Téma práce: Jsem dobrá dcera?
Slohový útvar: Úvaha
Přidal(a): eluna
Jsem dobrá dcera?
Jako první u tohoto tématu mě napadla otázka, jak by vlastně měla vypadat dobrá dcera? Co se považuje za dobré a co naopak ne? Tyhle otázky bych ráda položila své matce, protože ta nejvíc ví, jaká skutečně jsem. Ale když se nad tím trochu zamyslím…
Chování nás všech se odvíjí od prostředí, do kterého se člověk narodí a pokračuje to výchovou a vztahy v rodině. Každý jsme jiný, každá rodina je jiná, proto chování každého z nás je odlišné. Není jednoduché se chovat vždy tak, jak by se hodilo. Můžeme se chovat slušně, být milí na ostatní, ale přijde nějaký blbý den a úsměv na tváři nám zmizí. Určitě není možné být celý život poslušný a pořád v pozoru. Každému se jistě stalo, že se s matkou na něčem neshodl a ošklivě se pohádal. Neuklidil svůj vlastní talíř, rozbil porcelánovou sošku po prababičce či neodpověděl včas na zprávu.
Napadají mě otázky: „Naplnila jsem očekávání rodičů a jsem taková, jakou si mě vysnili? Je vůbec možné si dceru vysnít?“ Možná tak první dny, kdy rozněžněné maminky v porodnicích vidí své dcery v růžových šatičkách jako výborné studentky, pohybově nadané osůbky nebo dnes velmi populární modelky. Ale každý den v životě přinese něco nového a může se stát, že dcerka v mateřské škole nechce mašli do vlasů, v pubertě hledá styl oblékání, a co si budeme povídat, ne vždy ke spokojenosti rodičů, nedostuduje vysokou školu, protože se cítí být šťastná mezi květinami. Bude pro takovéto chování snad méně dobrou dcerou? Budou proto nenaplněny matčiny sny? Myslím, že ne.
Já sama jsem od „ideální dcery“ vzdálená. Určitě bych mohla být více pracovitá, milá a ochotná. Nenadávat a nebýt drzá. Spousta problémů by se dala vyřešit jinak, než hádkou. Na druhou stranu jsem nikdy neměla problémy ve škole, známky jsem měla vždy vynikající a matce to vždy dělalo radost. Ale ohodnotit se, zda jsem dobrá dcera? Myslím, že na to je ještě velmi brzy. Alespoň z mé strany. Život mám před sebou, nevím, jaké nástrahy na mě čekají a hlavně, jak si s nimi poradím. Ale už teď vím, že svou matku miluji, moc si ji vážím a budu se k ní vždy chovat s úctou a láskou. Jsem ráda, když jí vykouzlím úsměv na tváři a někdy k tomu není zapotřebí mnoho.
Ano, jsem vděčná za svoji matku a věřím, že jsem nebo někdy budu pro ni dobrou dcerou. A pokud i já jednou budu matkou, ráda bych chtěla říct – mám dobrou dceru, mám dobrého syna.
- Hodnocení: 1 = výborně
