Sapfó – životopis

 

Jméno: Sapfó

Přidal(a): David Hampl

 

Tato lyrická básnířka byla velice populární díky svým pracím jak ve starověkém Řecku, tak i mimo něj. Byla vyznamenána v sochařství a oceněna osobnostmi, jako byl například Platón.

 

Život

Sapfó se narodila 625 př. n. l. v městečku Eresos na ostrově Lesbos a zemřela 569 př. n. l. na Lefkádě. O jejím životě a devíti svazcích její práce, které byly široce čteny ve starověku, je známo jen velmi málo fragmentů. Na rozdíl od lidového názoru na toto téma její díla nezničili křesťané s uzavřeným smýšlením, kteří se snažili potlačit lesbickou milostnou poezii, ale ztratili se jednoduše časem a okolnostmi.

Básnířka se narodila na řeckém ostrově Lesbos v aristokratické rodině. Zatímco vědci pravidelně tvrdí, že její bohatství jí umožnilo žít život podle vlastního výběru, nelze to potvrdit. Většina žen bohatých rodin se provdala podle tradic a zvyků svých městských států a také tato básnířka se musela snažit naplnit očekávání své rodiny a také společností. S největší pravděpodobností byla schopna žít, jak se jí líbilo, kvůli vysoké úctě, v níž byly ženy na ostrově Lesbos vychovávány. Je pravděpodobné, že kdyby se básnířka narodila například ve Spartě, nemuseli bychom se o ní dnes vůbec dozvědět.

Říká se, že na ostrově Lesbos provozovala dívčí školu, ale zdá se, že jde o záměnu s její ochránkyní Damophilou, která v Pamphylii provozovala dívčí škole. Všechno, co je známo o Sapfó, je to, že se naučila hrát na lyru a skládat písně, možná se v určitém okamžiku vdala za muže, který zemřel. Je možné, že měla dceru jménem Cleis (takto se jmenovala i matka básnířky), tři bratry (Erigyius, Charaxus a Larichus) a pro své politické názory byla dvakrát vyhoštěna na Sicílii.

Básnířka byla natolik slavná, že na její počest byly stavěny sochy a později se také razily mince s jejím jménem a portrétem.

 

Dílo

Básnířka psala v eolickém řeckém dialektu, který byl obtížný pro latinské spisovatele na překlad. Z děl ostatních umělců vyplynulo, že existovala vysoce chválená básnířka, avšak zachovaly se pouze ty básně, které zkopírovali ostatní. Její jméno se používá často v souvislosti k lesbičkám, protože její poezie se také týká romantické lásky mezi ženami. Jakkoli je tento trend protkán její poezií, většina odborníků nedoporučuje číst její díla biograficky. Zdá se, že intimita a hloubka pocitu naznačují, že básnířka byla lesbičkou, ale to neznamená, že tomu tak musí být ve skutečnosti.

I když je tedy možné, že Sapfó byla lesbička, je stejně možné, že psala o mnoha tématech, ale její díla vyjadřující lesbickou lásku jsou ta, která se dochovala téměř nedotčená. Existující díla jsou hluboce osobními úvahami o romantické lásce, touze a ztrátě.

Básnířka soustředila svou práci na nejzákladnější a nejtrvalejší lidské emoce. Jednoduchost konstrukce v její práci soustředí pozornost čtenáře na samotný emocionální okamžik a stejně jako všechny velké poezie vytváří zážitek, který je snadno rozpoznatelný.

Sapfó nebyla jen brilantně čestnou básnířkou, ale také virtuózním technikem. Vymyslela úplně nový metr pro poezii, nyní známý jako sapfická strofa, která se skládá ze tří řad jedenácti rytmů a závěrečné řady pěti.

Její poezie byla zpívána za doprovodu lyry (což je mimochodem důvod, podle čehož dostala lyrická poezie svůj název) a sama básnířka vystupovala veřejně na akcích a soukromých večeřích.

V pátém století před naším letopočtem se údajně odehrál příběh, ve kterém slavný Solon z Atén zaslechl, jak Sapfó zpívá. Natolik se mu to líbilo, že se rozhodl se to také naučit, aby pak mohl klidně zemřít. Zda je příběh pravdivý se neví, nicméně to hodně vypovídá o básních této umělkyně.





Další podobné materiály na webu:

    Prohledali jsme rozbory knih, slohovky, životopisy a všechnu další literaturu, ale nic jsme nenašli :-(.