Popis díla:
Povídku Divá Bára napsala česká spisovatelka Božena Němcová a poprvé vyšla v roce 1856. Dílo patří k české realistické próze 19. století a zachycuje život na venkově, lidské předsudky, pověry a vztah člověka k přírodě. Hlavním tématem je především odlišnost jednotlivce od společnosti a odvaha žít podle vlastního přesvědčení.
Děj se odehrává ve vesnici Vestec. Hlavní postavou je mladá dívka Bára, dcera obecního pastýře Jakuba. Její matka brzy zemře a Bára vyrůstá pouze s otcem. Od ostatních dívek se výrazně liší. Je silná, vysoká, pracovitá, samostatná a nebojácná. Nebojí se bouřky, noci ani míst, kterých se ostatní vesničané kvůli pověrám obávají. Právě proto jí lidé začnou říkat „divá Bára“ a považují ji za podivnou.
Bára však není zlá ani nebezpečná. Naopak je upřímná, čestná a ochotná pomáhat druhým. Má ráda přírodu a zvířata a často tráví čas se svým věrným psem Lišajem. Nevěří na pověry, kterými se řídí mnoho obyvatel vesnice, a spoléhá především na vlastní rozum a zkušenosti.
Jejími nejbližšími přáteli jsou Elška a Jozífek. Jozífek je slabý a bojácný syn kostelníka, kterého Bára často chrání před ostatními chlapci. Elška je Bářiným pravým opakem – je jemná, krásná a citlivá. Přesto jsou obě dívky velmi dobrými přítelkyněmi a navzájem si důvěřují.
Elška na několik let odjede do Prahy, kde se zamiluje do mladého lékaře. Po návratu do Vestce však zjistí, že pro ni její okolí plánuje sňatek s bohatým správcem. Elška ho nemiluje a představa manželství s ním ji trápí. Bára se proto rozhodne své přítelkyni pomoci.
Vymyslí plán, jak správce od dalších námluv odradit. Jedné noci se převlékne za strašidlo a správce na cestě vyděsí. Využije přitom právě jeho pověrčivosti a strachu. Správce skutečně dostane strach, ale lidé nakonec zjistí, že tajemným strašidlem byla Bára.
Za svůj čin je Bára potrestána tím, že musí strávit noc v kostnici na hřbitově. Pro ostatní vesničany by byl takový trest děsivý, protože věří na duchy a další nadpřirozené síly. Bára se však ani zde příliš nebojí. Tato situace znovu ukazuje rozdíl mezi ní a pověrčivými obyvateli vesnice.
Právě u hřbitova se objeví myslivec, který si Báru již delší dobu oblíbil. Na rozdíl od většiny vesničanů ji nepovažuje za divnou. Vidí její dobré vlastnosti, odvahu a upřímnost. Vyzná jí lásku a požádá ji o ruku. Bára zjistí, že jeho city opětuje, a její otec Jakub jejich vztahu požehná.
Šťastně se nakonec vyřeší také situace Elšky. Z Prahy přijde zpráva od její tety, která souhlasí s tím, aby si Elška vzala mladého lékaře, kterého miluje. Obě přítelkyně tak mohou být se svými vyvolenými. Bára se provdá za myslivce a odchází s ním žít do myslivny.
Hlavním tématem povídky jsou předsudky společnosti vůči lidem, kteří se něčím odlišují. Vesničané Báru odsuzují především proto, že se nechová tak, jak se podle nich má mladá dívka chovat. Je silná, samostatná a nebojí se věcí, ze kterých mají strach ostatní. Němcová však ukazuje, že právě Bára patří mezi morálně nejlepší postavy příběhu.
Dalším důležitým tématem jsou pověry a lidský strach. Obyvatelé vesnice věří v různé nadpřirozené síly a často si podle těchto představ vysvětlují události, kterým nerozumějí. Bára naopak používá zdravý rozum a odmítá se řídit nepodloženými obavami.
Významným motivem je také přátelství a obětavost. Bára je ochotná riskovat vlastní pověst i trest, aby pomohla Elšce uniknout sňatku s člověkem, kterého nemiluje. Její čin ukazuje, že za drsným a neobvyklým vzhledem se skrývá citlivá a věrná dívka.
Důležitý je také vztah k přírodě. Bára je s přírodou úzce spojena, cítí se v ní svobodně a bezpečně. Příroda v díle představuje přirozenost a svobodu, zatímco vesnická společnost je často svázána pravidly, předsudky a pověrami.
Divá Bára je příběhem o člověku, který se odmítá přizpůsobit očekávání ostatních jen proto, aby mezi ně zapadl. Božena Němcová prostřednictvím Báry ukazuje, že člověka není správné posuzovat podle vzhledu, pověsti nebo toho, zda odpovídá společenským představám. Skutečnou hodnotu člověka určují především jeho činy, charakter, odvaha a vztah k druhým lidem.
