Jan Herben

Narození: 7. května 1857, Brumovice, Rakouské císařství
Úmrtí: 24. prosince 1936, Praha, Československo

Jan Herben byl český politik, novinář, spisovatel a historik moravského původu. Narodil se jako jedno z pěti dětí Vavřince Herbena a jeho manželky Alžběty, rozené Slampové. Tři jejich děti se nedožily dospělého věku a zůstali jen bratři Jan a Václav. Předkové z otcovy strany přišli ze Slovenska a původně se jmenovali Hrebeňovi. Vavřinec Herben se narodil v Morkůvkách, byl muzikant, zpěvák a s Alžbětou pracovali jako námezdní síly u sedláků. Až později se Vavřinec stal správcem panského velkostatku v Čejči a hajným. Matčini rodiče Matěj a Kateřina Slampovi sloužili na faře ve Velkých Pavlovicích a později si koupili domek v Brumovicích. Jejich jediná dcera Alžběta sloužila v panském domě v Čejči.

Jan Herben studoval na brněnském gymnáziu, kde byl žákem etnografa Františka Bartoše a historika Václava Royta. V roce 1878 maturoval a rodina z něho chtěla mít kněze, ale Herben místo toho v letech 1878–1883 absolvoval historii, zeměpis a češtinu na Filozofické fakultě Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze. Byl žákem Václava Tomka, Jaroslava Golla, Antonína Rezka, Martina Hattaly, Jana Gebauera, Antonína Gindelyho, Josefa Emlera, Johanna Kelleho, Jana Palackého a Josefa Durdíka. Velký vliv na něj měl Tomáš Garrigue Masaryk.

V roce 1892 se oženil s Bronislavou Foustkovou, příležitostnou spisovatelkou a překladatelkou. V letech 1885–1886 byl novinářem Národních listů, ale Julius Grégr ho propustil za podporu odpůrců tzv. Rukopisů. Na Vánoce 1886 založil čtrnáctideník Čas, list realistů (Josef Kaizl, Karel Kramář, Tomáš Masaryk), který měl sice málo čtenářů, ale byl poměrně vlivný. V roce 1889 se Čas přeměnil na týdeník a v letech 1894–1906 byl Herben vlastníkem Času, který dotoval z vlastních prostředků. Od roku 1895 vycházela Knihovnička Času a od roku 1896 beletristická příloha Besedy Času. Herben objevil Petra Bezruče a Jana Karafiáta, autora Broučků. V roce 1901 se Čas přeměnil na deník.

V roce 1915 byl Čas zastaven. Herben pak krátce vydával Novinu a od roku 1917 se vrátil do Národních listů. V letech 1918–1920 byl redaktorem satirického časopisu Nebojsa a v letech 1925–1927 redaktorem Lidových novin. V roce 1905 ho Emanuel Chalupný obvinil z defraudace, za což byl vyloučen ze strany, ale na sjezdu byl rehabilitován. Od roku 1907 vydával sebrané spisy. Za války byl členem Maffie a v roce 1918 působil v Národním výboru, pak v Revolučním národním shromáždění. V letech 1920–1925 byl senátorem za národní demokracii. Od roku 1925 byl členem Národní strany práce, za kterou byl v roce 1927 zvolen do pražského ústředního zastupitelstva a v roce 1928 do českého zemského zastupitelstva. Od roku 1930 byl národním socialistou. Jan Herben zemřel 24. prosince 1936 v Praze a je pohřben na Olšanských hřbitovech. Jeho synem byl Ivan Herben.