Alexandr Isajevič Solženicyn (1918 – 2008) byl ruský spisovatel, dramatik a nositel Nobelovy ceny za literaturu, který se stal morálním svědomím svého národa, když světu odhalil brutalitu sovětských pracovních táborů. Ačkoliv byl za svou kritiku režimu vězněn a později vyhoštěn ze země, jeho díla se stala symbolem odporu proti totalitě. Po pádu Sovětského svazu se vrátil do vlasti a pokračoval v literární činnosti a kritickém hodnocení společenského vývoje. Jeho tvorba, hluboce zakořeněná v ruské literární tradici, zkoumá témata lidské důstojnosti, morálky a hledání pravdy v podmínkách útlaku a zanechala nesmazatelnou stopu ve světové literatuře 20. století.
