Co mi dala doba covidová – úvaha

sloh

 

Téma práce: Co mi dala doba covidová

Slohový útvar: Úvaha

Přidal(a): Lucie Nejedlá

 

 

Není to dávno, co jsem jela autobusem a pozorovala lidi kolem sebe s respirátory na tvářích. Ze začátku jsem si jich jako obvykle příliš nevšímala. Možná to bylo deštěm venku, který duněl na okna, že jsem odtrhla oči od telefonu a zvedla hlavu. Před rokem bych si takovou situaci dokázala stěží představit, leda jako scénu z filmu. Nyní se naopak nevědomě pozastavuji, proč ve filmech roušky hercům chybí. Přijde mi absurdní, jak lehce se změnilo mé vnímání dnešní doby a jak lehké bylo roušky a poté respirátory a mnoho dalších opatření prosadit. Samozřejmě, že bychom se bez nich neobešli, dopadlo by to katastroficky, jenže do té doby jsem si nikdy neuvědomila, jak velkou moc nad námi vláda má, co vše nám v případě nouze může odepřít.

Všem nám byla odňata svoboda pohybu a shromažďování se a mnoho občanů se dostalo do finanční krize díky vládním nařízením. Přestali jsme chodit fyzicky do školy. Dřív jsem nevěřila, že je něco takového vůbec reálné. Svět se změnil během pár týdnů a my s ním. Na začátku jsem první karanténu odhadovala na sotva tři týdny a nějak vnitřně jsem to podporovala, protože jsem do té doby nic podobného nezažila. Toto „nadšení“ během pár týdnů pominulo, vystřídal ho mírný strach a beznaděj.

Nebála jsem se samotné nemoci jako spíše jejích ekonomických následků, úmrtí blízkých osob a zážitků, které mi utečou. Bolelo mě a stále bolí se dívat, jak politici zneužívají této situace k odlití dalších peněz, dosažení vyšších pozic a uchopení moci. Schodek státního rozpočtu se mnohonásobně zvýšil, ale lidé stejně těžce dosahují na finanční podporu, naopak peníze putují do Číny za pochybné nákupy. Samotná nařízení nejsou řízena vědecky ale populisticky, takže nefungují, což způsobí řadu zbytečných smrtí, máme nejvyšší úmrtnost na covid-19 na světě. To vede k tomu, že občané nedůvěřují vládním rozhodnutím, porušují je, protože jsou ze situace zoufalí a nevidí v dodržování opatření smysl, což vše jen zhorší.

Zatímco někomu karanténa vyhovuje, někteří ji snášejí těžce. Věřím, že ve stísněných prostorech může nastat ponorka. Lidem chybí sociální interakce s přáteli nebo obecně se společností a nějaké rozptýlení. Také záleží, zda člověk dokáže vydržet a být šťastný sám se sebou a jestli má dostatek práce, koníčků a hlavně motivace, aby se v nich zlepšoval. Tím, že doma trávím poslední rok víceméně většinu mého času, jako první jsem změnila svůj pokoj, abych se v něm cítila dobře. Dokonce jsem společně s rodiči zrekonstruovala balkon, kde za teplých dnů trávím více času než uvnitř.

Každý volný den se mi zdá dlouhý a krátký zároveň. Pro mě je velmi těžké využít plný „potenciál“ dne, mám hodně zálib, kterým bych se mohla věnovat, že nakonec vše odkládám, nedělám nic a den mi uteče neuvěřitelně rychle. Časem mi pak přijde, že jsem ho nevyužila dostatečně, téměř jako bych selhala. Teď se to  snažím tak nebrat a každou činnost si užívat. Přijde mi zbytečné se trápit a nutit do aktivit, které plní volný čas a mají mě naplňovat. Obecně mám mnohem víc času přemýšlet o životě a smířit se sama se sebou. Zlepšila jsem se v malbě nebo ve hře na kytaru. Ano, mohla jsem udělat větší pokrok, kdybych se víc snažila. Ne, nejsem zklamaná, protože jsem čas věnovala dalším činnostem a neznechutila jsem si to.

Samozřejmě některá období jsou těžší, ale já je vnímám jako výzvy. Pomáhají mi knihy, do kterých se začtu a přenesu se na několik dní do jiného světa. Uteču pryč od špatných myšlenek a na nějakou dobu mou hlavu pohltí nový svět a noví lidé skrz řádky knih. Dalším únikem je příroda. Poslední dobou chodím pravidelně na procházky, což mi pročistí hlavu, uvolním se a v porovnání s nádhernou rozlehlou krajinou mi všechny mé problémy připadají niterné, nebo se mi je podaří po cestě vyřešit.

Připadá mi, že v této situaci se více projeví charakter každého člověka. Někdo se uzavře do sebe, další najde mír, někdo donáší, další pomáhá. Někteří se rozvíjí a tvoří, další se modlí, ať už to skončí a ať se život vrátí k normálu. Jenže co je nyní považováno za normál?

 

Hodnocení: 1 = výborně

error: Stahujte 15 000 materiálů v naší online akademii 🎓.