Antonio Machado Ruiz (1875 – 1939) byl jeden z nejvýznamnějších španělských básníků dvacátého století, který svým dílem hluboce ovlivnil moderní lyriku a stal se hlasem národní identity i osobní melancholie. Byl klíčovou postavou literární generace, která reagovala na morální a politickou krizi ve Španělsku na přelomu století. Jeho poezie se vyznačuje intimním tónem, filozofickou hloubkou a prostým jazykem, jenž často oslavuje strohou kastilskou krajinu jako zrcadlo duše. Přestože začínal v duchu modernismu, brzy si vytvořil vlastní reflexivní styl zaměřený na plynutí času, paměť a sny. Závěr jeho života byl poznamenán osobní tragédií ztráty manželky i národní tragédií občanské války, která ho dovedla až k nucenému exilu.
