Jméno: Archaismy
Zařazení: Literární pojem
Přidal(a): David Hampl
Na slovní zásobu neboli souhrn všech jednoslovných i víceslovných pojmenování v daném jazyce, lze nahlížet z mnoha úhlů pohledu. Slovní zásobu tak můžeme členit podle spisovnosti či nespisovnosti, podle původu, citového zabarvení a také podle zabarvení dobového. Z hlediska dobového zabarvení poté hovoříme o archaismech, historismech a neologismech.
Základní znaky archaismů
Namísto pojmu archaismus se někdy můžeme setkat i s označením slovo zastaralé, které do určité míry význam slova archaismus dobře vysvětluje. Zjednodušeně řečeno se jedná o slova, které se v naší každodenní komunikaci již nepoužívají, byla nahrazena slovy novějšími, živějšími, modernějšími, ale můžeme se s nimi setkat například ve specifických jazykových projevech, zejména v umělecké literatuře, pokud chce autor navodit atmosféru určitého historického období, ve kterém se dané literární dílo odehrává. Existují různé skupiny archaismů, některá slova jsou sice již zastaralá a v běžném jazyce byla nahrazena jinými výrazy, ale vzhledem k tomu, jak byla utvořena, jim stále rozumíme, k takovýmto výrazů patří například archaismy školmistr místo učitel, vysoké učení místo univerzita. Na druhou stranu ale existují i takové archaismy, kterým běžný čtenář již bez vysvětlivek nerozumí, například šlojíř místo závoj či škorně místo vysoké boty. Použití archaismů je vždy záměrné a slohově příznakové, nejčastějším důvodem jejich použití je ozvláštnění textu a vyzdvihnutí určitých dobových charakteristik.
Členění archaismů
Archaismy lze podrobněji členit z různých hledisek do několika podtypů, nejznámější a zároveň nejjednodušší je jejich členění na základě jejich jazykové struktury. Hovoříme tak o archaismech lexikálních, hláskových, slovotvorných a sémantických. K lexikálním archaismům řadíme slova, která byla nahrazena zcela jiným slovem, například archaismus poctivice, který označuje kalhoty, či famfrnoch znamenající střapec. Kromě těchto archaismů se do této skupiny řadí i poetismy typu luna, hvězdojasný, vesna, dále slova knižní jako například arci, děva a rovněž výrazy odborné, které byly nahrazeny většinou slovem s mezinárodními kořeny, například fyzika namísto původního archaismu silozpyt, chemie namísto lučby či estetika namísto krásovědy. Hláskové archaismy jsou slova, u kterých došlo během času k určité hláskové obměně, ale jejich význam je stále stejný. S těmito slovy a s jejich pochopením většinou žádný problém nebývá, například původně šenkéř dnes šenkýř či původně mučedlník dnes mučedník. K slovotvorným archaismům řadíme slova, která jsou většinou zakončena na příponu, která se již dnes nepoužívá, nebo dostala trochu jiný význam, příkladem takovýchto slovotvorných archaismů jsou například výrazy truhlice, kabátec, lahvice, hrdinstvo či mládec. I když obsahují zastaralou příponu, běžný čtenář či posluchač jim rozumí. Poslední skupinu tvoří archaismy sémantické, mnohoznačná slova, jejichž původní význam již zestárl a byl nahrazen významem novým. Například výraz loket, který dnes považujeme za slovo označující část paže, ale v minulosti byl jeho význam délková míra.
