Tadeáš Hájek z Hájku (1525–1600) byl klíčovou postavou české renesanční vědy, všestranný učenec, astronom, matematik a osobní lékař císařů Maxmiliána II. a Rudolfa II. Proslul zejména svým pečlivým překladem a doplněním Mattioliho herbáře, čímž položil základy české botanické terminologie. Jako jeden z prvních v Evropě pozoroval a popsal supernovu v souhvězdí Kasiopeji a významně přispěl k tomu, že se Praha stala centrem evropské vědy, když do ní pozval Tychona Brahe a Johannese Keplera.
