Jméno práce: Tohle se nemělo stát!
Slohový útvar: Úvaha
Přidal(a): KíťaCZ
Tohle se nemělo stát!
Byl říjen a já se rozhodla strávit víkend u své sestřenky Karolíny. Měli jsme hrát různé hry a navíc nás čekalo to holčičí povídání.
K večeři jsme si daly pizzu a poté se dívaly na film. Po filmu se ke mně Karolína přiblížila a řekla: „ Byla jsem poprvé venku s klukem.“ Nevěřícně jsem na ni hleděla a zeptala jsem se: „A užila sis to?“ Začala se červenat. „To víš, že ano a zítra ho dokonce poznáš,“ odpověděla. „Jmenuje se Tomáš,“ usmála se. Měla jsem radost, že jedna z nás už konečně začala randit a nemohla jsem se dočkat, až ho poznám.
Druhý den po obědě jsme se začaly chystat ven. Karolína si nebyla jistá, co si má vzít na sebe za oblečení. S klidem jsem jí řekla: „Jestli tě má rád, bude mu jedno, co máš na sobě, tak se neboj.“ S Tomášem jsme se sešly u rybníka. Vypadal docela obyčejně. Po chvíli strávené s ním jsem si ale uvědomila, že mi není sympatický. Pořád se ptal: „Tak co nepodnikneme nějakou lumpárnu?“ A nakonec se tak stalo.
Jelikož byla Karolína zblázněná do Tomáše, tak souhlasila, že si půjdeme natrhat jablka do místního sadu. Všichni tři jsme se protáhli dírou v plotě. Hrozně mi bilo srdce. „Pojďme zpátky,“ řekla jsem. Ale Tomáš pořád trval na svém. „Neboj, bude alespoň nějaké vzrušení,“ a pokračoval. Každý jsme natrhali jablka do náruče. Už jsem byla klidná, protože jsme se už pomalu vraceli k díře, kterou jsme se protáhli před tím. Ale najednou jsme spatřili majitele a on nás. Rychle jsme se otočili a dali do běhu. Jablka jsme po pár metrech pustili. Naštěstí jsme na druhé straně sadu našli jinou díru v plotě. Tou jsme se protáhli a dále běželi přes zorané pole, abychom znovu nenarazili na majitele.
Když jsme se s Karolínou vrátily domů, zjistily jsme, že máme zablácené kalhoty i boty. Řekla jsem: „Karolíno, tohle už v životě neudělám.“ Ona se na mě podívala s vystrašenýma očima. „Neboj, já už to také nechci zažít.“ Když jsme si umyly boty, Karolína řekla: „S Tomášem už nikam nepůjdu.“
Stále lituju toho, že jsem byla schopna něco ukrást. Sice to byli pouze jablka, ale pořád jsem je málem ukradla. Tuto zkušenost si dodnes pamatuju, ale bohužel už to nemůžu vrátit zpět.
Hodnocení: 1 = výborně