Spalovač mrtvol – rozbor díla k maturitě (6)

 

Kniha: Spalovač mrtvol

Autor: Ladislav Fuks

Přidal(a): Ivet

 

 

 

 

 

Ladislav Fuks se narodil v Praze, vystudoval filozofickou fakultu a poté působil v oblasti dějin umění. Vzhledem k tomu, že jeho literární prvotina sklidila úspěch a uznání, rozhodl se Fuks stát od 60. let minulého století profesionálním spisovatelem.

Kromě jeho nejznámějšího díla Spalovač mrtvol je Fuks rovněž autorem filozoficko-psychologického románu Pan Theodor Mundstock a dalších děl – Variace pro temnou strunu, Oslovení ze tmy, Myši Nathalie Mooshabrové, Nebožtíci na bále, Smrt morčete, Návrat z žitného pole nebo Příběh kriminálního rady.

Spalovače mrtvol je možné označit za novelu s hororovými prvky i s prvky grotesky. Hlavní postavou je pan Kopfrkingl, který je spořádaným a vlídným zaměstnancem krematoria. Jeho oblíbeným cestopisem je ten tibetský od spisovatelky David-Neelové, z něhož pan Kopfrkingl vyvozuje svou představu o zpopelňování, jež pak chápe jako osvobození a očistu člověka před útrapami světa.

Kremační pec chápe pan Kopfrkingl jako dílnu Pánaboha. Snaží se vylepšit svět, a proto místa i osoby pojmenovává exotickými jmény. Přestože se sám jmenuje Karel, chce, aby ho lidé oslovovali jménem Roman, svou manželku oslovuje jako Lakmé a krematorium pak nazývá Chrámem smrti.

S panem Kopfrkinglem se přátelí nacista Willi Reinke, který ho upozorní na ideologii rasové nadřazenosti. Pan Kopfrkingl kvůli tomu neváhá zavraždit svou židovskou manželku a syna Milliho, kdy své zločiny chápe a vnímá jako pomoc lidskému neštěstí. Kopfrkingl se pokusí zavraždit i svou dceru, ale jeho jednání je přerušeno příchodem tibetského vyslance, který označuje Koprfingla za nového Budhu a chce, aby usedl na trůn v Lhase.

Fuks prostřednictvím svého vrcholného díla ukázal hrůzy fašistické ideologie. Pan Kopfrkingl jakožto zaměstnanec pražského krematoria má své povolání rád až do té doby, než se dozví o ideologii rasové nadřazenosti. Kopfrkingl se mění a sám sebe vidí najednou jako velmi důležitého člověka – objevuje své dosud skryté árijství, udává své kamarády, vystrnadí ředitele.

Začíná si najednou uvědomovat, jak moc mu vadí židovský původ jeho manželky. Přestože by se s ní mohl rozvést, neudělá to, protože by nevěděl, co by si počal s dětmi. Raději ji tedy zabíjí a svého syna rovněž. Kariéra je pro něho důležitější než rodina.

Pan Kopfrkingl nakonec zůstává sám, je však naplněn radostí a spokojeností. Přestože neumí ani jedno německé slovíčko, cítí se být Němcem. Považuje se za spasitele, ač je ve skutečnosti psychopatickým vrahem. Nakonec ho odváží sanita a pan Kopfrkingl z okna pozoruje lidi, jež válka tak poznamenala. Pan Kopfrkingl však nic nepochopil. Pořád si myslí, že to, co udělal, bylo správné. Je ztělesněním fašistického zla. Za všechny ty hrůzy, které spáchal, se necítí odpovědí a pořád se považuje za dobrého člověka.

Spalovač mrtvol je jednou z nejlepších českých knih, které jsem četl. Je to mrazivý příběh, velmi smutný především v okamžiku, kdy pan Kopfrkingl zabíjí svou rodinu, zároveň však velmi pravdivý. Fuks v něm totiž poutavě ukázal zrůdnost fašistické ideologie a nacismu, založeného na rasové nadřazenosti, i to, jak jsou někteří lidé nepoučitelní a přestože se dopustí zločinu, necítí za něj žádnou zodpovědnost a lítost.





Další podobné materiály na webu: