Téma práce: Olga
Slohový útvar: Charakteristika s popisem
Přidal(a): Světloletka
Olga
Vstoupil jsem do místnosti plné lidí a uviděl jsem dívku. Najednou se plná místnost vyprázdnila a všechna světla znenadání zářila jen pro ni. A já zůstal stát sám, hledící na dívku, která seděla sama uprostřed sálu. Neviděla mě. Jenom já jí. Seděla mlčky s úsměvem, který by každého zahřál u srdce. Seděla s úsměvem plných rtů, tak čistým. Ze rtů, které by tak jemné polibky mohly dávat. Její obličej jemných rysů lemovaly kadeře zlatých vlasů. Občas ve světle se zatřpytily tak, že málem bych i uvěřil, že zlatými skutečně jsou. Jestli bych mohl podotknout, dívka skutečně uměla sedět. Seděla tak, aby každý mohl vidět jak krásná a plná chtíčů je její postava. Za okamžik se světla znovu rozzářila po celém sále a já už nebyl sám. Byl jsem v místnosti plném lidí. Nyní jsem mohl mladou ženu poznat i trochu blíž. Jmenovala se Olga, jak jsem pochopil z pozdějších komentářů, které zazněly na její osobu. Stále seděla u svého stolu a s někým vedla konverzaci. Povšiml jsem si, že i přes to, že z tak líbezných úst, které jsou v majetku tak překrásné ženy všechna slova, která šeptne, znějí prázdně. Dívka nemohla nabídnout více než svůj vzhled. Ale přesto každý, kdo mohl mít potěšení a být chvíli v její přítomnosti, hned uvěřil tomu, že jen on je pro ni jediný na světě.
Já na chvíli věnoval se vínu a zábavě. V moment, když spatřil jsem onu dívku po druhé, stála vedle své sestry. Vedle Taťany, která ještě více podtrhovala dojem její svěžesti. Olga vedle ní jako růžový květ, ale prázdnější než předtím. Jak dozvěděl jsem se později, Olga zamotala někomu více hlavu, že až svatební zvony jsem mohl slyšet v uších svých nad hlavami Olgy a jejího drahého. Avšak jak prsten, který ještě nemá, mohl svázat její city k jiným? Prvně jsem myslel, že je to pouze hra, že skutečně mohla milovat onoho muže, že skutečně byla jen milá na ostatní a neměla potřebu dál svádět muže, kteří by i pro ni mohli z nebe modré snést. Ale když zhlédl jsem scenérii, jak s jiným Olga tancovala a s ním si šeptala tolik sladkých slov, že až Lenský, její milý, za hlavu se popadal mi došlo, že i když jsou její ústa milá a každý má touhu je líbat, tak jsou plná lží a klamů. A ona sama je odsouzena k mělkým citům a nikdy nepocítí čistou lásku, která by jí hlavu dokázala pomotat.
Hodnocení: 1 = výborně
