Ferdinand Peroutka (1895 – 1978) byl významný český spisovatel, novinář a dramatik, považovaný za jednoho z nejlepších předválečných žurnalistů. Proslul zejména svým monumentálním dílem Budování státu a nekompromisními postoji vůči nacismu i komunismu. Za svou činnost byl vězněn v koncentračních táborech a po roce 1948 působil v exilu, kde vedl české oddělení rádia Svobodná Evropa. Posmrtně mu byl udělen Řád Tomáše Garrigua Masaryka.
Život Ferdinanda Peroutky
- Narodil se 6. února 1895 v Praze a zemřel 20. dubna 1978 v New Yorku. Jeho ostatky byly později převezeny na Vyšehradský hřbitov v Praze.
- Jeho otec Emanuel Peroutka byl úředníkem a matka se jmenovala Leontina, rozená Kopfová. Ferdinand byl nejstarším ze tří dětí.
- Po maturitě působil jako redaktor, v letech 1919 až 1924 v časopise Tribuna a poté jako šéfredaktor revue Přítomnost.
- Přispíval také do Lidových novin a patřil do skupiny Pátečníků, intelektuálů, kteří se scházeli ve vile Karla Čapka.
- Osobně se znal s T. G. Masarykem, který pod různými šiframi přispíval do jeho revue Přítomnost.
- Otevřeně kritizoval nacismus i komunismus, což z něj učinilo nepřítele obou totalitních ideologií.
- Po vzniku protektorátu v březnu 1939 byl tlačen k psaní článků vyhovujících režimu. Kvůli jednomu z nich, nazvanému Dynamický život, byl krátce uvězněn.
- V září 1939 byl zatčen znovu jako potenciální buřič národa a prošel koncentračními tábory Dachau a Buchenwald.
- V roce 1945 byl osvobozen americkou armádou.
- Po komunistickém převratu v únoru 1948 se rozhodl pro emigraci, nejprve do Anglie a později do USA.
- V exilu se stal jedním z nejdůležitějších představitelů protikomunistického odboje, mimo jiné vedl české oddělení rádia Svobodná Evropa.
- Během komunistického režimu v Československu bylo jeho jméno zakázáno zmiňovat, a to i v životopisných dílech o Karlu Čapkovi.
Styl a charakteristika tvorby
- Jeho styl se vyznačoval analytickým a kritickým přístupem k politickým a společenským tématům.
- Jako novinář byl známý pro svůj břitký úsudek, snahu o objektivitu a neochvějnou obranu demokratických hodnot.
- Ve svých esejích se zaměřoval na hluboké reflexe historických událostí a osobností, které formovaly Československo.
- Jeho jazyk byl precizní, kultivovaný a schopný srozumitelně vysvětlit i složité politické a společenské souvislosti.
- Nekompromisně se stavěl proti totalitním ideologiím, což je ústředním motivem mnoha jeho textů.
- Věnoval se také literární kritice, jak dokazuje jeho soubor textů Osobnost, chaos a zlozvyky.
Dílo Ferdinanda Peroutky
Publicistika a Eseje
- Budování státu – Jedno z jeho nejvýznamnějších, i když nedokončených děl. Pojednává o vzniku a prvních letech Československa v období 1918 až 1922.
- Ano a ne (1932) – Knižní soubor úvah a článků.
- Češi, Němci a židé (1939) – Článek publikovaný v Přítomnosti, ve kterém se autor zabývá problematikou antisemitismu a ptá se, zda by za určitých okolností mohl sám smýšlet antisemitsky.
- Dynamický život (1939) – Článek napsaný v době okupace k 50. narozeninám Adolfa Hitlera. Peroutka v něm uznává Hitlerovu moc, ale zároveň ji neschvaluje jako řešení pro Čechy. Text byl zneužit jak nacisty, tak později komunisty.
- Demokratický manifest (1957) – Dílo sepsané v exilu, shrnující jeho demokratické přesvědčení.
- Osobnost, chaos a zlozvyky – Soubor jeho literárních kritik.
- Byl Edvard Beneš vinen? – Krátká esej, v níž se autor zabývá přijetím rozhodnutí Edvarda Beneše o abdikaci, která v únoru 1948 umožnila komunistům převzít moc.
Beletrie
- Pozdější život Panny (1980) – Kniha vydaná posmrtně v New Yorku. Autor v ní beletristickou formou přemýšlí, čeho by se dožila Johanka z Arku, kdyby nebyla upálena na hranici.
Odkaz a význam
- Ferdinand Peroutka je považován za symbol demokratické žurnalistiky a intelektuálního odporu proti totalitám 20. století.
- V roce 1991 mu byl in memoriam udělen Řád Tomáše Garrigua Masaryka I. třídy za vynikající zásluhy o demokracii a lidská práva.
- Jeho jméno nese prestižní Cena Ferdinanda Peroutky, která je každoročně udělována vynikajícím novinářům a publicistům.
- Jeho život a postoje se staly předmětem historických debat, zejména v souvislosti s článkem „Dynamický život“.
Související autoři
Pátečníci a demokratický proud
Karel Čapek
- Spisovatel, novinář a dramatik, v jehož vile se scházela skupina intelektuálů zvaná Pátečníci, kam patřil i Peroutka.
Tomáš Garrigue Masaryk
- První československý prezident, který se s Peroutkou znal a pod šiframi přispíval do jeho revue Přítomnost.
Edvard Beneš
- Druhý československý prezident, jehož politická rozhodnutí Peroutka analyzoval ve své eseji „Byl Edvard Beneš vinen?“.
Časté otázky k autorovi
Proč byl Ferdinand Peroutka vězněn v koncentračním táboře?
Peroutka byl zatčen v září 1939, protože byl nacistickým režimem považován za potenciálního buřiče národa a vlivného odpůrce. Jeho kritické postoje vůči nacismu z něj činily nepohodlnou osobu. Prošel tábory Dachau a Buchenwald a byl osvobozen až v roce 1945 americkou armádou.
Co je hlavním tématem knihy Budování státu?
Kniha Budování státu je monumentální dílo, které podrobně popisuje a analyzuje vznik a první roky existence Československa, konkrétně období od roku 1918 do roku 1922. Dílo bohužel zůstalo nedokončené.
Proč Ferdinand Peroutka emigroval z Československa?
Po komunistickém převratu v únoru 1948 se Peroutka rozhodl emigrovat, protože jako významný demokrat a kritik totalitních ideologií byl pro nový režim nepřijatelný. V exilu, nejprve v Anglii a poté v USA, se aktivně zapojil do protikomunistického odboje, například vedením českého oddělení rádia Svobodná Evropa.
