Kniha: Charmidés
Autor: Platón
Přidal(a): anonym
Charmidés
Charmidés je jedním z mnoha Platónových dialogů. Vystupují v něm Sokratés, Kritias a mladý Charmidés, kteří spolu rozmlouvají v antické tělocvičně, kde se všichni potkali. Diskutovali o filosofii v Athénách, o způsobech léčení nemocných a o lidské rozumnosti. Vše se odehrává den po bitvě u Poteidaie.
Po příchodu Sokrata do palaistry, starořeckého zápasiště a cvičiště, se ho přítomní ptají, jak přežil proběhlou bitvu. Sokratés odpovídá, ale přesto žádné podrobnosti nezjistíme. Místo toho stočí debatu na dění v Athénách, konkrétně na stav filosofie v Athénách. Ptá se na mladé hochy, kteří vynikají krásou nebo moudrostí a zajímají se o filosofii. Proto Kritias upozorní Sokrata na právě přicházející skupinu mladíků, ve které jde i Charmidés, kterého Kritias přizval k sobě. Charmidés si stěžuje Sokratovi na bolesti hlavy a ten hned přichází s doporučeními, jak bolesti léčit. Nejprve mluví o lupení zmírňující bolest, ale hlavně zmíní svůj názor na léčení člověka. Mluví o důležitosti přistupovat k jedinci jako k celku a neléčit části těla oddáleně. Věří ve spojení duše a těla v celek, který nelze léčit odděleně. Proto Charmidovi Kritias navrhuje zlepšit mysl a tím ulevit od bolesti, čímž ale neříká, že Charmidés není rozumný. A tím se dostanou k rozmluvě o rozumnosti. Charmida se totiž zeptali, jestli si myslí, že je rozumný. Charmidés odpovídá, že jemu nenáleží právo odpovědět na takovou otázku. To podnítí velkou debatu významu rozumnosti, řecky sófrosyné. Charmidés říká, že rozumnost je rozvážnost a klid, ale Sokratés to vyvrací poukázáním na důležitost rychlosti v mnoha aspektech života. Ve sportu, v umění a v životě se podle něj rychlost cení, takže rozumnost nemůže být svázána pouze s klidností. Charmidés poté přidává, že rozumné je dělat vše jen pro sebe, ale Sokratés opět nesouhlasí a poukazuje na dělníky, kteří pracují pro ostatní, a které nepovažuje za nerozumné. Ke slovu se dostává i Kritias, který si myslí, že rozumnost je poznávání sebe sama a vědění. Sokratovi vyčítá snahu soudit jejich názory a říkat co je a není pravda. Sokratés však připouští, že ani on neví, jaká je správná odpověď. Jen se mu ta Kritiasova nelíbí. Nakonec Charmidés dojde k závěru, že pokud se nedokáže shodnout ani Sokratés s Kritiasem, nemůže ani on dojít ke správné odpovědí na otázku: ”Co je rozumnost?”. Přesto ho Sokratés zaujme a chce se u něj vzdělávat.
Komentář
Opravdu mě překvapily úvahy o přístupu k léčení nemocí. Někteří přední lékaři dnes upozorňují na nesprávnou tendenci doktorů člověka rozdělit na mnoho dílčích částí a ty léčit odděleně. Jsou přesvědčeni, že celostní či komplexní přístup k nemocným lidem je absolutně nezbytný pro dlouhodobé vyléčení. To, že tento přístup někdo obhajoval už ve starověkých Athénách, je fascinující.
