Tisíce rozborů knih a dalších vědomostí
Alfred Capus (1857–1922) byl francouzský novinář, dramatik a romanopisec, který se stal významnou postavou pařížského kulturního života v období Belle Époque. Proslul především svými duchaplnými bulvárními komediemi, které s ostrou ironií a shovívavou filozofií zobrazovaly společenské zvyklosti své doby. Působil také jako vlivný novinář a šéfredaktor deníku Le Figaro. V roce 1914 byl za své zásluhy zvolen členem prestižní Francouzské akademie.
Flannery O’Connor (1925–1964) byla americká spisovatelka, jejíž dílo se vyznačuje groteskními postavami a hlubokým zkoumáním morálky a náboženství. Její povídky a romány se často odehrávají na americkém Jihu a odrážejí její pevnou římskokatolickou víru. Navzdory krátkému životu, který předčasně ukončila nemoc, zanechala v americké literatuře nesmazatelnou stopu. Její styl, charakterizovaný jako jižanská gotika, kombinuje prvky humoru, násilí a náboženské alegorie a její práce nadále ovlivňuje spisovatele a je předmětem rozsáhlého literárního bádání.
Albius Tibullus (cca 55 př. n. l. – cca 19 př. n. l.) byl římský básník a jeden z nejvýznamnějších autorů milostné elegie. Proslul svou jemnou a něžnou poezií, v níž oslavoval klidný život na venkově a své lásky, kterým dával smyšlená jména. Jako člen literárního kroužku Marka Valeria Messally Corvina se programově vyhýbal politickým tématům a neoslavoval císaře Augusta. Jeho dílo se dochovalo ve sbírce Corpus Tibullianum.
Petr Hruška (1964) je významný český básník, literární historik, redaktor a organizátor kulturního života. Jeho tvorba, oceňovaná doma i v zahraničí, se vyznačuje civilností, důrazem na detail a neokázalou reflexí každodenní reality. Profesně se věnuje české poezii druhé poloviny 20. století v Ústavu pro českou literaturu Akademie věd ČR.
