Inca Garcilaso de la Vega (1539 – 1616) byl významný kronikář a spisovatel, který se narodil jako syn španělského dobyvatele a incké šlechtičny. Ve svém díle jedinečným způsobem propojil evropskou renesanční kulturu s tradicemi a historií říše Inků, čímž se stal prvním biologickým a duchovním mesticem Ameriky. Jeho spisy jsou klíčovým zdrojem informací o incké civilizaci před příchodem Španělů i o následném dobývání Peru. Přestože většinu dospělého života strávil ve Španělsku, nikdy nezapomněl na své kořeny a snažil se o nápravu historického obrazu svých předků. Je považován za jednoho z nejlepších prozaiků hispanoamerického koloniálního období.
Životopis
- Narodil se v Cuscu v dnešním Peru jako Gómez Suárez de Figueroa.
- Byl synem španělského kapitána a incké princezny Chimpu Ocllo.
- Vyrůstal v unikátním prostředí, kde se mísila kečuánština se španělštinou a staré incké mýty s katolickou vírou.
- Toto dětství zásadně formovalo jeho budoucí dvojí identitu a široký kulturní rozhled.
- Po smrti otce v roce 1560 odcestoval do Španělska, aby se domohl dědictví a uznání otcových zásluh u královského dvora.
- Ve Španělsku nejprve vstoupil do armády a bojoval proti povstání morisků v oblasti Alpujarras.
- Během své vojenské kariéry dosáhl hodnosti kapitána, avšak později se jí vzdal ve prospěch studia a náboženství.
- Usadil se v andaluské Córdobě, kde přijal nižší svěcení a naplno se věnoval literární činnosti, překladům a historii.
- V Córdobě navázal kontakty s významnými humanisty té doby a začal shromažďovat cenné materiály pro svá budoucí díla.
- Vrcholem jeho života bylo sepsání rozsáhlých kronik, ve kterých se snažil o rehabilitaci incké kultury a vysvětlení její složitosti evropskému publiku.
- Svým dílem chtěl uctít památku své matky a svého lidu.
- Zemřel v Córdobě ve stejném roce jako Miguel de Cervantes a William Shakespeare.
- Jeho celoživotní dílo zanechalo nesmazatelnou stopu v chápání předkolumbovské historie Jižní Ameriky.
- Dnes je jeho popel uložen v katedrále v rodném Cuscu, kam byl převezen v roce 1978.
Literární styl
- Jeho styl je elegantní, kultivovaný a nese jasné znaky renesančního humanismu.
- Vyniká čistotou kastilského jazyka a pečlivou rétorikou, která povyšuje historický záznam na uměleckou prózu.
- Ve svých textech mistrně spojuje objektivitu historika s emocionalitou přímého pamětníka.
- Často využívá nostalgický tón při vzpomínání na zaniklou slávu incké říše.
- Do historických výkladů vkládá osobní vzpomínky a filologické rozbory kečuánských výrazů.
- Těmito jazykovými a kulturními korekcemi opravuje chyby předchozích španělských kronikářů.
Významná díla
Kroniky a historické spisy
- La Florida del Inca (1605) – Historická kronika popisující expedici Hernanda de Sota na Floridu a osudy jeho vojáků.
- Comentarios Reales de los Incas (1609) – První část jeho mistrovského díla detailně popisující původ, vládu, náboženství a zvyky Inků.
- Historia General del Perú (1617) – Druhá část kroniky zaměřená na španělské dobytí říše Inků a následné občanské války mezi dobyvateli.
- Genealogía de Garci Pérez de Vargas (1596) – Genealogické dílo sledující rodokmen jeho španělských předků a oslavující jejich činy.
Překlady
- Diálogos de amor (1590) – Překlad novoplatónského filozofického díla Leona Hebrea z italštiny do španělštiny.
Literární kontext a odkaz
- Literárně se tento autor řadí do období renesance a zlatého věku španělské literatury (Siglo de Oro).
- Konkrétně patří do proudu koloniální historiografie a kronikářství Indie (Crónicas de Indias).
- Je však unikátním zjevem, neboť reprezentuje první generaci mesticů a jeho pohled není čistě eurocentrický.
- Snaží se o syntézu obou kultur, čímž předjímá koncept latinskoamerické identity.
- Jeho tvorba je silně ovlivněna renesančním humanismem a novoplatonismem.
- To se projevuje v důrazu na harmonii, krásu jazyka a snahu o morální povznesení čtenáře skrze historii.
- Na rozdíl od strohých vojáků-kronikářů, kteří psali pouze o dobývání, on vnáší do literatury introspekci a filologický rozbor.
- Projevuje hluboké pochopení pro poraženou civilizaci, kterou staví na roveň antickému Římu.
- Tímto přístupem položil základy pro pozdější indigenismus a hispanoamerickou literární tradici, která hledá své kořeny v míšení ras a kultur.
Související autoři
Kronikáři Indie a koloniální autoři
Bernal Díaz del Castillo
- Španělský voják a kronikář, autor Pravdivé historie dobývání Nového Španělska.
Bartolomé de las Casas
- Španělský dominikán, misionář a horlivý obhájce práv domorodých obyvatel Ameriky.
Felipe Guaman Poma de Ayala
- Domorodý peruánský kronikář, autor rozsáhlé ilustrované kroniky kritizující španělskou nadvládu.
Pedro Cieza de León
- Španělský conquistador a kronikář, známý svým detailním a objektivním popisem Peru a And.
Alonso de Ercilla
- Španělský šlechtic a voják, autor slavné epické básně La Araucana o dobývání Chile.
Citáty
O incké historii
Píši tyto komentáře, abych zachoval památku na svůj lid a jeho zvyky, dříve než zcela upadnou v zapomnění.
O dvou světech
Jsem hrdý na to, že v mých žilách koluje krev španělských dobyvatelů i inckých králů, neboť oba tyto světy tvoří mou jedinou vlast.
Časté otázky k autorovi
Kdo byl Inca Garcilaso de la Vega?
Byl to významný kronikář a spisovatel, první biologický a duchovní mestic Ameriky, syn španělského dobyvatele a incké šlechtičny.
Jaké je jeho nejvýznamnější dílo?
Jeho mistrovským dílem jsou Comentarios Reales de los Incas (Královské komentáře Inků), které detailně popisují historii, náboženství a zvyky incké říše.
Kde strávil většinu svého života?
Ačkoliv se narodil v peruánském Cuscu, většinu svého dospělého života strávil ve Španělsku, zejména v andaluské Córdobě, kde se věnoval literární činnosti.
