Guido Cavalcanti (cca 1255 – 1300) byl italský básník, filozof a vůdčí postava florentského literárního hnutí „dolce stil nuovo“ (sladký nový styl). Je považován za druhého nejvýznamnějšího básníka italské literatury 13. století, hned po svém blízkém příteli a chráněnci Dantovi Alighierim. Jeho tvorba, zahrnující sonety, balady a kancóny, se vyznačuje intelektuální hloubkou a filozofickým pohledem na lásku, kterou často zobrazuje jako trýznivou a destruktivní sílu.
