Božena Benešová (1873 – 1936) byla významná česká prozaička a básnířka, která tvořila převážně v první polovině dvacátého století a řadí se k zakladatelkám moderní psychologické prózy. Její dílo se často zaměřuje na vnitřní svět žen a dívek, které bolestně hledají své místo v životě a bojují s tísnivou atmosférou maloměsta. Prošla uměleckým vývojem od secesního symbolismu až k realismu hluboce poznamenanému zkušeností první světové války. Vynikala schopností zachytit jemné odstíny lidské psychiky a morální dilemata svých postav na pozadí dějinných událostí. Ačkoli stála poněkud ve stínu slavnějších současníků, její trilogie z válečných let patří k vrcholům české literatury.
