Jméno práce: Životní zkouška
Slohový útvar: Úvaha
Přidal(a): Hilda
Lidé si velmi často přejí zdraví, neboť ho považují za to nejdůležitější, co mají. Jestliže je však člověk zdravý, neuvědomuje si, jaké štěstí vlastně má. Naopak touží po hmotných statcích a penězích, protože díky majetku a penězům se může měřit s ostatními a dosáhnout společenského postavení. Čím je však člověk starší, tím více se mu mění žebříček hodnot a tím více touží být klidně chudý, ale zato zdravý.
Vážná nemoc je často životní zkouškou. A to nejen pro nemocného člověka, ale rovněž pro jeho rodinu a nejbližší. Vážná nemoc stmeluje, ale trvá-li příliš dlouho nebo neexistuje-li dokonce vůbec žádná vyhlídka úspěšného vyléčení, pak má výrazně negativní dopad do mezilidských vztahů. Jestliže si ovšem nemocný člověk dokáže uvědomit, že zdolání vážné nemoci je životním vítězstvím, pak mu může vážná nemoc paradoxně pomoci, neboť život po vážné nemoci může být plnohodnotnější a smysluplnější než život před vážnou nemocí.
Mnoho lidí se mylně domnívá, že si prošli životní zkouškou, když například zdárně ukončili studium nebo když dosáhli nějakého sportovního či uměleckého výkonu po dlouhé a vytrvalé přípravě. Je ovšem rozdíl, jestli se člověk předem připravuje na určitou záležitost, kterou si určil jako cíl a k tomuto cíli směřoval své chování, anebo jestli je znenadání vystaven vážné nemoci, která mu zhatí jeho nejbližší plány a zásadním způsobem ovlivní jeho nejbližší život.
Jen vážná nemoc je tedy opravdovou životní zkouškou, a to bez ohledu na to, jaký temperament a povahové vlastnosti nemocný člověk má a jaký je jeho životní styl. Vážná nemoc totiž řádně zacloumá jak s člověkem aktivně žijícím, tak s jedincem pasivním. Probíhá-li léčba vážné nemoci alespoň trochu úspěšně a existuje-li perspektiva jejího zdolání, pak by se měl nemocný člověk soustředit na budoucnost, na stanovení nejbližších reálných životních cílů, aby mohl ze životní zkoušky vyjít jako vítěz, jako člověk, kterého vážná nemoc nezdolala.
Hodnocení: 1-2
