Jméno: Josef Kajetán Tyl
Zařazení: Spisovatelé
Přidal(a): Caterine
JOSEF KAJETÁN TYL (1808 – 1856)
Josef Kajetán Tyl byl Čech, rodák z Kutné hory, hojně spojovaný s divadlem. Za svůj život působil jako dramatik, herec, režisér, překladatel, divadelní kritik, vyzkoušel i novinařinu
a spisovatelství. Napsal slova k české hymně.
ŽIVOT
Tyl se narodil do rodiny krejčího a vojenského muzikanta. Studoval Akademické gymnázium v Praze a později v Hradci Králové, do Prahy se vrátil za studiem filosofie. O tu se snažil na Karlo-Ferdinandově univerzitě, studium však nedokončil. V roce 1829 začal hrát české hry u Hilmarova kočovného divadla. Po jeho rozpadu vystupoval v německých společnostech v Bavorsku, Sasku a Itálii. Následně začal pracovat jako účetní v kasárnách v Praze, stále se ale účastnil divadla jako ochotník, k tomu se stal redaktorem a překládal divadelní hry z německých originálů a ze Shakespeara.
Vedl redakci časopisu Jindy a nyní, po čase byl název změněn na Květy české, pak ještě zjednodušen na Květy. Vydával časopis Vlastimil a redigoval Pražského Posla. Měl vizi založit noviny pro venkov – Sedlské noviny – pokusil se o to, ale nevyšlo mu to.
Společně se svými kolegy založil v roce 1833 Kajetánské divadlo, které hrálo na Malé Straně v Praze v domě pana Arbeita. Cílilo na vzdělanější vrstvy a během 4 let se zde odehrálo 25 představení. Hráli především české dramatiky.
Roku 1834 byla na scéně Stavovského divadla uvedena jeho divadelní hra Fidlovačka, v níž poprvé zazněla píseň Kde domov můj. Založil společnost, která hrála ve Stavovském divadle, působil zde jako dramatik, a ředitel ho pověřil řízením českých představení. Byl na vrcholu své kariéry, nazýván miláčkem českého národa.
Pro uživení jeho početné rodiny se snažil zavděčit mocnářům oslavnými texty. Nepomohlo mu to a jeho dluhy narůstaly. Tehdy si vytvořil spoustu nepřátel, byl propuštěn z divadla, odešel k Zollnerově kočovné společnosti, těžce onemocněl a zemřel v Plzni v bídě.
DÍLO
Cílem jeho tvorby bylo vytvořit české drama.
DĚDIČNÁ SMLOUVA – překlad, drama s historickým námětem
FIDLOVAČKA ANEB ŽÁDNÝ HNĚV A ŽÁDNÁ RVAČKA – divadelní hra, která byla poprvé uvedena ve Stavovském divadle, píseň Kde domov můj zde zpívá slepý houslista Mareš, hudbu složil František Škroupa, fidlovačka byla oblíbená jarní slavnost pražských ševců, její název byl odvozen od ševcovského nástroje se stejným jménem, symbol slavnosti představovala zdobená břízka
TVRDOHLAVÁ ŽENA – milostná komedie, odehrává se na českém venkově, školní pomocník Pěnkava se uchází o ruku mlynářovy dcery Terezky, teprve až rodinné neštěstí a intriky dobrých duchů pomohou k naplnění jejich lásky
STRAKONICKÝ DUDÁK ANEB HODY DIVÝCH ŽEN – dudák Švanda odchází do ciziny, touží po vyšším výdělku, ale uvědomí si, co pro něj znamená domov a vrací se zpět, Tyl odsuzuje ty, co chtějí do ciziny, lidé by měli pracovat pro národ
LESNÍ PANNA ANEB CESTA DO AMERIKY – podobná myšlenka jako ve Strakonickém dudákovi
JIŘÍKOVO VIDĚNÍ – prozaická povídka, je psána dle skladby o putování uherského šlechtice Jiříka záhrobím, který spatří peklo i očistec, nakonec se dostane do nebe, fraškoidní Tylovo pojetí však zobrazuje Jiříka jako chudého čeledína, kterého chce jeho milá Kačenka zbavit mrzoutství, lenosti a nechuti do práce, on zlepšení slíbí jejímu otci
POSLEDNÍ ČECH – román, nebyl úspěšný, obrací se k odnárodněné šlechtě, hrabě Velenský, který se považuje za posledního Čecha, má syna, ten se ale vzdálil národu, ale on ho chce pro něj získat zpět, podaří se mu to, řeší se zde generační problémy, objevuje se více romantických než realistických prvků
ZAJÍMAVOSTI
- získal cenu Matice české
- obdržel zlatý prsten za literaturu
- vzal si Magdalenu Forchheimovou, narodilo se jim mrtvé dítě, ona už pak děti mít nemohla, tak s její sestrou Annou zplodil devět dětí, které vychovávala Magdalena, nejmladší syn se narodil až po jeho smrti
