François Mauriac (1885–1970) byl jedním z nejvýznamnějších francouzských katolických spisovatelů 20. století, který ve svých románech mistrně analyzoval lidské vášně a hřích. Jako člen Francouzské akademie obdržel v roce 1952 Nobelovu cenu za literaturu za své hluboké psychologické vhledy a uměleckou intenzitu. Jeho dílo, často spjaté s regionem Bordeaux, se vyznačuje ostrou kritikou měšťanského pokrytectví a zkoumáním duchovní vyprahlosti moderního člověka.
