Samuel Johnson (1709–1784) byl jedním z nejvýznamnějších anglických spisovatelů, básníků, esejistů a lexikografů 18. století. Jeho intelektuální vliv byl tak obrovský, že druhá polovina století je v anglické literatuře často nazývána „věkem Johnsonovým“. Proslul především monumentálním dílem „A Dictionary of the English Language“, které na více než sto let definovalo moderní angličtinu. Byl také břitkým literárním kritikem, zakladatelem slavného Literárního klubu a ústřední postavou londýnského společenského života.
Život a kariéra
- Narodil se v Lichfieldu v rodině chudého knihkupce, což mu zajistilo přístup ke vzdělání, avšak finanční potíže mu zabránily dokončit studia na Oxfordské univerzitě.
- Celý život trpěl zdravotními problémy, včetně Tourettova syndromu, které ovlivňovaly jeho chování, přesto vynikal mimořádnou intelektuální silou a pamětí.
- Po neúspěšné kariéře učitele odešel v roce 1737 do Londýna, aby se zde prosadil jako profesionální spisovatel.
- Zpočátku pracoval pro časopis The Gentleman’s Magazine, kde psal fiktivní parlamentní zprávy a eseje.
- Skutečnou slávu mu přinesla devítiletá práce na díle „A Dictionary of the English Language“, které se stalo standardem a nemělo v té době obdoby co do rozsahu a preciznosti.
- Díky úspěchu slovníku získal doživotní královskou penzi a stal se nejuznávanější literární autoritou své doby, přezdívanou „Velký Cham literatury“.
- Založil proslulý Literární klub, jehož členy byli nejvýznamnější myslitelé té doby, jako malíř Joshua Reynolds, politik Edmund Burke či spisovatel Oliver Goldsmith.
- Jeho život, názory a brilantní konverzace byly detailně zaznamenány v biografii jeho přítele Jamese Boswella, která je považována za mistrovské dílo žánru.
- Zemřel v Londýně jako hluboce věřící a morálně zásadový člověk, který se však celý život potýkal s melancholií a depresemi.
Literární styl a charakteristika
- Jeho styl, často označovaný jako „johnsonese“, je charakteristický svou vážností, didaktickým tónem a používáním latinizované slovní zásoby.
- Věty jsou pečlivě strukturované, rytmické a často využívají stylistické figury jako paralelismus a antitezi k dosažení maximální přesnosti a důrazu.
- V literární kritice uplatňoval logickou argumentaci a zdravý rozum, přičemž zastával názor, že umění má nejen bavit, ale i morálně poučovat.
- Upřednostňoval realismus a pravděpodobnost před fantastickými a nereálnými příběhy.
- Jako ústřední postava neoklasicismu kladl důraz na rozum, řád, jasnost a inspiraci antickými vzory.
- Odmítal přehnanou sentimentalitu a nespoutanou fantazii, které se později staly typickými pro nastupující romantismus.
- Byl konzervativním zastáncem tradice a společenské hierarchie, ale zároveň humanistou a hlasitým odpůrcem otroctví.
Významná díla Samuela Johnsona
Lexikografie a literární kritika
- A Dictionary of the English Language (1755) – Monumentální výkladový slovník, který kodifikoval anglickou slovní zásobu. Obsahoval přes 40 000 hesel ilustrovaných citáty z literatury a na více než 150 let se stal hlavním anglickým slovníkem.
- The Lives of the Most Eminent English Poets (1779–1781) – Rozsáhlá sbírka kritických a biografických esejů o 52 anglických básnících 17. a 18. století, která je považována za vrcholné dílo jeho literární kritiky.
- The Vanity of Human Wishes (1749) – Satirická báseň inspirovaná Juvenalem, která zkoumá marnost a pomíjivost lidských tužeb po moci, bohatství a slávě.
- Rasselas, Prince of Abissinia (1759) – Filozofická povídka o habešském princi, který uteče z idylického „Šťastného údolí“, aby ve světě hledal skutečné štěstí, a nakonec zjišťuje, že dokonalé štěstí je nedosažitelné.
Eseje
- The Rambler (1750–1752) – Série více než 200 periodických esejů, které vycházely dvakrát týdně a zabývaly se morálními, společenskými a literárními tématy. Jsou psány jeho typickým formálním a vážným stylem.
Literární kontext: Věk Johnsonův
- Samuel Johnson je dominantní postavou anglického neoklasicismu, jehož pozdní fáze (zhruba 1740–1784) je po něm nazývána „věkem Johnsonovým“.
- Neoklasicismus kladl důraz na rozum, řád, jasnost a návrat k antickým vzorům, což Johnson dokonale ztělesňoval.
- Svou tvorbou a kritickými postoji kodifikoval literární vkus své doby a stal se arbitrem elegance a správnosti vyjadřování.
- Jeho dílo představuje vrchol osvícenského myšlení v Anglii, ale zároveň stojí na prahu nastupujícího romantismu, který Johnson svými postoji odmítal.
Související autoři
Členové Literárního klubu
James Boswell
- Skotský právník a spisovatel, Johnsonův blízký přítel a autor jeho slavné biografie „The Life of Samuel Johnson“.
Oliver Goldsmith
- Irský spisovatel a básník, autor románu „Farář wakefieldský“ a divadelní hry „Pokořila se, aby zvítězila“.
Edmund Burke
- Irský státník, filozof a politický teoretik, považovaný za zakladatele moderního konzervatismu.
Citáty Samuela Johnsona
O Londýně
Když je člověk unaven Londýnem, je unaven životem, neboť v Londýně je vše, co život může nabídnout.
O vlastenectví
Patriotismus je posledním útočištěm darebáka.
O lidském charakteru
Pravou mírou člověka je, jak se chová k někomu, kdo mu nemůže být absolutně k ničemu.
Časté otázky k autorovi
Čím se Samuel Johnson nejvíce proslavil?
Nejvíce se proslavil svým monumentálním dílem „A Dictionary of the English Language“ (1755), které na více než století standardizovalo anglickou slovní zásobu a pravopis.
Co je to „věk Johnsonův“?
Jako „věk Johnsonův“ (Age of Johnson) se v anglické literární historii označuje druhá polovina 18. století, a to kvůli dominantnímu intelektuálnímu a literárnímu vlivu Samuela Johnsona.
Kdo zdokumentoval život Samuela Johnsona?
Jeho život, zvyky a brilantní konverzace podrobně zaznamenal jeho skotský přítel James Boswell v knize „The Life of Samuel Johnson“, která je dodnes považována za jeden z nejlepších životopisů v anglickém jazyce.
