Tisíce rozborů knih a dalších vědomostí
Emmanuel Carrère (1957 – ) je významný současný francouzský spisovatel, scenárista a režisér, který se proslavil odklonem od čisté fikce k literatuře faktu. Jeho díla jsou specifická tím, že v nich autor vystupuje jako vypravěč i postava, čímž stírá hranice mezi reportáží, biografií a autobiografií. Ve své tvorbě často zkoumá temná zákoutí lidské psychiky, kriminální případy, ale i vlastní životní krize a duchovní hledání.
Latife Tekin (1957 – ) je významná současná turecká spisovatelka, jejíž dílo propojuje drsnou realitu chudinských čtvrtí s magickými prvky anatolského folklóru. Proslavila se hned svým debutovým románem, který zachycuje migraci rodiny z vesnice do velkoměsta a následný kulturní šok. Její styl je často přirovnáván k magickému realismu, avšak ona sama si vytváří zcela unikátní jazyk a narativní strukturu. Ve svých knihách dává hlas marginalizovaným skupinám, zejména ženám a chudým, kteří se snaží přežít na okraji společnosti. Je považována za jednu z nejvlivnějších postav moderní turecké literatury po roce 1980.
Luis de Góngora y Argote (1561 – 1627) byl jedním z nejvýznamnějších španělských básníků a dramatiků zlatého věku, jehož tvorba zásadně ovlivnila evropskou barokní poezii. Působil jako katolický kněz a proslul svou intelektuální náročností i složitou metaforikou, čímž si vysloužil obdiv i ostrou kritiku současníků. Jeho styl dal vzniknout specifickému literárnímu směru zvanému kulteranismus, který se vyznačuje kultivovaným jazykem a formální dokonalostí. Často se dostával do literárních sporů se svými rivaly, zejména s Lope de Vegou a Franciscem de Quevedo. Dnes je považován za mistra sonetu a složitých básnických skladeb, které vyžadují od čtenáře hluboké vzdělání a pozornost.
David Grossman (1954 – ) je jedním z nejuznávanějších současných izraelských spisovatelů, jehož dílo je překládáno do desítek světových jazyků a oceňováno pro svou mravní naléhavost. Ve svých románech i esejích se často zabývá složitostí života v zemi zmítané válkou, přičemž klade důraz na psychologii jednotlivce a dopady konfliktu na rodinné vztahy. Je známý svým vytrvalým pacifistickým postojem a kritikou okupace palestinských území, což z něj činí významný hlas izraelského mírového tábora. Tragická ztráta syna ve válce silně ovlivnila jeho pozdější tvorbu, která se stala niternou studií smutku a paměti. Kromě beletrie pro dospělé je také autorem velmi oblíbených knih pro děti, ve kterých prokazuje mimořádný cit pro dětské vnímání světa.
