Práce na 120 % – úvaha

Proč nejde kopírovat? 💾 Stáhnout materiálVIP členstvíNahlásit chybu/nízkou kvalitu

rozbor

 

Téma: Práce na 120 %

Slohový útvar: Úvaha

Přidal(a): Matěj Taufer

 

 

Práce na 120 %

V dnešní době, kdy se technologie vyvíjí rychlostí světla a stroje nahrazují více a více pracovních míst, je potřeba větší úsilí než dříve, abyste získali novou práci či si udrželi tu stávající. S větší konkurencí přichází tlak na výsledky. Od zaměstnanců se očekává maximální nasazení. Nicméně z mnoha příkladů ze života známe, že z přemíry snahy často plynou chyby. Je extrémní nasazení zaměstnanců přínosem pro firmu a udělá onomu člověku život lepší?

 

Nejúspěšnější lidé světa, šéfové největších technologických podniků, pracují i více jak 12 hodin denně. Jeden příklad za všechny, Elon Musk, zakladatel firmy Tesla, v několika rozhovorech uvedl, že v továrně i spí. Z tohoto vzorce by se tak dalo vyčíst, že tvrdá práce vede k úspěchu. Pokud se zaměstnanec snaží být lepší, než byl včera, povede to ke zlepšení jeho dovedností, a tudíž i k růstu efektivity celé firmy. Navíc jestliže vidíte kolegu vedle sebe, který pracuje urputně od rána do večera, automaticky vás to motivuje ke stejnému odhodlání. Konkurenční prostředí tvoří neúspěšnější jedince v daném odvětví. Touhu zlepšovat se v sobě ale nemají všichni. Někteří ji mají nárazově a v nich by ji měl ředitel firmy nebo samotný systém probouzet. To se často děje. Může to být formou odměn či bonusů. Myslím si, že to funguje. Člověk od přírody dělá jen věci, ze kterých něco získá. Proto je motivace klíčem k vybudování pracovitosti u svých zaměstnanců. Extrémní nasazení nemusí vždy znamenat totéž. V některých profesích může být vyžadována hrubá fyzická síla, jinde zase klidné uvažování. Společným znakem je však cíl posouvat svoje možnosti, zlepšovat se. Pokud nebudete překonávat svoje maxima, nebudete se zdokonalovat. Extrémní nasazení přináší zlepšené výkony. I přes to se může stát, že odvětví, ve kterém pracujete s velkou snahou, není pro vás to pravé, nemáte na něj talent. Tady je potom progres minimální.

 

Další otázkou může být, zda je vůbec možné, každý týden odpracovat pět dní v řadě osmihodinovou směnu bez poklesu výkonu. Člověk není stroj. Potřebuje čas na odpočinek. Jeho mysl musí občas vypnout. Může se tak stát, že po extrémním nasazení v několika měsících nebo dokonce letech bude jeho fyzické a psychické zdraví na pokraji možností. Přeci jenom práce není v životě to nejdůležitější.

 

Případ, kde se může práce na 120 % nevyplatit, je dále například přemíra snahy. Přirovnal bych to ke sportu. Mnohokrát jsme viděli v televizi, jak fotbalista, jenž stojí před prázdnou bránou, chce tak moc dát gól, až nakonec bránu vůbec netrefí. Očekávání sebou nese nervozitu. Ta oslabuje naši schopnost racionálně uvažovat. Stres je náš přítel i nepřítel. Je důležité naučit se s ním pracovat a nepouštět ho příliš z uzdy. Nemá smysl nervovat se ze záležitostí, jež jsou mimo naše pole působnosti.

 

Podle mě má extrémní nasazení více kladů než záporů. Koneckonců nic zadarmo nedostanete a všechno, co chcete, si musíte vybojovat sami. To, co všichni v životě hledají, je štěstí. Otázkou zůstává, zda je šťastnější nejbohatší muž planety nebo popelář, který má velkou rodinu a nic ho netrápí. Na to si musí odpovědět každý sám. Naše životní priority se přeci jenom liší. S extrémním nasazením je to tak, jako je to se vším, přináší sebou dobré i špatné věci. Pokud se vám podaří najít správný balanc, troufnu si říct, že se vám v životě bude dařit.

 

Hodnocení: 1/2 = výborně/chvalitebně