Téma práce: Tolerance
Slohový útvar: Úvaha
Přidal(a): pepelaugh
Jsme tolerantní ke svému okolí?
Tolerance – slovo, které může mít mnoho podob, ale zaručeně vzbuzuje mnoho emocí. S nástupem 21. století a nové generace Z se konečně objevila potřeba řešit otázky rasové, genderové i LGBT diskriminace. Ačkoliv tyto změny byly a stále jsou mnoha lidem proti srsti, můžeme s jistotou říci, že lidé jsou dnes tolerantnější, než před dvaceti lety. Je ale tento posun lidského smýšlení dostačující nebo naopak začíná překračovat rozumné meze?
Například v České republice stále není uzákoněno mnoho práv, která by zajišťovala rovnost všech. Je stále běžné, že ženy dostávají výrazně nižší plat. Homosexuálové nemohou uzavřít manželství, ani adoptovat děti. Zrovna toto mi připadá jako naprostý nesmysl. Proč by manželství mělo být stejnopohlavním párům odepíráno a proč by nemohli býti milujícími rodiči? Mnoho politiků se odvolává na rušení tradic. Podle mě je hloupost ohlížet se na minulost. Takhle bychom se nikdy nikam neposunuli.
I mnoho běžných Čechů si zachovává netolerantní názory a na menšiny pohlíží se značným skepticismem a pohrdáním. Často to ani není tak moc jejich chyba. Odmalička jim byly vštěpovány stereotypy jejich rodičů a takové názory se těžko mění.
V západních společnostech se myšlenka tolerance a rovnosti silně ujala, avšak často lidé řeší problémy na špatných místech. Například dnes velmi kontroverzní obsazování menšin v kinematografii. Nevidím nic špatného na tom, když se ve filmu objeví člověk tmavé pleti nebo zástupce LGBT komunity, ale vadí mi, když jsou zde tyto postavy vyloženě na sílu. Nemají v podstatě jinou funkci, než být danou menšinou a většinu děje jsou jen někde v pozadí. Má to potom vůbec nějaký smysl? Jde vidět, že tvůrcům vlastně nezáleží na rovnosti, jen chtějí působit progresivně. Problémem je také obsazování v historických filmech, kam jednoduše z faktického hlediska nezapadají. Najdou se ovšem lidé, kteří to vyloženě vyžadují a pokud nevidí dostatečnou reprezentaci menšin, hned si běží vybít zlost v sáhodlouhém příspěvku na Twitteru. Nikdy není možné se zavděčit všem.
V Česku se máme ohledně tolerance ještě hodně co učit, ale je důležité zmínit, že na tom například oproti Polsku a Maďarsku pořád nejsme nejhůře. Smýšlím pozitivně a věřím, že postupem času se situace zlepší.
Hodnocení: 1 = výborně
