Friedrich Wilhelm Joseph Schelling (1775 – 1854) byl významný německý myslitel, který se stal jednou z klíčových postav německého idealismu a duchovním otcem jedné etapy romantismu. Jeho myšlení tvořilo most mezi osvícenským racionalismem a nastupujícím důrazem na cit, přičemž kladl zásadní důraz na přírodu jako živoucí organismus. Významně ovlivnil dobovou literaturu a estetiku, zejména svým pojetím umění jako nejvyššího projevu lidského ducha a nástroje zjevení absolutna. Přátelil se s předními básníky své doby a jeho filozofie identity inspirovala celou generaci umělců k hledání duše ve světě kolem nás. Přestože je znám především jako filozof, jeho styl psaní má vysoké poetické kvality a využívá bohatou metaforiku.
