🕰️ Životopis (*1793, †1852)
Jan Kollár se narodil v Mošovcích na Slovensku do rodiny s omezenými prostředky, ale díky svému velkému nadání úspěšně vystudoval gymnázium a později evangelické lyceum v Bratislavě. Naprosto klíčový pro jeho další směřování byl studijní pobyt na univerzitě v německé Jeně, kde byl svědkem německého nacionalismu, což ho inspirovalo k myšlence panslavismu, a kde potkal svou osudovou lásku Mínu.
Po studiích přijal místo evangelického faráře v Pešti, kde strávil třicet let života a kde se vedle duchovní služby věnoval intenzivní práci na poli národního obrození a propagaci slovanské vzájemnosti. V tomto období vytvořil svá nejzásadnější literární díla, kterými se snažil probudit národní povědomí Slovanů, ačkoli musel často čelit nepřízni a podezřívavosti ze strany maďarských úřadů.
Na sklonku života se přestěhoval do Vídně, kde získal post profesora slovanské archeologie na univerzitě a působil jako poradce císařského dvora pro slovenské záležitosti, což vyvolalo rozporuplné reakce okolí. I přes zhoršující se zdraví a dobové politické turbulence zůstal až do konce svých dnů oddaným zastáncem kulturní jednoty všech Slovanů, čímž se nesmazatelně zapsal do dějin literatury.
🎨 Literární styl
Jeho styl je charakteristický vysokým patosem, rétoričností a důsledným využíváním časoměrného verše podle antických vzorů, přičemž v sobě spojuje prvky doznívajícího klasicismu s preromantickou citovostí a ideologicky slouží k propagaci všeslovanské myšlenky.
📚 Významná díla
Slávy dcera – Rozsáhlá lyricko-epická básnická skladba obsahující znělky, která je biblí panslavismu a propojuje milostný cit k Míně s láskou k národu a Slovanstvu.
O literární vzájemnosti mezi kmeny a nářečími slávskými – Teoretický spis původně psaný německy, ve kterém autor formuluje program kulturního sjednocení Slovanů a uznává čtyři hlavní spisovné jazyky.
Vlastenec – Sbírka kázání, ve kterých autor spojuje náboženské úvahy s etickými a vlasteneckými myšlenkami zaměřenými na morální povznesení národa.
Národnie zpievanky – Dvousvazková rozsáhlá sbírka slovenských lidových písní, kterou autor sesbíral a vydal jako důkaz bohatosti a krásy slovenské lidové slovesnosti.
Staroitalia slavjanská – Historicko-archeologické dílo, v němž se autor snaží na základě jazykových podobností často mylně dokázat původní osídlení Itálie slovanskými kmeny.
🌍 Literární kontext
Jan Kollár je ústřední postavou druhé generace českého národního obrození, která je často nazývána fází ofenzivní nebo preromantickou, ačkoli on sám formálně vycházel spíše z klasicismu a osvícenství. Řadíme jej mezi hlavní ideology a představitele myšlenkového proudu panslavismu, jenž usiloval o sjednocení všech slovanských národů pod kulturní záštitou Ruska, což mělo čelit germanizaci a maďarizaci. Literárně se pohybuje na pomezí klasicismu (forma časomíry, racionalismus, didaktičnost) a preromantismu (citovost, zájem o lidovou slovesnost, kult dávnověku), přičemž jeho pojetí národa jako společenství jazyka a kultury bylo pro tuto dobu určující. Jeho tvorba vznikala v době, kdy se formovala moderní podoba češtiny, a on sám, ač Slovák, psal česky a odmítal snahy Štúra o vytvoření samostatné slovenštiny, kterou považoval za tříštění slovanských sil. Spolu s Jungmannem věřil v nutnost vytvoření velké slovanské kultury, která by obstála v konkurenci s kulturou německou, a tento ideál promítl do veškeré své umělecké i vědecké práce.
👥 Související autoři
Pavel Josef Šafařík, František Ladislav Čelakovský, Josef Jungmann, Václav Hanka, Ján Hollý
