Budovatelský román

literatura

 

Jméno: Budovatelský román

Zařazení: Literární pojem

Přidal(a): David Hampl

 

Pojmem budovatelský román se označuje zvláštní typ románu, který se poprvé objevil v souvislosti s politickými a společenskými změnami ve dvacátých letech dvacátého století v Sovětském svazu a je úzce spjat s novým uměleckým směrem, který se označoval jako socialistický realismus. Ze Sovětského svazu se poté tento typ románu rozšířil i do ostatních zemí východního bloku.

 

Základní znaky budovatelského románu

Pro budovatelské romány je charakteristický určitý schematismus, přesné rozvržení kladných a záporných postav, šťastný konec i téma, kterému se tyto romány věnují. V naprosté většině případů se, jak již název napovídá, díla věnují budování, obnově, například továren po druhé světové válce. Budovatelské romány byly určené pro běžné čtenáře z dělnické třídy, s tím souvisí jejich jednoduchost a tendenčnost. Zároveň měly většinou i silný politický podtext, kdy ukazovaly socialistickou společnost jako jedinou správnou a měly často i výchovnou a agitační funkci.

 

Nejvýznamnější budovatelské romány a jejich autoři

Významnými sovětskými budovatelskými romány jsou například díla Stavíme přehradu od Borise Andrejeviče Pilňaka, Rozrušená země Michaila Alexandroviče Šolochova, které se zabývá kolektivizací zemědělství v jedné sovětské vesnici na Donu, či román Cement Fjodora Vasiljeviče Gladkova, který pojednává o překonávání obtíží při výstavby národního hospodářství a znovuuvedení do provozu rozbořené továrny na cement, hlavní postavou je bolševik Gleb Čumalov.

V české literatuře je pravděpodobně nejvýznamnějším budovatelským románem dílo Nástup Václava Řezáče, ústředním tématem knihy je poválečný odsun Němců z pohraničních oblastí a jejich znovuosidlování českými osadníky, které je líčeno velmi ideologicky. Dílo se odehrává na Kadaňsku a jeho hlavní postavou je Jiří Bagár, předseda správní komise a skalní komunista. Pokračováním románu Nástup je román s názvem Bitva, který se odehrává v letech 1947 a 1948 a vypráví další osudy lidí, kteří přišli po druhé světové válce do severozápadního pohraničí jako průkopníci socialistické budoucnosti a střetávají se s odpůrci nového společenského řádu. Mezi další české budovatelské romány padesátých let dvacátého století patří vedle těch Řezáčových například Cesta otevřená Aleny Bernáškové, Plným krokem Jana Otčenáška či Jarní vody Pavla Bojara.





Další podobné materiály na webu: