Spalovač mrtvol – rozbor díla k maturitě

 

Kniha: Spalovač mrtvol

Autor:  Ladislav Fuks

Přidal(a): Iveta

 

 

 

 

 

Literární druh: novela, próza

Literární žánr:


střední žánr prozaické epiky, novela

Odbočky od hlavní dějové linie a popisné pasáže jsou omezeny na minimum, příběh směřuje k výrazné pointě. Děj novely se obvykle odehrává v krátkém časovém úseku, v příběhu vystupuje omezený počet postav.

 

Literární směr/sloh

Česká literatura v letech 1967, druhá vlna válečné prózy

Spalovač mrtvol vyšel v roce 1967, tedy v době, v níž došlo (během let 1958 – 1968) k jistému oslabení moci komunistické vlády, a tím k částečnému uvolnění kontroly nad oficiálně vydávanými pracemi. Je patrné, že se Spalovač mrtvol mimo jiné zabývá tématikou druhé světové války, lze je tedy zařadit do linie tzv. druhé vlny válečné prózy.

 

Jazyk – Stylistická charakteristika textu

Psáno spisovně, er-forma, Jazyk je striktně spisovný a to i v řeči postav. Působí trochu uměle a tím děsivě. Opakující se motivy: Růžolící dívka v černých šatech, starší žena v brýlích, starý muž s červeným motýlkem, černé šaty s krajkovým límečkem (Zina i Lakmé), hysterická žena a flegmatický muž, reklama na opravnu závěsů. Časté opakování variací jedné a té samé věty (Jsem abstinent, Chudák syn našeho souseda alkoholika, Mili spal ve stohu). Toto opakování navozuje dojem hry na jevišti s omezeným počtem herců, kteří se objevují v různých rolích na stále stejné scéně. Často používá neobvyklá oslovení typu nadoblačná, nebeská.

 

Jazyk – Slovní zásoba

spisovná (hovorová, neutrální, knižní) čeština

V díle se objevují německé výrazy, který zapadají do kontextu díla, díky námětu, který dané dílo má. Objevuje se přímá řeč, která v mnohých případech má formu zvolání.

 

Tematická výstavba

téma „milé“ vraždící osoby

Ústředním tématem Fuksovi knihy je milá a vstřícná povaha, za kterou se ovšem skrývá vrah (hlavní postava – Kopfrkingl). Tématem výňatku, tedy závěrečné pasáže novely, je „milé“ vraždění celé rodiny (pro jejich dobro) pana Kopfrkingla kvůli jeho kariéře nacisty.

 

Vypravěč

Er-forma

Vypravěčem je 3 osoba, nezasahuje tedy do děje – pouze vypráví a popisuje.

 

Děj

Děj se odehrává v roce 1937 před 2. sv.v. Hlavní postavou je pan Kopfrkingl, kterého zpočátku vnímáme jako mírného a hodného člověka, který se nikdy nerozčiluje a žije jen pro svoji rodinu. Může se jevit i jako romantik – manželce říká místo Marie „Lakmé“, označuje své rodinné příslušníky jako „čarokrásná, blažená, něžní, nadoblačná, nebeská“ apod. Ideální rodinná atmosféra je ovšem neustále narušována Kopfkinglovou prací o které neustále všem vypráví a očividně v ní má velkou zálibu – dělá spalovače mrtvol v krematoriu. Rád se obklopuje věcmi ze svého pracoviště, například kremační tabulkou, které přezdívá „jízdní řád smrti“, zasklenými mrtvými mouchami a v jeho knihovně samozřejmě nemůže chybět ani kremační zákon a neustále si pročítá i knihu o Tibetu. Svoji práci bere jako Boží poslaní – prach jsi a v prach se obrátíš. Nedokáže mluvit o ničem jiném, než o jeho „chrámu smrti“ a o smrti samotné. I přesto, že ho tak fascinovala smrt, odsuzoval jakékoliv násilí – obával se hrozící války. Musel tedy čelit nátlaku ze strany přítele Williho, člena SdP, který se ho snažil vlákat do strany. Nakonec nátlaku podlehl a začal nevědomky udávat lidi kolem sebe – viděl jen novou šťastnou společnost, která údajně přijde díky Hitlerovi. Dozvěděl se, že židovka je i jeho manželka, kterou tedy oběsil (údajně pro její dobro) a poté se stal ředitelem krematoria. Má ovšem ještě dvě děti – čtvrteční židy, které čeká stejný osud jako Lakmé, obzvlášt krutě utluče svého syna Miliho v kremační místnosti, kterého poté nechá spálit společně s umrlcem v rakvi. V závěru se Kopfrkinglovi zjevuje halucinace tibetského mnicha, který v něm údajně našel inkarnaci zemřelého dalajlámy. Kopfrkingl končí v blázinci a zatímco pro Židy již peklo na zemi v koncentračních táborech končí, pro něj jako pro fašistu mělo teprve nastat.

 

Kompozice

Kompozice lineární, nenarušovaná odbočkami.


Postavy

pan Kopfrkingl

Hlavní, záporná postava. Jeho život se omezuje jen na popis kremačních postupů ostatním členům rodiny a známým. Jeho hyenismus se projeví ve chvíli, když ho pomate jeho známý, Willi, který mu rozhází jeho životní hodnoty – už tak dost prazvláštní. Kopfrkingl se mění na udavače a vraha, jedná se tedy o osobu velmi slabou, lehce zmanipulovatelnou. Má sklony k fašismu.

Dalšími postavami příběhu jsou : Willi – další záporná postava. Patří k přivržencům Hitlera, žije v bohaté společnosti, dokáže dokonale zmanipulovat Kopfrkingla. Lakmé – žena Kopfrkingla, Zina – jejich dcera, Mili – jejich syn

 

Čas a Prostor

Československo (Praha) v období pozdní první republiky a raného Protektorátu.

 

Život autora + vlivy na dané literární dílo

Významný český prozaik Ladislav Fuks se narodil v roce 1923 v Praze. Vyrůstal v rodině dominantního policejního úředníka, zato velmi milující a obětavé matky. Vzdor ke svému otci pak nastínil v několika jeho knihách. Největší životní krize ho ale teprve čekala v období dospívání, kdy si poprvé uvědomil svoji homosexuální orientaci (v koncentračních táborech mizí nejen židé a romové, ale také právě homosexuálové). Po většinu svého života strávil v osamění, jeho nejbližšími byli jen mladíci s kriminální minulostí živící se prostitucí. Nakonec se ale Fuks oženil s bohatou italkou, od které ovšem krátce po svatbě utekl a byl hospitalizován na psychiatrii. Jeho zajímavý život plný tajemství končí v roce 1994. Zajímavosti: Fuks byl silný kuřák a miloval italskou operu.

 

Život autora + vlivy na jeho tvorbu

inspirace lidskými úzkostmi – nesvoboda, násilí, doba před 2 světovou válkou

Většina Fuksových děl je přímo inspirována autorovými zkušenostmi a zážitky – často se setkáváme se slabou osobou žijící ve svém vlastním světě, což se dá vysvětlit autorovou orientací (jako homosexuál k tomu byl přirozeně donucen dobou). Fuks byl prozaik, především psal prózu psychologickou s námětem úzkosti, ohrožení – inspirace 2.sv. válkou, holocaustem.

 

Další autorova tvorba

Pan Theodor Mundstock

Návrat z žitného pole

Mí černovlasí bratři

Vévodkyně a kuchařka


Inspirace literárním dílem

film Juraje Herze

Prózu Spalovač mrtvol proslavilo i filmové zpracování režiséra Juraje Herze, hlavní postavu pana Kopfrkingla obsadil Rudolf Hrušinský.


Jak dané literární dílo inspirovalo další vývoj literatury

vliv na spoluvytváření literární a kulturní atmosféry 60. let

Novela Spalovač mrtvol se v době svého vydání podílela na vytváření literární a kulturní atmosféry 60. let 20. století, výraznější vliv na další vývoj české literatury však neměla.

 

Kritika a její proměny

nejednoznačné přijetí

Dobová kritika nepřijala Fuksova díla jednoznačně kladně, psychologická próza s tématy holocaustu nebyla zdaleka pro každého. Jako nežidovský spisovatel se ale tímto počinem dokázal vžít do pocitů židovské menšiny a věnovat tomuto tématu značnou část jeho díla.

 

Další autoři této doby

 





Další podobné materiály na webu: