Jméno práce: Daruj krev, zachraň život!
Slohový útvar: Reportáž
Přidal(a): Klára Stašková
Daruj krev, zachraň život!
Ticho. Šero. Kolem mě prochází pouze hrstka lidí, kráčejících na ranní vyšetření nebo s cílem pomoci, stejně jako já. Nacházím se v areálu zlínské nemocnice. Po čtyřech měsících nadchází zase čas, kdy mohu jít na odběr. Poprvé jsem zde byla se svým tatínkem, který je dlouholetým dárcem krve. Teď ztemnělými uličkami procházím sama. Muži totiž mohou tuto životně důležitou tekutinu odebírat častěji než ženy.
Nepamatuji si přesně, kde se hematologicko-transfuzní oddělení nachází, a tak poněkud bloudím. Po chvíli nejistého tápání konečně nacházím svůj cíl. Ve dveřích mě vítá milá sestřička. Dostávám na vyplnění dotazník. Ne, neměla jsem v posledních 4 týdnech přisáté klíště. Ano, cítím se zdráva. Pak už si mě volají na odběr vzorku krve a za okamžik jdu do ordinace. Dnes to jde rychle, ve středu moc lidí nebývá. Paní doktorka se ptá ještě na pár doplňujících informací ohledně mého zdravotního stavu, ale zjišťuji, že výsledky testů krve mám dobré, a proto jsem puštěna k samotnému odběru.
Nejprve si místo vpichu pořádně umývám a pak už si mohu jít lehnout na křeslo. Usměvavá sestřička mi napíchne žílu a pak už začíná odtékat mých 450 ml krve. Po celou dobu mačkám v ruce červený balónek ve tvaru kapky krve a povídám, co mě napadne. Teče to lépe, když o tom nepřemýšlím. Dvě stě mililitrů. Tři sta. Jde to dobře. Celá procedura trvá asi pět minut. Ke konci se mi dělá trochu mdlo, a tudíž mě nechávají chvíli poležet, než mě pustí domů.
A mám to za sebou. Nechávám si zapsat odběr do průkazu dárce a odcházím s dobrým pocitem. Dostávám džus a čokoládu na posilnění a mířím ještě do místní kantýny, kde má každý dárce připraveno něco k zakousnutí. Dobrovolných dárců si tady váží, je jich totiž potřeba.
Klára Stašková
Hodnocení: 1 = výborně
