspěchy dosažené pod vedením milované komunistické strany
- představitelé – Maxim Gorkij, Vladimir Majakovskij, Michail Alexandrovič Šolochov
Maxim Gorkij
- nepřátelský vztah k carskému Rusku
- víra ve vyšší smysl života (revoluci)
- Črty a povídky
- realistický výjev ze života ruské společnosti
- bosáci = lidé, kteří žijí na okraji společnosti bez vlastního zavinění (pojem užívá do 20. let)
- Matka
- sociálně politický román
- přerod ženy v revolucionářku
- pravda se zkresluje
Michail Šolochov
- Nobelova cena za literaturu 1965
- Tichý Don – románová epopej o válečném Rusku
- Osud člověka