Jméno: Jan Campanus Vodňanský
Zařazení: Spisovatelé
Přidal(a): David Hampl
Tento spisovatel a rektor pražské univerzity je známý také jako Jan z Vodňan nebo prostě Campanus. Kromě svých psaných děl se věnoval také skládání hudby. Patří k představitelům humanismu a veškerá jeho díla jsou napsána latinsky.
Život
Jan Campanus Vodňanský se narodil 27. prosince 1572 ve Vodňanech a zemřel 13. prosince 1622 v Praze, ve věku 49 let. Jeho otec byl chudý rolník. Jmenoval se Martin Kumpán z Vodňan. Jan ale i přesto mohl navštěvovat školy. Získal vzdělání ve školách v Klatovech, Domažlicích a Jihlavě. V roce 1593 získal bakalářský titul na pražské univerzitě. Jen o tři roky později se stal mistrem svobodných umění.
Po studiu působil jako učitel ve městech Teplice a Hradec Králové. Roku 1598 se stal školním správcem u Svatého Jindřicha na Novém Městě pražském. Na této pozici zůstal až do roku 1600. Od tohoto roku působil jako školní správce v Kutné hoře, a to po dobu tří let. Poté se stal univerzitním profesorem na pražské univerzitě. Užil klasickou literaturu, řečtinu a latinu. Na této univerzitě získal různé posty: několikrát se stal děkanem, dvakrát protektorem a dvakrát také samotným rektorem univerzity.
Jan Campanus Vodňanský se stal známý zejména jako příslušník husitství. Jako zastánce kalicha se ale neúčastnil stavovského povstání, které se konalo v období let 1618-1620. V roce 1622 po bitvě na Bílé hoře se ale husitství vzdal a přestoupil ke katolické víře. Proč to udělal se přesně neví, ale spekuluje se, že si tak chtěl zachránit své místo na univerzitě. A tento skutek byl samozřejmě vnímán velmi negativně.
Jan sám své přestoupení obhajuje tím, že na univerzitě musel zůstat, aby ji zachránil před pohlcením jezuitskou kolejí. Právě univerzita se stala jedním z center stavovského povstání. Avšak jeho snažení bylo marné, a možná právě proto, že se mu nepodařilo splnit tento pro něj důležitý cíl, zemřel několik dnů po zrušení univerzity.
Dílo
Turcicorum tyrannorum qui inde usque ab Otomanno rebus Turcicis praefuerunt, descriptio
Toto latinsky psané dílo bylo vydáno v roce 1597.
Centuriae duae diaritum seu Epigrammatum
Kniha pochází z roku 1600. Autor byl uznáván jako básník dokonalých veršů nejen u nás, ale také v celé Evropě.
Psalmi poenitentiales
Dílo z roku 1604.
Sacrarum odarum libri duo
Toto dílo se překládá jako Posvátné ódy a pochází z let 1611-1612. Jedná se o autorovo nejvýznamnější dílo, ve kterém přebásnil Davidovy žalmy ze Starého zákona do latiny.
Bretislaus
Tato divadelní hra z roku 1614 bývá překládána jako Břetislav nebo také jako Břetislav a Jitka. Její provedení bylo zakázáno, protože popisuje hanobení dívky a kazí pověst českých knížat. V prologu jsou představeny bohyně Venuše a Cupido, kteří jsou zodpovědní za to, že se kníže zamiloval do Jitky. Kníže Oldřich, kteří nyní v českých zemích vládne, chce po svém synovi Břetislavovi, aby si vzal dívku z českého rodu. Břetislav je ale divoký a rozhodne se místo toho cestovat. Během své cesty do ciziny se seznámí s Jitkou, do které se zamiluje. Jitka je dcera markraběte a Břetislavovu lásku opětuje. Břetislav se proto rozhodne Jitku z kláštera unést. Kníže Oldřich se sňatkem souhlasí, avšak císař Jindřich vyšle do Čech své vojsko. Jeho cílem je dosáhnout smíru, jednatelem v této záležitosti je Jitčin bratr Otto. Kvůli intrikám Šíby Vršovce (představitel mocného rodu) nakonec kníže Oldřich smír odmítá. Hrozící válku dokáže odvrátit Jitka, která promluví k císaři i knížeti a dosáhne tak smíru.
Cechias
V tomto díle z roku 1616 jsou zveršované české dějiny.
Calendarium beneficiorum academiae Pragensia
Toto dílo z roku 1616 se překládá jako Kalendář dobrodiní pražské university. Campanus v něm jmenuje všechna dobrodiní, která byla poskytnuta Karlově univerzitě, ve snaze povzbudit k takovýmto dobrodiním i další mecenáše.
Lyra Kampanova
V této knize najdeme výběr žalmů a ód, které Campanus za svého života napsal.
