O mudrci Bidpajovi a jeho zvířátkách

Kniha: O mudrci Bidpajovi a jeho zvířátkách

Přidal(a): tCZ

Ivan Olbracht

Ivan Olbracht, vlastním jménem Kamil Zeman, byl český spisovatel, novinář a publicista. Narodil se roku 1882 v Semilech a zemřel roku 1952 v Praze. Byl synem spisovatele Antala Staška. Ve své tvorbě se věnoval sociálním otázkám, psychologii postav, prostředí Podkarpatské Rusi i převyprávění starších literárních a historických látek. Patří k významným osobnostem české prózy první poloviny 20. století.

K jeho nejznámějším dílům patří Nikola Šuhaj loupežník, Golet v údolí, Žalář nejtemnější a Anna proletářka.
Pro mladší čtenáře upravoval starší příběhové látky, například Biblické příběhy a právě O mudrci Bidpajovi a jeho zvířátkách.
Jeho próza často spojuje výrazné vypravěčství, jednoduchou a účinnou charakteristiku postav a zájem o morální nebo společenský problém.

Literárně-historický kontext

Kniha O mudrci Bidpajovi a jeho zvířátkách vyšla poprvé roku 1947 v pražském nakladatelství Melantrich, ale Olbracht ji psal už za druhé světové války v jihočeské vesnici Stříbřec. Nejde o původní soubor nově vymyšlených bajek. Autor zpracoval staroindickou tradici sbírky Pančatantra, kterou znal mimo jiné ze staršího českého zpracování Eduarda Valečky. Látku jazykově a stylisticky přiblížil českým čtenářům a výslovně ji určil dospělejší mládeži.

Pančatantra patří k nejvýznamnějším souborům staroindických vyprávění. Její příběhy po staletí putovaly mezi jazyky a kulturami. Olbrachtovo zpracování proto spojuje starou orientální vypravěčskou tradici s českou literaturou pro děti a mládež. Významná je rámcová a řetězová kompozice: jedna situace vyvolá vyprávění bajky, v níž může další postava vyprávět další příběh. Za okupace mohly motivy spravedlnosti, odporu proti bezpráví, rozumného vládnutí a odpovědnosti získávat také aktuální význam.

Rozbor díla: O mudrci Bidpajovi a jeho zvířátkách

Literární druh a žánr: epika; cyklus převyprávěných bajek a příběhů pro mládež.
Kompozice: rámcové vyprávění s množstvím vložených a navzájem do sebe zasazených bajek.
Postavy rámcového příběhu: král Dabželim a moudrý Bidpaj.
Typické prostředky: personifikovaná zvířata, krátké příběhy, přísloví, průpovědi a veršované pasáže s obecnějším ponaučením.
Témata: moudrost, spravedlivé vládnutí, přátelství, zrada, chamtivost, rozvaha, odpovědnost a následky lidského jednání.

Rámcový děj se odehrává v dávné Indii. Král Dabželim vládne tvrdě a odmítá rady, které by zpochybnily jeho způsob jednání. Mudrc Bidpaj se jej snaží přivést k moudřejšímu a spravedlivějšímu vládnutí. Král ho nejprve potrestá, později však pochopí, že potřebuje někoho, kdo mu dokáže ukázat důsledky nerozvážných rozhodnutí. Bidpaj proto přichází s příběhy, jejichž prostřednictvím vysvětluje lidské chyby bezpečněji a názorněji než přímým napomínáním.

V jedné z bajek sleduje opice tesaře při práci s klíny. Když tesař odejde, začne ze zvědavosti a zlomyslnosti zasahovat do jeho práce, vytáhne klín a přivodí si bolestivý následek. Příběh varuje před nerozumným zasahováním do věcí, kterým člověk nerozumí. Jiná bajka vypráví o vlkovi, který objeví mrtvého lovce, kance a srnce. Místo aby se spokojil s dostatkem potravy, začne překusovat tětivu luku; její prudký pohyb ho zabije. Nenasytnost tak vede ke ztrátě toho, co už měl.

Zvířata v bajkách jednají jako lidé a představují lidské vlastnosti: chamtivost, důvěřivost, vychytralost, věrnost nebo nerozvážnost. Olbracht nepíše jen jednoduché příběhy s jednou mechanickou poučkou. Různé postavy mohou na podporu svého názoru vyprávět další bajku, takže čtenář musí porovnávat zkušenosti a hledat správné rozhodnutí. Hlavní smysl knihy spočívá v přesvědčení, že moudrost vzniká z pozorování následků jednání, z naslouchání zkušenějším a z ochoty korigovat vlastní chyby.