Jméno: Petr Chelčický
Zařazení: Spisovatelé
Přidal(a): David Hampl
Tento spisovatel, překladatel a radikální český teolog byl jednou z nejvýraznějších osobností české reformace. O osobnosti i dílech nemáme doloženo úplně vše – jméno Petr Chelčický je literární pseudonym. Skutečné jméno tohoto spisovatele by mohlo být Petr Záhorek ze Záhoří u Chelčic.
Život
Petr Chelčický se narodil zřejmě v roce 1390 a zemřel kolem roku 1460. Narodil se do rodiny nižší venkovské šlechty, což mu umožnilo získat svůj vlastní náhled na sociální, filozofické i teologické otázky. Podle všeho se nejednalo jen o prostého poddaného, který se živí zemědělstvím. Ačkoli se mu nedostalo univerzitního vzdělání, uměl latinsky. Jako samouk se dobře orientoval v bibli a vykládal ji pro ostatní, své vědomosti získával z dostupných pramenů, jako jsou například náboženské traktáty Tomáše Štítného.
Ve své tvorbě i myšlení byl ovlivněn takovými osobnostmi, jako je Jan Hus, Jan Viklef, Tomáš Štítný. V roce 1419 až 1420 navštívil Prahu a dostal se až k husitské straně. Setkal se s tehdejšími významnými osobnostmi husitství, jako je Jakoubek ze Stříbra, Jan Rokycan, Mikuláš Biskupec. Rozhovory s těmito husitskými představiteli se pak promítaly v jeho literární tvorbě.
Petr Chelčický si kolem sebe vytvořil skupinu přívrženců. Mezi nimi byl i Řehoř Krajčí, který šířil jeho myšlenky. Na ně potom navázala Jednota bratrská.
Tento autor skutečně předstihl své součastníky v myšlení. Odsuzoval válku – i tu spravedlivou a bojující za dobrou věc. Kritizoval feudalismus a klerikalizaci církve, odmítal trest smrti a další. Svou kritiku zdůvodňoval texty z evangelií. O jeho názory se potom opírá nejen Jednota bratrská, ale i další organizace, například anabaptisté, kvakeři a baptisté. Díky svým radikálním názorům bývá označován za prvního anarchistu v České historii. Ovlivnil osobnosti, jako je ruský spisovatel Lev Tolstoj, Gándhí, Martin Luther King a Nelson Mandela.
Dílo
O boji duchovním
Toto dílo pochází z roku 1421. autor v něm píše o svých názorech, které jsou natolik odlišné od názoru jeho učitele Jakoubka ze Stříbra, kterého v té době osobně navštívil na Betlémské faře. Tato kniha pojednává o rozdílných názorech na husitství. Vrcholí diskuzí Jana Rokycana a Mikuláše Biskupce z Pelhřimova. Sám autor se přiklání na stranu druhého jmenovaného. Základní myšlenkou této knihy je to, že fyzické násilí se nesmí ve službách víry používat v žádném případě. Odmítal i spravedlivou válku – jediný boj, který podporoval byl boj proti ďáblu.
O církvi svaté
Toto dílo vzniklo po roce 1421. Autor zde vyjadřuje svůj názor na církev. Představuje si církev jako jeden celek (jedno tělo), které má mnoho údů – všechny tyto údy jsou si rovny. Hlavou tohoto těla je pak Ježíš Kristus.
O trojím lidu
Traktát o trojím lidu hlásal rovnost všech stavů lidí. Jednalo se celkem o tři stavy: rytířský, duchovní a robotný. Dělení lidí na tyto stavy je podle autora nekřesťanské a bylo typické pro středověk. Autor kritizuje světskou moc církve. Toto pojednání bylo napsáno pravděpodobně v roce 1425.
O těle božím
Tento traktát zahrnuje názory autora o eucharistii.
Postila. Kniha výkladuov spasitedlnych
Postila vznikla zřejmě v roce 1435, co tisku se ale dostala až v roce 1522. Autor v ní zahrnuje své předchozí traktáty, které dále rozšiřuje a doplňuje. Kniha obsahuje také soubor nedělních a svátečních biblických čtení, při kterých se inspiroval z evangelií. Kniha není jen o náboženských tématech, obsahuje také úvahy světské.
Siet viery pravé
Nejznámější traktát tohoto autora vzniknul v roce 1440, do tisku se dostal v roce 1521. Jedná se o autorovo nejpropracovanější dílo. Říká v ní, že Ježíš žil chudým životem, současná církev je ale bohatá. Síť je pravé křesťanství, které má zachránit lidi od hříchů. Kacíři a hříšníci síť trhají – přičemž největší škodu páchají lidé na vysokých postech, jako je papež a císař, kteří podle církve nežijí.