Problém dětství – fejeton

Proč nejde kopírovat? 💾 Stáhnout materiálVIP členstvíNahlásit chybu/nízkou kvalitu

sloh

 

Jméno práce: Problém dětství

Slohový útvar: Úvaha

Přidal(a): Michal

 

 

„Neviditelný“ Ježíšek

Když jsem byl malý kluk, hrozně jsem se těšil na Vánoce, protože všechno kolem bylo jaksi záhadné a tajemné. Ježíška nikdo nikdy na vlastní oči neviděl, ale přesto v něj všichni malí věřili, stejně jako já. To bylo radosti, když jsem jako dítě vyhlížel Ježíška na obloze a on mezitím, uličník jeden, vklouzl do našeho obýváku a přinesl mi všechno nebo skoro všechno, co jsem si přál. S kamarády ze školy jsme si pak po prázdninách všichni vyprávěli, co jsme pod stromečkem našli a rozebírali jsme, jak to asi dělá, že vždycky proklouzne. No jo, jenže to jsem ještě nevěděl, že nebude trvat dlouho a tahle záhada se mi objasní. Bylo mi možná osm, bylo to na podzim, kdy jsme šli s mamkou do obchodu. Přesněji řečeno do supermarketu. Jenže ouha. I když bylo venku barevné padající listí, uvnitř z regálů na mě vykukovaly všechny možné propriety s vánoční tématikou. Byl jsem vážně zmatený. Nepotřebovali by obchodníci nějaké doučování ohledně Ježíška? Potřeba říct jim, co kdy a jak sílila s každým mým dalším krokem ve vánoční uličce. Ježíšek byl všude. S rozčarováním této záhady přišly i otázky. „Mami a proč to tady je už teď? Proč je všude Ježíšek, když má přijít na Vánoce a já ho nemám vidět?“ Prostě přišel moment pravdy. Mamka mi všechno řekla, protože se nemohla dívat na moje oči plné zmatení a smutku. Musím přiznat, že Vánoce jsem nějak přežil, ale ty supermarkety, ty mi teda pěkně ležely v žaludku. Skety. Postupem let jsem pochopil, že tohle moje označení bylo naprosto oprávněné. Tak si to představte. Vánoce v listopadu, Velikonoce v únoru, mezitím nějaký ten tematický svátek s nejméně měsíčním předstihem, kdybych byl mimozemšťan, který právě přistál na Zemi, vyvodil bych si, že se vlastně u nás slaví různé svátky v podstatě pořád. Je to špatně? Ano, je! Aspoň podle mě. Holt, peníze jsou mocnější než, dětská radost. Už teď se „moc těším“ na to, až jednou budu mít vlastní děti a ocitnu se ve stejné situaci, jako má maminka. Mám ještě relativně dost času se rozmyslet, jak z téhle situace ven, ale zároveň se trochu děsím, co za novinky tam za ty roky na mě bude čekat. Třeba přiletí mimozemšťané.

 

Hodnocení: 1 = výborně