Jméno: Josef Svatopluk Machar
Zařazení: Spisovatelé
Přidal(a): Tcz4
Jeden z nejvýznamnějších českých básníků, spisovatelů a publicistů přelomu 19. a 20. století. Jeho tvorba je známá kritickým pohledem na společnost, výrazným individualismem a skeptickým postojem k tehdejším politickým, společenským i náboženským poměrům. Machar se proslavil zejména jako básník, ale jeho dílo zahrnuje také eseje, fejetony a kritiky. Byl čelným představitelem literárního směru „Moderní revue“. Jeho literární dílo se vyznačuje bohatou jazykovou invencí a silným emocionálním nábojem.
Život (1864–1942)
Josef Svatopluk Machar se narodil 29. února 1864 v Kolíně. Pocházel z chudé rodiny, což výrazně ovlivnilo jeho světonázor a postoj k sociálním otázkám. Vystudoval gymnázium v Hradci Králové a Praze, ale pro finanční těžkosti rodiny musel svá studia opustit a věnovat se zaměstnání. Pracoval v bankovnictví, co mu poskytlo stabilní finanční zázemí a možnost mu věnovat literární činnosti.
Macharův život byl poznamenán jeho politickou angažovaností. Byl činný v různých spolcích a organizacích, které propagovaly český národní zájem a moderní demokratické myšlenky. Jeho názory byly často v rozporu s oficiální politikou, což vedlo k několika konfliktům s tehdejšími autoritami, zejména v dobách rakousko-uherské monarchie.
Machar se nejvíce proslavil v období mezi lety 1890 a 1914, kdy se jeho tvorba nesla v duchu kritiky a ironie vůči společenským poměrům. Po vzniku Československa se jeho postoj stává stále více skeptický a kritický vůči novému státu. Jeho životní dráha byla poznamenána také osobními tragédiemi a zklamáními, což se odrazilo v jeho pozdější tvorbě. Zemřel 17. března 1942 v Praze.
Dílo
- Tristium Vindobona (1893)
- Tento sborník básní je charakteristický svou melancholií a rozčarováním z doby, která byla pro autora plnou osobních i společenských zklamání. Básně odrážejí Macharův kritický pohled na tehdejší společnost a jsou plné aluzí na historické a mytologické motivy.
- Golgota (1894)
- Tento básnický cyklus poskytuje autory politické pocity zklamání a pesimismu ze situace v českých zemích. Machar v něm kritizuje tehdejší politické poměry a poukazuje na morální krizi společnosti.
- Confiteor (1895)
- V této sbírce básní se Machar zamýšlí nad smyslem života, nad vlastní identitou a přemýšlí o vztahu jednotlivce ke společnosti. Toto dílo je navrženo za jeden z vrcholů tvorby, charakteristické hlubokou introspekcí a filozofickým zaměřením.
- Magdalena (1896)
- Sbírka básní, ve kterých Machar provádí ostrou kritiku morálního úpadku společnosti, především ve vztahu k ženám. Dílo je provokativní a poukazuje na společenskou pokryteckost a faleš.
- Zde by měly kvést růže (1899)
- Tento sborník básní je zaměřen na tematiku vlasti a národní identity. Machar zde reflektuje svůj skeptický postoj k politice a společenským změnám, které považoval za nedostatečné či zavádějící.
Josef Svatopluk Machar svým dílem změním generaci českých spisovatelů a stal se jedním z klíčových postav české literatury na přelomu století. Jeho díla jsou i dnes aktuální své schopnosti kriticky reflektovat společenské problémy a neustálým hledáním pravdy a smyslu života.
