Publius Papinius Statius (45 – 96) byl jeden z nejvýznamnějších římských básníků období takzvaného stříbrného věku latinské literatury. Působil na dvoře císaře Domitiana, kde si získal značnou přízeň svými příležitostnými verši i rozsáhlými epickými skladbami. Jeho celoživotním vzorem byl autor Aeneidy Vergilius, k němuž vzhlížel s velkou úctou a jehož styl se snažil následovat. I přes velkou slávu během života upadl později v zapomnění, dokud jeho dílo znovu neproslavil Dante Alighieri ve své Božské komedii. Dnes je oceňován především pro svou technickou zručnost a schopnost psychologického prokreslení postav.
