Tisíce rozborů knih a dalších vědomostí
Thomas Hardy (1840–1928) byl významný anglický romanopisec a básník, považovaný za klíčového představitele viktoriánského realismu s výraznými prvky naturalismu. Ve svých dílech, zasazených převážně do fiktivního venkovského regionu Wessex, kritizoval společenské konvence a morálku své doby. Hrdinové jeho románů často svádějí marný boj s osudem a společenskými předsudky, což vede k nevyhnutelně tragickým koncům. Ačkoliv se proslavil především jako prozaik, sám sebe vnímal hlavně jako básníka.
Ralph Waldo Emerson (1803–1882) byl americký esejista, básník a filozof, který se stal vůdčí osobností hnutí transcendentalistů v polovině 19. století. Ve svých dílech zdůrazňoval individualismus, soběstačnost a důležitost přírody jako zdroje duchovní inspirace. Jeho myšlenky o nutnosti nezávislého myšlení a odmítání společenských konvencí ovlivnily mnoho generací amerických spisovatelů a myslitelů. Byl také známým lektorem a abolicionistou. Jeho filozofie nabádala k životu v souladu s vlastní intuicí a k hledání božského v sobě samém i v okolním světě.
Elias Canetti (1905–1994) byl německy píšící spisovatel, dramatik a esejista bulharského původu, oceněný v roce 1981 Nobelovou cenou za literaturu. Proslul především svým hlubokým zkoumáním masového chování, moci a rozpadu individuality v moderní společnosti. Jeho dílo, zahrnující román Zaslepení a klíčovou studii Masa a moc, se vyznačuje širokým intelektuálním rozhledem a psychologickou hloubkou.
Vladimir Vladimirovič Majakovskij (1893–1930) byl významný ruský básník, dramatik a prozaik, který je považován za zakladatele ruského futurismu. Jeho tvorba měla značný vliv na celou sovětskou literaturu. Umělec byl známý svým bouřlivým životem i nekompromisními postoji, které se odrážely v jeho díle. Angažoval se politicky, svou tvorbu dal do služeb bolševické revoluce a svůj život ukončil předčasně sebevraždou ve věku 36 let.
