Jméno: Ferdinand Peroutka
Zařazení: Spisovatelé
Přidal(a): David Hampl
Spisovatel, novinář a dramatik získal posmrtně významné ocenění: Řád Tomáše Garrigua Masaryka I. stupně (v roce 1991). V současné době je považován za jednoho z nejlepších předválečných žurnalistů. Mezi jeho nejvýznamnější díla patří kniha Budování státu.
Život
Ferdinand Peroutka se narodil 6. února 1895 v Praze a zemřel 20. dubna 1978 v New Yorku. Dnes je ale pohřben na Vyšehradském hřbitově v Praze. Jeho otec, Emanuel Peroutka, byl úředník klubu cukrovarníků v Praze, a jeho matka se jmenovala Leontina, rozená Kopfová. Tito dva spolu měli celkem tři děti, Ferdinanda, Karla a Ludmilu, z nichž Ferdinand byl nejstarší.
Po maturitě začal působit jako redaktor v různých časopisech: od roku 1919 do roku 1924 v časopisu Tribuna, poté až do roku jako šéfredaktor v revue Přítomnost. Přispíval také do Lidových novin, navštěvoval Čapkovu vilu společně s jinými intelektuály (tvořili skupinu Pátečníků). Znal se s T. G. Masarykem, který přispíval do Přítomnosti pod různými šiframi.
Kritizoval nacismus (Adolfa Hitlera a jeho lži a sliby) i komunismus, a proto byl nepohodlný pro obě ideologie.
Když v březnu 1939 vznikl protektorát Čechy a Morava, Peroutka byl tlačen do toho, aby psal články, které by splňovaly protektorátní potřeby. To se mu ale dařilo jen zčásti a kvůli jednomu takovému článku (Dynamický život) byla autor uvězněn v koncentračním táboře. Protože nepatřil ke komunistům, sociálním demokratům ani německým antifašistům, byl po několika dnech propuštěn. O několik měsíců později (září 1939) už ale byl zatčen znovu, protože mohl být potenciální buřičem národa. Prošel koncentračními tábory Dachau a Buchenwald, zachránilo ho osvobození americkou armádou v roce 1945.
Poté, co se v únoru 1948 konal komunistický převrat, rozhodl se Peroutka emigrovat. Nejprve do Anglie, později do USA. Díky své protikomunistické činnosti (vedl například české oddělení rádia Svobodná Evropa) byl považován za jednoho z nejdůležitějších představitelů protikomunistického odboje. Jeho osoba nesměla být v Československu zmiňována (ani v životopisném díle Karla Čapka).
Zemřel v exilu, ale jeho ostatky byly po změně politických poměrů převezeny do Prahy.
Dílo
Budování státu
Jedná se o jedno z nejdůležitějších děl tohoto autora, které pojednává o vzniku a prvních letech (1918 až 1922) v Československu. Bohužel, toto dílo zůstalo nedokončené.
Češi, Němci a židé
Tento článek vyšel v Přítomnosti 22. února 1939 a autor se v něm zabývá antisemitismem. Ptá se sám sebe, zda by za určitých událostí (pokud by židé „přehlušili ráz českého myšlení“ a ovládli „ducha naší literatury“) mohl smýšlet antisemitsky. Historikové a odborníci se shodují na tom, že článek není antisemitský.
Dynamický život
Tento článek vznikl v době okupace Čech a Moravy a měl být jakousi oslavou Hitlerových padesátých narozenin. Autor v něm na jednu stranu uznává Hitlerovu moc, na druhou stranu ji ale neschvaluje a tvrdí, že Hitler není pro Čechy tím nejlepším řešením. Tento článek využili oba „nepřátelé“ autora – nejprve ho za něj odsoudili a uvěznili nacisté, po válce pak komunisté tvrdili, že se snažil nacistům článkem zavděčit.
Ano a ne
Kniha z roku 1932.
Demokratický manifest
Dílo z roku 1957.
Osobnost, chaos a zlozvyky
Soubor literárních kritik.
Byl Edvard Beneš vinen?
V této krátké eseji se autor zabývá tím, jak přijmout rozhodnutí Edvarda Beneše o prezidentské abdikaci díky které mohli komunisté v únoru 1948 převzít moc ve státě.
Pozdější život Panny
Tato kniha byla vydána v roce 1980 v New Yorku. Autor přemýšlí nad tím, čeho by se dožila Johanka z Arku, kdyby nebyla upálena na hranici.
