Jan Kollár – životopis

Jan Kollár (1793 – 1852) byl významný básník, jazykovědec a historik slovenského původu, který se stal jednou z hlavních osobností českého národního obrození. Svým dílem propagoval myšlenku slovanské vzájemnosti a panslavismu, čímž ovlivnil mnoho dalších generací vlastenců. Jeho nejslavnější básnická skladba je oslavou lásky k ženě i k národu, přičemž tyto dva city splývají v jeden. Působil také jako evangelický duchovní a později jako univerzitní profesor slovanské archeologie ve Vídni. Je považován za jednoho z tvůrců moderního programu sjednocení všech Slovanů pod kulturním vedením Ruska.

 

Život a dráha

• Narodil se v Mošovcích na Slovensku do rodiny s omezenými prostředky, ale díky svému velkému nadání úspěšně vystudoval gymnázium a později evangelické lyceum v Bratislavě.
• Naprosto klíčový pro jeho další směřování byl studijní pobyt na univerzitě v německé Jeně.
• V Jeně byl svědkem německého nacionalismu, což ho inspirovalo k myšlence panslavismu, a zároveň zde potkal svou osudovou lásku Mínu.
• Po studiích přijal místo evangelického faráře v Pešti, kde strávil třicet let života a věnoval se intenzivní práci na poli národního obrození.
• Během pobytu v Pešti vytvořil svá nejzásadnější literární díla, kterými se snažil probudit národní povědomí Slovanů, ačkoli musel často čelit nepřízni a podezřívavosti ze strany maďarských úřadů.
• Na sklonku života se přestěhoval do Vídně, kde získal post profesora slovanské archeologie na univerzitě.
• Ve Vídni působil také jako poradce císařského dvora pro slovenské záležitosti, což vyvolalo rozporuplné reakce okolí.
• I přes zhoršující se zdraví a dobové politické turbulence zůstal až do konce svých dnů oddaným zastáncem kulturní jednoty všech Slovanů, čímž se nesmazatelně zapsal do dějin literatury.

 

Literární styl a motivy

• Jeho styl je charakteristický vysokým patosem a výraznou rétoričností.
• Důsledně využíval časoměrný verš podle antických vzorů.
• Ve své tvorbě spojuje prvky doznívajícího klasicismu s preromantickou citovostí.
• Jeho díla ideologicky slouží k propagaci všeslovanské myšlenky a slovanské vzájemnosti.
• Pojetí národa jako společenství jazyka a kultury bylo pro jeho tvorbu určující a typické pro danou dobu.

 

Významná díla

Poezie a literární sbírky

• Slávy dcera (1824) – Rozsáhlá lyricko-epická básnická skladba obsahující znělky, která je biblí panslavismu a propojuje milostný cit k Míně s láskou k národu a Slovanstvu.
• Národnie zpievanky (1834) – Dvousvazková rozsáhlá sbírka slovenských lidových písní, kterou autor sesbíral a vydal jako důkaz bohatosti a krásy slovenské lidové slovesnosti.

 
Odborné a teoretické spisy

• O literární vzájemnosti mezi kmeny a nářečími slávskými (1836) – Teoretický spis původně psaný německy, ve kterém autor formuluje program kulturního sjednocení Slovanů a uznává čtyři hlavní spisovné jazyky.
• Vlastenec (1822) – Sbírka kázání, ve kterých autor spojuje náboženské úvahy s etickými a vlasteneckými myšlenkami zaměřenými na morální povznesení národa.
• Staroitalia slavjanská (1853) – Historicko-archeologické dílo, v němž se autor snaží na základě jazykových podobností často mylně dokázat původní osídlení Itálie slovanskými kmeny.

 

Literární kontext a panslavismus

• Jan Kollár je ústřední postavou druhé generace českého národního obrození, která je často nazývána fází ofenzivní nebo preromantickou.
• Sám formálně vycházel spíše z klasicismu a osvícenství, ale literárně se pohybuje na pomezí klasicismu (forma časomíry, racionalismus, didaktičnost) a preromantismu (citovost, zájem o lidovou slovesnost, kult dávnověku).
• Řadíme jej mezi hlavní ideology a představitele myšlenkového proudu panslavismu, jenž usiloval o sjednocení všech slovanských národů pod kulturní záštitou Ruska, což mělo čelit germanizaci a maďarizaci.
• Jeho tvorba vznikala v době, kdy se formovala moderní podoba češtiny.
• Ačkoliv byl Slovák, psal česky a odmítal snahy Ľudovíta Štúra o vytvoření samostatné slovenštiny, kterou považoval za tříštění slovanských sil.
• Věřil v nutnost vytvoření velké slovanské kultury, která by obstála v konkurenci s kulturou německou, a tento ideál promítl do veškeré své umělecké i vědecké práce.

 

Související autoři

České národní obrození
 
Pavel Josef Šafařík

• Slovenský filolog, historik a zakladatel slovanské archeologie.
• Blízký spolupracovník Kollára a další významný představitel panslavismu.

 
František Ladislav Čelakovský

• Básník a překladatel, představitel ohlasové poezie.
• Sdílel s Kollárem zájem o slovanskou lidovou slovesnost.

 
Josef Jungmann

• Vůdčí osobnost druhé generace národního obrození.
• Spolu s Kollárem prosazoval myšlenku velké slovanské kultury.

 
Václav Hanka

• Český spisovatel, jazykovědec a falzifikátor.
• Podílel se na vytváření mýtu o slavné slovanské minulosti.

 
Ján Hollý

• Slovenský básník a překladatel, který psal v bernolákovštině.
• Stejně jako Kollár využíval antické časoměrné metrum.

 

Slavné citáty

Slávy dcera (Předzpěv)

Aj, zde leží zem ta před okem mým slzy ronícím,
někdy kolébka, nyní národu mého rakev.

 

Časté otázky k autorovi

Co je to panslavismus a jakou v něm hrál Jan Kollár roli?
Panslavismus je hnutí usilující o sjednocení slovanských národů. Jan Kollár byl jeho hlavním ideologem a propagoval kulturní sjednocení Slovanů pod vedením Ruska, aby čelili germanizaci a maďarizaci.
 
Proč Jan Kollár psal česky a ne slovensky?
Ačkoliv byl Slovák, považoval češtinu za vhodný literární jazyk pro Čechy i Slováky. Odmítal snahy o vytvoření samostatné slovenštiny, protože to vnímal jako tříštění slovanských sil.
 
O čem pojednává dílo Slávy dcera?
Je to rozsáhlá lyricko-epická skladba, která propojuje autorův milostný cit k ženě (Míně) s láskou k národu a celému Slovanstvu. Je považována za bibli panslavismu.