Výraz: Názvy kostelů
Zařazení: Pravopis
Přidal(a): Studijni-svet.cz
Jak píšeme názvy kostelů a jiných sakrálních staveb?
- Kostely, kaple, katedrály, chrámy…jak správně psát jejich názvy z hlediska velkých a malých písmen? Pravidla nejsou úplně jednoduchá a někdy ani ne stoprocentně jednoznačná, pojďme si je ale přiblížit.
Obecné pravidlo
- Tak jako u většiny jiných zeměpisných názvů (např. názvy ulic, náměstí aj.) i zde můžeme aplikovat pravidlo, že to, co je obecné (např. kostel, kaple aj.) píšeme s malým písmenem, samotný název pak s velkým. Název zde můžeme chápat buď jako jméno svatého, kterému je stavba zasvěcena (např. kaple sv. Floriána, kostel sv. Kateřiny Sienské – přízvisko svatý zůstává s malým písmenem, s velkým je až samotné jméno, přičemž i „přízvisko“ typu Sienská, Česká aj. chápeme jako vlastní jméno, svého druhu „příjmení“) nebo jako událost, které je zasvěcena (např. chrám Zvěstování Panny Marie, kostel Stětí Jana Křtitele aj.).
Zápis náboženských názvů
- V náboženském kontextu je zvykem psát významné události a osoby se všemi jejich přízvisky s velkými písmeny (tedy např. Panna Maria, Matka Boží, Duch Svatý aj.) – ne vždy je to ale striktně ukotveno i v pravidlech pravopisu. Stejně tomu je i u názvů chrámů – kromě přízviska svatého/svaté je většinou vše psáno velkými písmeny (tedy např. kostel Nejsvětější Trojice, kaple Nanebevzetí Panny Marie aj.).
Výjimky
- Jako téměř u všech pravidel, i zde existují výjimky. Jednou z nich je možnost psát pražský chrám sv. Víta (oficiálně sv. Víta, Václava a Vojtěcha) nejen s malým, ale i s velkým Ch: jako Chrám sv. Víta. Snad pro jeho jedinečnost jakožto nejvýznamnější české sakrální památky.
